ČSSD má poprvé v historii v Senátu většinu, přišla jen čtvrtina voličů

  • 4389
ČSSD má poprvé v historii v Senátu nadpoloviční většinu, může tak v horní komoře brzdit návrhy vlády. Ve volbách získala 12 senátorů, ODS osm. Po dvou křeslech brali TOP 09, Severočeši a lidovci, jedno nestraníci. Věci veřejné propadly. Hlas odevzdala sotva čtvrtina voličů.

ČSSD si splnila svůj sen a sama bude mít v Senátu poprvé v historii nadpoloviční většinu. Obsadí celkem 41 křesel, levice jako celek ještě o pár víc. ODS obhájila jen osm z 18 mandátů, TOP 09 pouze dva z šesti. Strany vládní koalice budou mít v Senátu třicet z 81 křesel.

I tentokrát platí: východ země voliči zabarvili do oranžova, západ převážně do modra.

DRUHÉ KOLO SENÁTNÍCH VOLEB

"Máme nový sociálně orientovaný Senát. Bude to ČSSD, kdo bude hrát na půdě Senátu velkou a konečnou roli," komentoval úspěch šéf ČSSD Bohuslav Sobotka. "Podařilo se nám vyvážit pravicovou Sněmovnu. Slibuji, že se ke všem návrhům budeme stavět velice odpovědně."

Voliči podle Sobotky vyjádřili znepokojení nad politikou vlády. "Lidé, kteří přišli k volbám, jí chtěli dát najevo, že s touto politikou nesouhlasí a že vyžadují změnu. Vyzývám vládu Petra Nečase, aby ve světle volebních výsledků přehodnotila svou dosavadní politiku," dodal Bohuslav Sobotka.

Sociálnědemokratický hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek ujišťoval, že oranžová většina v Senátu nebude znamenat destrukci. "Za nás nekandidovali hrubiáni a hromotluci. Samozřejmě by to znamenalo, že by vláda více komunikovala s opozicí, což se nyní neděje," řekl Hašek.

Předseda ODS a premiér Petr Nečas prohlásil, že výsledek voleb nezmění na poměrech v koaliční vládě ani jeden jediný milimetr a s vítězstvím ČSSD bude jeho strana a vládní koalice umět žít.

"Samozřejmě se zkomplikuje schvalovací proces, nicméně s největší demokratickou opoziční stranou jsme klíčové momenty diskutovali a jsme ochotní je nadále diskutovat, to se nemění. Od počátku říkáme, že klíčové změny a reformy s nimi budeme projednávat," prohlásil Nečas.

Tři hodiny po uzavření volebních místností bylo v drtivé většině okrsků sečteno. Přispěl k tomu i nízký počet odevzdaných hlasů, k urnám totiž přišla ani ne čtvrtina z 2,8 milionu lidí, kteří mohli v těchto volbách obměnit třetinu z jednaosmdesáti členů horní komory.

O vítězích tak někde rozhodovaly jen stovky odevzdaných hlasů. Nejtěsnější souboj se odehrál v Praze 6, kde občanský demokrat Petr Bratský porazil Bedřicha Moldana kandidujícího za TOP 09 o pouhých sedmdesát hlasů (více o volbách v Praze a středních Čechách zde).

Ani známá tvář a politické zkušenosti nestačily k úspěchu expremiérovi Vladimíru Špidlovi z ČSSD, který na jihu Čech prohrál souboj se senátorem ODS Tomášem Jirsou. Bývalý eurokomisař tak bude svůj politický důchod trávit přednášením na univerzitách a psaním knih.

Neuspěl ani někdejší ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS). V Brně ho porazil profesní kolega, lékař Jan Žaloudík v barvách ČSSD. "Myslím, že Julínkovi hodně nepomohlo, že byl spojen s reformou zdravotnictví a poplatky," míní politolog Josef Mlejnek mladší.

Nezávislé Lianě Janáčkové možná uškodila, přinejmenším ale nepomohla kampaň, když ve dnech vrcholícího procesu se žháři z Vítkova rozdávala sirky. Dosavadní senátorka, která na sebe v minulosti upozornila xenofobními výroky, prohrála v Ostravě s Antonínem Maštalířem z ČSSD.

Do Senátu se naopak dostali třeba sociálnědemokratičtí exministři Zdeněk Škromach a Jaroslav Palas. Škromach se tak bude muset vzdát poslaneckého mandátu a polepší si do horní komory. Hejtmanovi Palasovi neuškodila aféra s drahou stavbou penzionu a na Bruntálsku vyhrál s přesvědčivým náskokem před kandidátem ODS.

Na Liberecku porazil Přemysl Sobotka z ODS hejtmana Stanislava Eichlera z ČSSD. Pracoviště tak dosavadní předseda Senátu měnit nebude, pracovní zařazení ano. Horní komoře bude šéfovat zástupce opozice. Volby nicméně neoslabily Sobotkovy prezidentské ambice.

SENÁT OPĚT ZESTÁRL

Během 14 let se postupně zvyšuje průměrný věk českých senátorů. Po letošních volbách přesáhne 55 let, v roce 1996 to přitom bylo jen lehce přes 53 let. Nejstarším mezi letos zvolenými senátory je Jaromír Štětina (zvolen za TOP 09 a STAN), kterému je 67 let. Doyenem Senátu ovšem bude Jiří Dienstbier (zvolen za ČSSD), který letos v dubnu oslavil třiasedmdesáté narozeniny. Naopak nejmladší členkou horní komory se stala sociální demokratka Dagmar Terelmešová, zvolená letos v obvodu Plzeň-město, které bude koncem října 41 let.
V horní komoře parlamentu roste podíl žen. Zatímco od podzimu 2008 zasedalo v lavicích horní komory 14 žen, po letošních volbách jich bude o jednu více, což je nejvíce v historii. Deset senátorů nemá vysokoškolské vzdělání.

ČTK

Jaromír Štětina obhájil pro topku senátorské křeslo za Prahu 10. Uspěl i nevidomý kandidát Milan Pešák, kterého ODS vyslala do boje v Praze 11, nebo bývalý cyklista Jozef Regec, který si dojel pro vítězství v oranžovém trikotu na Blanensku, když porazil kandidáta KDU-ČSL.

Lidovecký úspěch, fiasko véčkařů

Lidovci ale nemusejí zoufat, ziskem dvou senátorů (Stanislav Juránek v Brně a Petr Šilar na Ústeckoorlicku) se vyrovnali TOP 09 a můžou tak díky němu obnovit svůj senátorský klub. Ve druhém kole uspěli rovněž oba dva kandidáti Severočechů.cz. Řady nezávislých rozšíří v Senátu Miluše Horská, která si získala voliče na Pardubicku.

Překvapil výsledek v obvodě Plzeň-jih, kde sociální demokratka Dagmar Terelmešová porazila současného senátora a bývalého plzeňského primátora Jiřího Šnebergera. Toho prohra zaskočila, přiznal, že zatím neví, kde bude dál působit ani kde teď bude bydlet.

Po "komunálkách" si připsaly neúspěch v dalších volbách Věci veřejné. Do druhého kola se probojoval jediný jejich kandidát, Stanislav Czudek na Frýdecko-Místecku. Ve finále prohrál s ČSSD, nepomohlo mu tak povzbuzování vedení VV v čele s Radkem Johnem a Vítem Bártou.

Význam Senátu

Schvaluje ústavní soudce, kteří mohou rušit zákony (loni dokonce zrušili volby)

Souhlas obou komor parlamentu je nutný (a Sněmovna nemůže Senát přehlasovat):

- při schvalování vojenských misí (např. vojáci do Afghánistánu)

- při schvalování mezinárodních smluv (např. česko-vatikánská smlouva, dohoda s USA o protiraketové obraně)

- při změně volebních pravidel

- při změnách ústavy (musí být dokonce ústavní většina v obou komorách - aktuálně jde o způsob volby prezidenta, imunitu politiků či zavedení klouzavého mandát)

Deset senátorů může nyní (stejně jako 10 poslanců) navrhovat kandidáta na prezidenta.

, ,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue