Marta Šorfová, vedoucí sekretariátu hlavní kanceláře ODS. | foto: Dan Materna, MAFRA

Bártova ABL špehovala političku ODS, měla ji zdiskreditovat

  • 898
Bezpečnostní agentura ABL, jejíž bývalý majitel Vít Bárta je dnes ministrem dopravy a manažerem Věcí veřejných, sledovala začátkem roku 2006 šéfku sekretariátu hlavní kanceláře ODS Martu Šorfovou. Cílem sledování bylo Šorfovou, v té době starostku Prahy 11, zdiskreditovat. Vyplývá to z dokumentů o sledování, které získala MF DNES ze zdrojů z ABL.

Dokumenty o sledování jsou na hlavičkovém papíře bezpečnostní agentury ABL. Nechybí v nich ani detaily ze soukromí Marty Šorfové či fotodokumentace pořízená skrytou technikou.

"V čekárně ordinace bylo skutečně ověřeno, že se jedná o osobu Marta, jelikož ji sestra vyzvala jménem ke vstupu do ordinace," píše se v dokumentu.

Detektivové dokonce nevynechali odpadky před domem. "Pracovní skupina zajistila dokumenty vhozené do popelnice," napsali profesionální sledovači.

Šorfová o špehování nevěděla. Když ji MF DNES tento týden doklady ukázala, zhrozila se: "Cože? To není možné? Začínám mít strach. To bylo jako StB?"

Ukázka z pořadu Soukromá dramata, který vysílá TV Prima ve čtvrtek ve 20:50:

Sama zmínila, že v té době čelila velkému tlaku části ODS, jež ji chtěla z funkce starostky městské části vyštípat. Proto se Šorfová domnívá, že zakázku na její sledování zadal ABL některý z jejích kolegů.

Vít Bárta, který ABL založil v roce 1992 a po letošním vstupu do vlády svůj podíl ve firmě prodal svému bratrovi, se od sledování političky distancoval: "Já říkám, že o té zprávě vůbec nic nevím. Nic mi neříká. Vůbec tomu nerozumím."

Ve čtvrteční MF DNES si přečtěte detailní záznamy ze sledování političky ODS Marty Šorfové, pořízené soukromými detektivy. Dále rozhovor s Martou Šorfovou i informace o tom, jaký byl vztah mezi ABL a městskou částí Praha 11.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue