Hrádek Aichelburg dostal po pádu svatebčanů pevnější mostek

Lesní hrádek Aichelburg v Krkonoších je po havárii mostu opět přístupný veřejnosti. Zavřeno bylo dva měsíce poté, co se 6. července zřítil pod tíhou osmi svatebčanů dřevěný mostek. Při pádu se zranilo sedm z nich, nejhůř dopadla nevěsta.

Přístupový mostek se zřítil při fotografování do třímetrové hloubky. Nevěsta si při pádu vážně poranila hrudní páteř a do hradecké nemocnice ji odvezl vrtulník. Dalších šest lidí vyvázlo se zlomeninami nohou a odřeninami.

"Hasiči museli s nosítky a dalším nezbytným vybavením vyjít zhruba 200 metrů do strmého kopce, aby se dostali ke zraněným," přiblížila tehdejší zásah v těžko přístupném terénu mluvčí krajských hasičů Martina Žahourková.

Hrádek na konci 90. let opravila a most postavila firma Pavla Klimeše, spolumajitele informačního centra Veselý výlet v Temném Dole v Peci pod Sněžkou. Podle něj byl jeden trám v dřevěném mostku shnilý.

"A to i přesto, že jsme na most záměrně použili odolné modřínové dřevo a pravidelně jsme ho kontrolovali. Trám ale nevydržel větší zatížení, praskl, most se naklonil a lidé po něm sjeli dolů," popsal Klimeš.

Podle něj muselo sehrát roli víc faktorů, zřejmě do stinného místa ještě zatékala voda.

Dodal, že nakonec se vážněji při pádu zranili tři lidé, kteří měli pohmoždění páteře, zlomenou nohu a výron v kotníku. Policie případ stále vyšetřuje.

Teď k Aichleburgu na úbočí Světlé hory vede most ocelový. Vystoupat se k němu dá pouze po strmé turistické cestě, která začíná u horské silnice do Pece pod Sněžkou. Klíče od hradní síně si hosté mohou vypůjčit právě v informačním centru Veselý výlet.

Hrádek Aichelburg

Hrádek postavil lesní personál panství Maršov jako památník Bertholda hraběte Aichelburga. Ten se zapsal jako dobrý hospodář a mecenáš východních Krkonoš. Tragicky zemřel 13. května 1861 a místní obyvatelé a zejména lesní úředníci takto uctili jeho památku. Aichelburg vyrostl vysoko nad řekou Úpou na lesnatém úbočí Světlé hory v nadmořské výšce 736,45 metrů.

Kvůli nepříznivé poloze, především chybějícímu a pohodlnému spojení do Janských Lázní, nebyl Aichelburg tak atraktivní, jak se zpočátku očekávalo. Už roku 1875 je zmínka o již neexistující restauraci. Do hradu vedoucí vodovodní potrubí bylo roku 1872 poškozeno a nebylo opraveno. Okolí bývalo ohrožováno lavinami a lesními kalamitami.

Zmínka z roku 1901 uvádí lesní hrádek jako zříceninu, ale ještě na snímcích z 30. let minulého století je vidět kamenná stavba s rozpadlou šindelovou střechou. Po roce 1945 mizí z map název Aichelburg a je nahrazen slovem "hrádek". Od té doby se hrad octnul v zapomnění. Přístupový chodník z údolí byl zničen a horní stezka se časem také stala nepohodlnou.

Hrádek Aichelburg v Krkonoších