Měsíc po povodni stojí Hřensko před bankrotem

Obec Hřensko se musí podílet na úhradě škod ve výši 145 milionů korun, které napáchala srpnová povodeň. Voda přitom s sebou odnesla hlavní zdroje příjmů. Unavení lidé hledají viníky potíží a někteří chtějí odejít úplně. Prodávají domy.

Zatímco jinde v kraji se topná sezona teprve rozbíhá, ve Hřensku běží naplno již od léta.

"Musíme topit, když v místnosti není alespoň 10 stupňů, vysoušeče prostě nefungují. Proto jsem sem dal provizorní kamna a topím celou noc, přes den je to dnes trošku lepší," říká Zdeněk Pospíšil, majitel hostince U Emigranta. Stojí u vstupu do soutěsek, za provizorním mostem, který zde postavila armáda.

Soused z opačné ulice si s dřevem na příští zimu starosti dělat nemusí. Před domem vyskládal a nařezal to, které přinesla říčka Kamenice. "Na rok to určitě vydrží," říká Jiří Blažíček.

Jiří Blažíček bude v zimě topit dřevem, které při povodni přinesla říčka Kamenice.

Ve Hřensku panuje nejistota. Obec neví, zda jim stát zaplatí všechny škody, které se zde vyšplhaly na 145 milionů korun - 120 v turisty vyhledávaných soutěskách, 25 milionů v obci. I když stát slíbil, že uhradí 90 procent škod a 10 zůstane na obci, je 14,5 milionu korun pro radnici likvidační. Roční rozpočet je totiž 6 milionů korun.

Už toho je na nás moc, říká starosta

ŠKODY A PENÍZE

Povodňové škody v kraji dosáhly 1,8 miliardy. Stav nebezpečí skončil na Děčínsku, které bylo nejvíce poničené, minulou sobotu. Obce zde dostanou na odstranění škod od státu 90 procent nákladů, kraj pak polovinu částky. Za povodně na ostatních místech kraje (na Ústecku a Litoměřicku) 70 procent, kraj pak 40 procent nákladů.

"Hřensko je před bankrotem. Hlavně potřebujeme peníze. Soutěsky, což je hlavní zdroj příjmů, neexistují," sdělil starosta Josef Černý.

Místo aby problémů ubývalo, na místní se hrnou další komplikace. Voda narušila skalní masivy nad obcí a zavírá se jedna silnice za druhou. "Nejprve to byla ta na Janov, nyní je zavřená i spojnice do Německa. Už je toho opravdu moc," přiblížil unaveně starosta.

Další smrtící ranou pro obchodníky je zavření přívozu. "Němci se naštvali, že jsme zavřeli hlavní tah do Německa, a první den všechny turisty hned za zákazem kasírovali naši policisté. Jak se ale měli dostat zpět, když už tady byli a silnice byla uzavřena? Tak na oplátku zavřeli přívoz," míní majitel hotelu U Lípy Martin Riňák.

V tomto případě ale nejde opravdu o žádnou odvetu. Přívoz se zavřít musel, protože kvůli naplaveninám z Kamenice se loď nedostane až k pontonu. Koryto Labe se zde nejprve musí vybagrovat.

Hřensko: čištění zaneseného koryta řeky Kamenice.

Unavení lidé prostě začínají hledat viníka svých potíží. A mnozí se po nekonečných záplavách rozhodli skončit úplně. Na třech domech visí inzeráty, že hotel či dům je na prodej. "Jenže tady ty domy nikdo nechce. Prodáte pouze s obrovskou ztrátou," popsal Riňák. Mnozí ale tolik energie už nemají.

"Dříve jsem to tady pronajímal, ale asi to prodám. Do oprav jsem investoval všechny své úspory. Asi to celé zbourám," přemítá Zdeněk Pospíšil, který se do Hřenska vrátil z emigrace v roce 1992. U vstupu do soutěsek zůstal sám, jeho konkurence z protějšího břehu - restaurace Slavia - po povodni zmizela. Zbyla pouze jediná stěna s kachlíky.