Termováhy, planetový mlýn, extrudér. V Praze vzniklo špičkové nanocentrum

  • 31
V pražském ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského otevřeli špičkové nanocentrum. Osmnáct laboratoří s unikátními přístroji pomůže studentům, firmám i vědcům, kteří zde připravují a testují nanomateriály. Látky najdou využití ve sportu, elektrotechnice, letectví i památkářství. Centrum se připravovalo dva roky, ústav je otevřel 1. listopadu.

Reaktory, termováhy, rukavicový box, potahovací zařízení, tryskový a planetový mlýn, centrifuga, extrudér. Člověk se v bílých laboratořích plných strojů s tajemnými názvy ztrácí. Všude je čisto jako v nemocnici, všude vědci v pláštích, rukavicích a ochrannými brýlemi na očích.

V nedávno dostavěných laboratořích v Praze se zkoumají látky, které člověk okem nezaznamená. Mají však takové vlastnosti, že je o ně nebývalý zájem a jsou využitelné téměř všude. Mohou rychle nahromadit energii, jsou pevné a lehké, dokáží se vpravit do látek tak, že změní jejich vlastnosti.

Ústav fyzikální chemie otevřel v Praze nové unikátní nanocentrumÚstav fyzikální chemie otevřel v Praze nové unikátní nanocentrum Nové laboratoře nanocentra se otevřely v pondělí 1. listopadu.

Nanocentrum je otevřené, kromě vysokých škol a výzkumných ústavů v něm od počátku vědci spolupracují i s několika firmami, další se mohou připojit. Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského jim poskytne přístroje i své know-how.

Baterie, které se rychleji nabijí

V jedné z laboratoří, kde se vyvíjejí například nové materiály pro elektrotechniku, dominuje obrovský skleněný box s dlouhými černými rukavicemi. Je to uzavřená skříň naplněná plynem argonem. Látky, které se zde zkoumají, se musí testovat ve specifickém prostředí bez kyslíku a vlhkosti.

NENÁPADNÉ CENTRUM

Špičkově vybavené a zrekonstruované laboratoře by člověk v nenápadné budově hledal jen těžko. Když však vejde do první z nich, dýchne na něj věda. Místnosti voní čistotou a září. Vše je nové, téměř netknuté. Na naleštěných přístrojích, kolikrát větších než člověk, se však už bádá. Vědci laboratoře procházejí v bílých pláštích, ke každému přístroji přistupují "v rukavičkách" a s ochrannými brýlemi. Některé místnosti nejsou nijak veliké, přesto se v nich velké věci dějí. V člověku vzbudí nanocentrum i odborné názvy postupů a přístrojů respekt. Po laboratořích se pohybujeme jen opatrně, se strachem, abychom některou ze zkumavek nerozbili a nezhatili tak výzkum. Když mi však vědci vysvětlí, čím laboratoře žijí, věda ožije a přiblíží se. Nanočástice nemám šanci vidět, jsou pro mne naprosto abstraktní. Jako nátěr na zdech chránící památku, nebo dokonalou baterii si je ale dokáži představit.

"Zkoumáme tady akumulaci energie v lithiových bateriích. V nanomateriálech totiž můžeme ukládat energii s velkou rychlostí, což je žádané například u nabíjení elektromobilů," vysvětlil vedoucí oddělení elektrochemických materiálů Ladislav Kavan s tím, že baterie se rychle nabíjí a vybíjí.

Nové baterie obsahující nanolátky najdou využití i v mobilech nebo laptopech. "Dnes už jsou to právě baterie, které jsou nejslabším článkem elektroniky. Mají omezenou životnost, musejí se často nabíjet a mohou nedejbože vybuchnout," dodal Kavan s tím, že varianta s nanotechnologií by mohla nabídnout bezpečnější a lepší verzi.

Nanočástice by podle něj mohly v budoucnosti pomoci i k přeměně sluneční energie na elektrickou, narozdíl od stávajících technologií by ale byly levnější a šetrnější k přírodě.

Nanočástečky vyčistí starou sochu i klimatizaci

V další z nových laboratoří se vědci zabývají fotokatalýzou. Cizí slovo nezní lákavě. Látky z této laboratoře jsou však nesmírně užitečné.

"Nanolátky tvoří aktivní tenkou samočistící vrstvu na povrchu předmětů a významně pomáhají životnímu prostředí. Pomocí fotokatalyticky aktivních nanomateriálů můžeme ničit velmi toxické a odolné škodliviny ve vodě i účinně čistit vzduch v klimatizačních zařízeních," popsal užitečnost nanolátek manažer nanocentra Jiří Rathouský s tím, že k jejich aktivitě je potřeba pouze slunečního záření.

Ústav fyzikální chemie otevřel v Praze nové unikátní nanocentrum

Tým vědců včele s Rathouským se nyní chystá na výrobu čistících a konzervačních prostředků, které budou pečovat o české památky, a to jak pískovcové a vápencové sochy, tak omítky, fresky nebo štuky. Nové čističe s nanolátkami šetrně ale účinně odstraní nečistoty a pozůstatky starších restaurátorských zásahů.

Pak přijde na řadu preventivní památková péče. Povrch památek restaurátoři ošetří jinými látkami, které památku udrží v dobré kondici. "Částečky jsou velice malé, takže výborně proniknou do materiálu památky a zpevní ji. Dokáží také zabránit růstu mikroorganismů a řas a ochrání ji před vodou. Památka tak zůstane chráněna mnohem déle a nebude se muset často opravovat," doplnil vědec.

Nanocentrum je v provozu od prvního listopadu. Unikátní laboratoře a přístroje stály 34,7 milionu korun, evropské dotace zaplatily 31,2 milionu.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Elektromobil

Nejlepší videa na Revue