Pak sednul do auta a spěchal na letiště za ostatními.
Jak vlastně bude vzpomínat na utkání v Žilině? "Vyhráli jsme, tak jsme chtěli vstoupit do Ligy mistrů. Dali jsme rychlé góly a pak mohli zápas kontrolovat. Jen škoda gólu, který jsem dostal. Beru ho na sebe. Centr se mi ztratil ve světle. Měl jsem si s tím prostě poradit líp."
"Aspoň něco. Za ten sympatický výkon jsme si gól zasloužili. Vyhrát se nedalo," pravil bývalý slovenský reprezentant Vladimír Labant, který zápas sledoval z tribuny.
Aby bylo jasno, před výkopem fanoušci doufali v zázrak. Netrpělivě čekali na hvězdy z Anglie a stěžovali si, že ze svého hotelu vyšly zadním vchodem. Pak si je nadšeně fotili při rozcvičení a křičeli u toho: "Pome, Žilina. Pome." Ale pak to přišlo. Bum! Bum! Bum! Do poločasu to bylo 3:0 pro Chelsea, hotovo.
Ne že by Žilina vyloženě propadala, snažila se útočit, jenže... "Chelsea, to je úplně jiná dimenze fotbalu. Báječný přechod do útoku i efektivita, kvalita na každém postu, k tomu suverénní zpracování míče. V tom Žilina nemůže konkurovat.
Když skončíme třetí ve skupině, bude to zázrak," popisoval Labant z tribuny. V základní skupině čekají Žilinu ještě Marseille a Spartak Moskva.
Navzdory vysoké porážce se stadion bavil, protože tak slavný zápas se tu ještě nikdy nehrál. Když navíc brankář Čech daroval domácím čestný gól, ozval se aplaus na otevřené scéně.
Co by za to české kluby daly, aby mohly s Chelsea prohrávat v Lize mistrů?
