Rolls-Royce na vlastní zadek. Užívat si jako milionář můžete za cenu fabie

Tohle auto je opravdu jen pro bohaté, nového rollse si koupíte jen když máte fakt fůru peněz a nebojíte se je ukázat. Přesto rolls nemusí zůstat jen nesplněným snem, krásného automobilového dědečka koupíte i za cenu Škody Fabie.

Aristokratická automobilka byla vždycky symbolem luxusu bez kompromisů a její klientela se rekrutuje z řad těch, kteří se o nějaké celosvětové finanční krizi možná ani nedoslechli. Pravidelnými zákazníky bývají třeba arabští šejci.

Majitele rollse můžete nařknout ze snobství, ale až do něj usednete, pochopíte, proč stojí deset milionů. Ne že by v něm bylo všechno desetkrát lepší než u škodovky za milion, jenže ta nevozí neochvějnou auru exkluzivity. I když vás auta nezajímají, v rollsu pochopíte, že může mít charisma.

Poznáte ho na na první pohled. Ohromí vás obrovská maska chladiče, na které sedí Eleanor Thorntonová. Vlastně její soška. Sochař Charles Sykes jí dokonce přidal křídla. Každý řidič rollsu na se tu krásnou ženu dívá zpoza volantu a když zaparkuje, uloží ji ke spánku do skrýše v masce chladiče (elektromotorek schovává znak před vandaly). Eleanor Thorntonová je skutečná postava, byla sekretářkou lorda Montagu of Beaulieu a hlavně jeho milenkou, se kterou měl i dítě. Soška oficiálně pojmenovaná "The Spirit of Ecstasy" původně ilustrovala katalog automobilky pro rok 1911, ale nakonec se z ní stal symbol Rolls-Royce.

Časy se mění

Pestrá minulost značky tím neskončila. S britskou šlechtou to začalo jít koncem minulého století z kopce. Ta opravdová začala chudnout a ta plechová (Rolls-Royce) chřadla. A tak se musel rolls naučit německy. Začal boj mezi Volkswagenem a BMW. Po mnoha peripetiích nakonec Rolls-Royce zakotvil pod křídly BMW a přestěhoval se do Goodwoodu. U Rollsu se za to, že patří mnichovské automobilce nestydí, ale ani se tím nijak výrazně nechlubí. Jinak to prostě nejde, bez velkého koncernu v zádech by malá značka nepřežila. Třeba motor pro nejnovější model si vyvinuli inženýři Rolls-Royce, vyrábí ho pro ně ale BMW. Některá okna a zámky se pro Rolls-Royce vyrábějí i v Česku.

Rolls-Royce Ghost v číslech

motor V12, 6592 ccm, dvojité přeplňování

max. výkon 420 kW/571 k

max. kroutící moment 720 Nm

max. rychlost omezená na 250 km/h

zrychlení z ´0 na 100 km/h 4,9 s

délka x šířka x výška x rozvor 5399 x 1948 x 1550 x 3295

objem kufru 490 l

pohotovostní hmotnost 2360 kg

průměrná spotřeba 13,6 l/100 km

přední a zadní pneumatiky 255/45 R20 a 285/40 R20

základní cena asi 5,6 milionu korun

Zákazníky v obchodech s rollsy už taky není šlechta. "Dnešní typický zákazník je úspěšný majitel středně velké firmy, který léta tvrdě pracoval a chce se odměnit," vysvětluje Frank Tiemann, člověk který značku v Evropě propaguje, auta bohatým přímo prodává a má radost, když jim některým ze služebních rollsů může třeba vyzvednout dcerku do školy.

Své klienty automobilka tají, jmenovat je může jen na jejich výslovné povolení. Tiemann nechtěl ani prozradit, kolik rollsů v Česku prodali (podle svazu dovozců automobilů se jich za letošek prodalo deset). Loni se vyrobilo asi 1 500 aut, letos to bude určitě víc. Třeba v nejluxusnějším hotelu světa, dubajském Burj Al Arab jezdí bílé rollsy jako hotelové taxi. Šik černých zase doprovázel Michaela Jacksona v pohřební koloně.

Říkalo se, že je trapné si řídit rollse sám. To už je dnes zapomenuto. Samozřejmě si k němu můžete šoféra v uniformě, který vám před divadlem otevře dveře, najmout. Dělá to ale jen minimum lidí a jen občas. "Dnes svého rollse řídí v Evropě 80 procent zákazníků," říká Tiemann. Jeden ho vytáhne párkrát do roka, druhý s ním jezdí o víkendech na francouzskou riviéru napříč Evropou každý víkend.

Samozřejmě by mohl na svou milionářkou chalupu létat tryskáčem, jízda s rollsem je ale požitek. Ne pro sílu a rychlost. Majitelé rollsů na nich oceňují hlavně dokonalé pohodlí a klid. "Chceme jim nabídnout klidné útočiště, které je dokonale chrání před okolním světem. Takovou ulitu, kde najdou klid, soukromí a bezpečí," vysvětluje Tiemann.

Nový "malý" rolls

Rolls-Royce je jedno z mála aut, před kterým máte respekt i když jen parkuje před trafikou. Nejnovější se jmenuje Ghost. Je to nejmenší model v nabídce, proto mu občas říkají babyrolls, ale je to dost relativní. Měří totiž pět metrů čtyřicet a pohání ho dvanáctiválec objemu 6,6 litru s výkonem 570 koní, což je o víc než pět set víc, než má základní fabie.

Ghost je čistokrevný rolls. Žádné módní výstřelky, které se za pár měsíců okoukají a knedlíkovitá oteklost snažící se nikoho neurazit. Má jasné, nebojácné tvary a rafinované křivky, které přitáhnu oči a svým majestátem zabere celou ulici.

Je dokonale odhlučněný, okolní svět neslyšíte, jen si tak plujete krajinou. Podvozek odpružený vzduchovými měchy dokonale vyžehlí nerovnosti. Je to přesně taková bezpečná ulita, o které mluvil Frank.

Svezení v rollsu se nedá srovnat s žádným jiným autem. Vůbec s ním nemusíte jezdit rychle, není proč. Po německé dálnici můžete svištět klidně dvoustovkou, stejně tak rozvážně plout stodvacítkou. Majestát rollse to nesníží, s neopakovatelnou elegancí se nese a nechce závodit. Na palubě toho nejluxusnějšího, co na čtyřech kolech koupíte, si to můžete dovolit, spěchat je jaksi nedůstojné.

Ghost je rovnou nejrychlejší model historie automobilky (maximálka je elektronicky omezená na 250 km/h). Nemusíte se tedy bát dupnout na pravý pedál a užívat mohutné síly schované pod předlouhou kapotou. Osmistupňový automat podřadí, rolls zabere zadními běhy, zvedne čumák, výfuky zaburácí a auta v ceně čepičky jeho ventilku zapomenou jet. Váží sice dvě a půl tuny, na stovku se ale rozdovádí za pět sekund. I rozvážný řidič jezdí za šestnáct litrů benzinu (nafta je v Godwoodu, kde Rolls-Royce sídlí, zakázané slovo), na skoro sedmilitrový dvanáctiválec je to vlastně skvělý výkon. A jestli se zajímáte o spotřebu, je to neklamná známka toho, že na něj nemáte.

Moderní retro

Otevřete dveře a dýchne na vás luxus a styl; lhostejno, jestli je rolls týden nebo třicet let starý. Z nabídky moderních vychytávek si mohli konstruktéři ghostu ve skladech BMW vybrat cokoliv. Spíše tradicionalističtí zákazníci ale nevyžadují modernu za každou cenu. Citlivě tedy volili jen to, co má smysl a co opravdu potřebují. Vyhřívaná, odvětrávaná a masážní sedadla jsou samozřejmostí. Displej, který promítá důležité provozní údaje do zorného pole řidiče a systém hlídající aby šofér nevyjel z jízdního pruhu jsou příjemnými pomocníky, stejně jako třeba kamera pro noční vidění, která hledá u silnice chodce a zvěř.

Vnitřek je jednoduchý a rafinovaný zároveň. Když není třeba, je velký displej na přístrojovce schovaný, aby nerušil ladné linky stylového pokoje, ve kterém jsou moderní výstřelky trpěny jen kvůli tomu, že jsme v 21. století. Ovladače výdechů klimatizace vás zabaví na celý den: tahem zapni, stiskem vypni - vezmete za kuličku na konci masivní tyčky a zasunováním volíte intenzitu foukání. Stejně to měly rollsy už před válkou, majitelé těch novějších zase poznají kolečka, kterými si nastavujete rozdílnou teplotu pro nohy a vršek těla. A pak si spolujezdkyně zuje botky a zaboří nohy do úžasně měkoučkého huňatého koberce z extra vypasených kaledonských ovcí. Řidič se do něj pomalu ostýchá šlápnout bez přezůvek.

U rollsu jsou ale stejně důležitá zadní sedadla. Můžete tam podepisovat smlouvy na mahagonovém stolku a nebo si pouštět film na displeji na zádech předních sedaček. Dozadu se nastupuje, jak je u nových rollsů zvykem, vzad otevíranými dveřmi. Je to mnohem pohodlnější a praktičtější. Až usednete, stačí zmáčknout knoflík a dveře zavře elektromotorek.

Jednu rollsí specialitu znají i škodovkáři. Ve dveřích má ghost schovaný deštník; jednoduše ho máte po ruce, když vystupujete. Stejně to měla před lety Škoda Superb. Rolls má ale oproti škodovce rovnou dva.

Pocity šlechty za cenu fabie

Rolls ale nemusí být jen nesplnitelný sen pro několik málo vyvolených. Koupí si ho i fanoušek značky, stejně jako jiný sbírá velorexy.

Rollse z druhé ruky pořídíte klidně za cenu nejlacinější malé škodovky. Pravda, bude ojetý, ale charisma rozhodně postrádat nebude. Rolls-Royce Silver Shadow, který je vlastně prapředkem ghostu ze 70. let, koupil jeho český majitel v internetové dražbě za necelých 200 tisíc. Dělat se to nemá, ale pořídil ho jen podle fotek a pár řádek z internetu a nevěděl, co mu z Anglie vlastně před dům přivezou. Jenže rollsy jsou tak festovní a jejich majitelé jim dopřávají jen ten nejlepší servis, že strach neměl.

Při sedmdesátce po okresce žere Silver Shadow patnáct a při stodesítce na dálnici ke dvaceti litrům benzinu, ale když rollse jednou máte, užíváte si ho. Každou neděli ho vytáhnete z garáže a jdete ho projet. V zimě ho necháváte odpočívat a řešíte stejné problémy jako soused, který si šlechtí třeba starého moskviče: na internetu se radíte s ostatními rollsaři jak opravit vrzající okno a šmejdíte po burzách s náhradními díly.

Rolls není na závodění, má tak měkce nastavený podvozek, že když se o auto jen zlehka opřete, rozhoupete ho. V zatáčkách se hodně naklání, ale zato vás neobtěžuje díra u kanálu, kterou jste vymetli kolem. Navíc úžasně voní. Otevřete dveře a nadýchnete se. Není to zatuchlina, takhle to občas voní na zámku. A praktický je taky, tak velký a skvěle přístupný kufr aby dnes u moderních aut jeden pohledal...

Rolls je jako domácí svíčková

S rozhovorem souhlasil jen pod podmínkou, že z něj nevyjde jako snob. Původně se živil jako výpravčí vlaků, v současnosti obléhají jeho dům nedaleko Litoměřic noblesní anglická auta, která občas nuceně změní majitele. To ve chvíli, kdy už nemá s novými přírůstky kde zaparkovat. Pavel Kejř vlastní jeden bentley a tři rolls-royce, přičemž nejmladší exemplář pochází z roku 1984. A přiznává, že kvůli jeho slabosti pro internetové aukce může být už zítra všechno jinak. Nejdražší rolls, jaký kdy koupil, jej vyšel na 200 000 korun.

Jak se z člověka stane sběratel rolls-royců?
Koupíte si prvního, to obvykle stačí. U mě to byl typ Silver Shadow ze 70. let, který jsem si nechal přivézt z Anglie. Jednoho dne se u nás na dvorku objevil kamion a z něj vyjel ON. Popravdě, nebyl to žádný zvláštní fešák, však mě vyšel asi na sto tisíc korun. Ale rolls má jednu pozoruhodnou vlastnost. I když je to na pohled vrak, pořád má neuvěřitelné charisma.

V čem je tak zvláštní?
Když řeknu, že rolls je umělecké dílo, budete mě jistě pozorovat, jestli nemám fanatický lesk v oku. Ale vemte si třeba chladič. Sedm hodin jej jeden člověk vyrábí, dalších šest hodin jej jiný člověk leští. Tahle lidská stopa na autě zůstane věčně. Tím se také rolls liší od obyčejných aut, které vyrábějí jenom stroje. Kdybych to měl přirovnat k jídlu - můžete si koupit zmrazenou omáčku v igelitu a ohřát si ji v mikrovlnce, nebo nakoupit suroviny a celé dopoledne strávit připravou domácí svíčkové na smetaně. Toho prvního se taky najíte, ale chutnat jako domácí svíčková to nebude.

Takže rolls-royce je taková domácí svíčková...
Řekl bych to tak. Mně už rukama prošlo hodně aut různých značek a většinu z nich znám do posledního šroubku. Vím, kde automobilky šetří na materiálech a kde zase na práci. V rollsu jsem tyhle pokusy nezaznamenal. Jako nový je rolls-royce tak extrémně drahý, že na něm výrobce zkrátka šetřit nemusí. Naopak, všechno je tak předimenzované, že by se z jednoho auta dalo s trochou nadsázky postavit ještě druhé.

Když mě zláká představa domácí svíčkové, budu mít pak na její suroviny?
Rollsy jsou relativně žíznivá a komplikovaná auta. V prvním případě je nutné počítat se spotřebou kolem dvaceti litrů benzinu, v tom druhém, že když se něco pokazí, může to být drahé. Sehnat náhradní díl na jakýkoliv model není problém, cena za originál dodaný automobilkou ale bývá někdy těžko stravitelná.

Například?
Třeba hadice ke kompresoru klimatizace vyjde na třicet tisíc korun. Za tuhle cenu ji ale těžko někdo koupí, raději najde jiné řešení. V Británii naštěstí existuje hned několik firem, které se na díly pro starší typy rolls-royceů specializují a prodávají díly od alternativních výrobců.

Jaký typ byste doporučil sběratelskému začátečníkovi?
Volil bych mezi typem Silver Shadow nebo pozdějším Silver Spirit. Je to věc vkusu, technicky jsou oba modely totožné. Shadow je klasický oblý rolls z 60. let, spirit je se svými hranami a velkými okny trochu poplatný módě let osmdesátých. V obou případech se dá zachovalý kus pořídit za cenu nové fabie.

Kam bych se měl pro starý rolls-royce vypravit?
Mám dobré zkušenosti s internetovými aukcemi v Británii a USA, kde rollsů jezdí nejvíc. Auta z Británie bývají někdy napadena korozí, zato mají zpravidla zachovalý interiér a provozuschopnou techniku. Naopak auta z Kalifornie na sobě nemají ani stopu po rzi, zato čalounění a dřevěné obložení palubní desky je poničené od slunce a předchozí majitelé občas zanedbají údržbu. Ale stav auta většinou odpovídá i jeho ceně. Kdo si na něm neumí nic opravit sám, měl by se vyhýbat nejlevnějším nabídkám.