Sprinterská legenda právě objíždí svět s propagačním turné své nové knihy Seoul to Soul, Ze Soulu do duše. A kanadské televizní stanici CBC Sports se při té příležitosti přiznal: "Čistý jsem nebyl už dřív."
48letý rodák z Jamajky byl rok předtím, než se stal nejrychlejším mužem planety, pozitivně testován na zakázané látky. Že na mezinárodním mítinku v Curychu 1986 neprošel testem, se ale od trenéra Charlieho Francise dozvěděl až několik let poté.
Tahle kauza ovšem nikdy nevyšla najevo a velkou roli v utajení měl asi právě Johnsonův kouč.
"O tom pozitivním testu jsem nevěděl, dokud mi o tom Charlie o spoustu let později neřekl," dušoval se Kanaďan. "Byl jsem překvapený, protože to nikdy nevyšlo na veřejnost a zametlo se to pod stůl."
Johnson na mítinku ve Švýcarsku poprvé porazil olympijského šampiona Carla Lewise, zaběhl čas 10,03 sekundy, odstartoval tak cestu k pozici jedničky tartanu a zahájil i velkou rivalitu obou sprinterů.
O rok později na mistrovství světa 1987 v Římě Johnson zaběhl světový rekord časem 9,83. Vlastní světové maximum překonal v následujícím roce na olympijských hrách v Soulu, rovinkou proběhl za 9,79 sekundy.
S luxusním náskokem třináct setin vybojoval zlato.
Jenže o tři dny později mu bylo prvenství odebráno, protože byl pozitivně testován na stanozolol. Johnson tvrdil, že drogu mu nastrčili do láhve s pitím.
"Někdo mi do nápoje nalil žlutou mazlavou hmotu," bránil se tehdy. Nikdo ale jeho obhajobu nevyslyšel.
ve své knize teď Johnson tvrdí, že zloduchem, který stál za všemi problémy, byl Andre Jackson, bývalý hráč amerického fotbalu a rodinný přítel Lewise. Ze stejných rukou mělo podle knihy vzejít i doping z Curychu. Jackson měl totiž přístup do šaten, kde nápoj kontaminoval.
Olympijské zlato ze stovky získal Lewis, Johnson s ostudou předčasně z Koreje odjel. Dodatečně přišel i o světový titul roku 1987 a k tomu si vysloužil dvouletý zákaz startů.
