"Jde o závodní model, který musí chytnout každého. Je tam osmiválec. Kdo se s tímhle autem sveze, tak pochopí, jak geniální to byl na svou dobu nápad a chytne ho za srdce," říká o legendární "bugatce" Jiří Valach, který se stará ve společnosti Samohýl o veterány. "Přitom ale připomínám, že je to opravdu závodní vůz. Není tam pohodlí, je to stísněné, je tam horko, hluk, všechno co k závoďáku patří," poznamenal.
Ve společnosti Samohýl MB chtěli nejprve vytvořit pouze jeden kus, pak se rozhodli výrobu rozšířit. "Vyráběli jsme nejdřív model pro výrobu jednoho dílu. To samo o sobě přineslo takové náklady, že jsem se rozhodli vyrobit dalších dvacet kusů replik," uvedl Valach. Dalším důvodem bylo, že náhradní díly, které se podařilo získat ze zahraničí, nakonec nevyhovovaly potřebám zlínské společnosti.
První motor unikátního stroje by měl zaburácet v únoru. Bugattky si navíc vyslouží své čestné místo v úplně novém Zlínském muzeu.
Ladislav Samohýl slibuje, že první jeho bugatti by mohla opustit restaurátorskou dílnu už v květnu. "Teď máme za sebou tak tři čtvrtiny práce. Máme všechny díly podvozku, podstatné části karoserie, čalounění sedadla, dodělává se opracování kol. Dokončujeme systém brzd. Věnujeme se teď hlavně dílům motoru," popisuje Samohýl.
"První motor by měl lidově řečeno zavrčet někdy na přelomu ledna a února. Do konce března bych chtěl mít dalších pět motorů hotových. Tak v květnu by první kusy mohly opustit dílnu," dodal.
Vozy nebudou určené jen majetným zákazníkům, stanou se hlavní součástí nového muzea, kde si na své přijdou hlavně fanoušci vozů Bugatti. "V objektu budou pouze originály. Necháme jednu rozloženou kopii v průčelí muzea. Pro informovanost zákazníků předvedeme, jak to auto vypadá rozložené. Mělo by to vypadat jako stavebnice, budeme říkat zákazníkům, jak se dá auto poskládat," vysvětluje Samohýl. "V novém muzeu počítáme i s nějakou kavárnou ve stylu Bugattiho," dodal.
"Je vize o tom, aby veškeré informace byly průkazné, kompletní, aby nebyla žádná pochybnost o tom, co je originál, co je kopie. Každý díl bude označen speciálním symbolem, z něhož je zřejmé, že nejde o původní automobil z 20. let.
Cena originálního vozu se zatím vyčíslit nedá. "Nevím, nedá se to odhadnout. Některé věci ještě nejsou vůbec vyrobené. Mám pouze rámcovou představu," potvrdil Samohýl.
Ladislav Samohýl chtěl nejdřív vyrábět jen náhradní díly, pak se rozhodl pro kompletní vůz. Nakonec bude i originálů víc a asi dvacet replik. "Při skládání auta jsme zjistili, že některé kusy budeme muset buď objednávat nebo shánět. Objednal jsem třeba od výrobce z Argentiny nový chladič, ale ten přišel v takovém stavu, že jsme ho mohli tak leda pověsit na zeď. Takže jsme se rozhodli, že si poradíme sami," uvedl Samohýl.
Modelové zařízení a celá technologie, kterou potřeboval vyšla majitele na čtvrt milionu korun. "Takže, když už jsme do toho dali tolik peněz, tak proč tvořit jeden, dva nebo tři kusy. V momentě, kdy jsme zjistili, že najdeme výrobce pro potřebné součásti jsem se rozhodl, že vyrobíme věrnou kopii vozu," vysvětlil.
Ladislav Samohýl má celou sbírku bugatek
A proč se do toho Ladislav Samohýl pustil? "Ten pravý důvod je slavná závodnice Eliška Junková. Můj otec s ní strávil hodně životních chvil. Mám její kompletní životní výstavu. Měl jsem vždy myšlenku udělat původní auto Bugatti 35, se kterým Eliška Junková začínala závodit," odpověděl Samohýl.
Rodina Samohýlova vlastní velkou sbírku historických automobilů včetně vozů značky Bugatti. Při jejich restaurování museli například zhotovit zařízení na odlévání bloku motoru a vyrobit formy potřebné k výrobě řady dílů.
"Aniž bychom se zatím přípravou replik někde nahlas chlubili, už se objevili první zájemci," řekl Samohýl. Potenciální kupci nejsou podle něj "čistokrevní sběratelé" veteránů, chtějí však vlastnit neobyčejně krásný automobil, který třeba odkážou vnukovi. Jeden ze zájemců o repliku je z Číny.
