Nový ombudsman Varvařovský chce mít šanci navrhovat rušení zákonů

  • 29
Historicky druhým veřejným ochráncem po zesnulém Otakaru Motejlovi zvolili poslanci bývalého ústavního soudce Pavla Varvařovského. Funkce ombudsmana byla téměř čtyři měsíce neobsazena. Varvařovského podpořili poslanci stran vládní koalice, porazil občanského aktivistu Johna Boka.

"Tak vám tedy pěkně děkuju," řekl poslancům po výhře v tajné volbě Varvařovský. Jeho zvolení bylo o něco těžší, než se původně čekalo. Uspěl až ve druhém kole volby, přestože ODS, TOP 09 a Věci veřejné, které se na jeho podpoře předem domluvily, mají ve Sněmovně jasnou většinu 118 hlasů.

Varvařovský má představu, že ombudsman by měl nejen pomáhat lidem, kteří se brání proti zvůli či neochotě úřadů, ale měl by podle něj mít i možnost ovlivňovat podobu zákonů. "Měl by mít možnost obrátit se na Ústavní soud a navrhovat zrušení zákonů nebo některých jejich částí," míní Varvařovský. Sám sebe charakterizoval jako právníka, který ze sebe "sype" věci, kterým za chvíli nerozumí ani sám.

Do funkce ho volilo 98 poslanců, jeho soupeře Boka 22 poslanců. Před tím v prvním kole vypadli ze hry šéf pražské Židovské obce František Bányai, kterého stejně jako Varvařovského doporučil Senát, a také bývalý jihočeský hejtman za ODS Jan Zahradník.

"Respektuji koaliční dohodu a podpořím pana Varvařovského," řekl už před volbou premiér a předseda ODS Petr Nečas.

Naopak sociální demokraté avizovali, že v tajné volbě nedají hlasy žádnému z kandidátů. "Nenašli jsme na listině kandidátů nikoho, kdo by odpovídal formátu Otakara Motejla. Jsme zklamáni tím, že nebyla Senátem znovu navržena Anna Šabatová," uvedl úřadující šéf ČSSD Bohuslav Sobotka. Právě Šabatová, která byla Motejlovou zástupkyní, by byla podle sociálních demokratů nejvhodnější kandidátkou na tento post.

Kandidáti na post ombudsmana se představili ve Sněmovně

Před samotnou tajnou volbou dostali všichni čtyři kandidáti šanci představit se před poslanci. Jako první ve Sněmovně vystoupil později nově zvolený ombudsman Varvařovský.

Řekl poslancům, že jako ústavní soudce se zasadil například o to, aby nebyli šikanováni lidé kvůli svému náboženskému přesvědčení. "Pomohli jsme udělat přítrž permanentnímu odsuzování lidí, kteří z náboženských důvodů odmítali vojenskou službu," uvedl Varvařovský.

Bok, který přišel na řadu po něm, si posteskl nad tím, že si vládní koalice vybrala Varvařovského, aniž by poslanci ostatní kandidáty vyslechli. Bok řekl, že kdyby se stal zázrak a přece jen uspěl, byl by ombudsmanem, se kterým by byli spokojeni občané, poslanci i prezident.

Zahradník se snažil poslance přesvědčit tím, že má dlouholeté zkušenosti s prací pro občany. Osm let byl hejtmanem Jihočeského kraje. "Za úkol pro ombudsmana pokládám dohlížení na to, že úřady konají opravdu ve veřejném zájmu," řekl Zahradník.

Poslední se představil Bányai. Mluvil o tom, že by se soustředil na to, aby se zlepšilo vnímání funkce ombudsmana ve veřejnosti. Jeho šance ale byly dopředu nulové. Ze hry ho vyřadila informace, která se objevila v médiích, že byl soudem zatím nepravomocně odsouzen - má zaplatit své bývalé sekretářce pokutu 25 tisíc korun za to, že ji šikanoval.

KDO JE PAVEL VARVAŘOVSKÝ

Varvařovský se narodil 16. října 1945 v Českých Budějovicích. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, v roce 1973 získal titul JUDr. v oboru správní právo.
V letech 1969-1984 pracoval jako podnikový právník v několika státních podnicích (byly to například Vinařské závody Mikulov, Státní lázně Jeseník, Rudné doly Jeseník nebo Ingstav Brno). Poté byl odborným asistentem v Institutu pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně (1985-1990). V roce 1991 byl poradcem zmocněnce vlády ČSFR pro otázky uprchlíků. V říjnu 1991 přešel na Nejvyšší soud a jako soudce působil v letech 1992 až 1994. Soudcem Ústavního soudu byl jmenován 29. března 1994, funkci vykonával deset let. Věnoval se problematice správního soudnictví, medicínskému a pracovnímu právu.
Nikdy nebyl členem žádné politické strany či hnutí. Je ženatý, má dvě dospělé děti.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video