Na hřišti jste byl jen pár minut, když jste dal tak očekávaný gól.
Šel jsem tam na poslední čtvrthodinku pokusit se o zázrak a zlomit tu sérii. A jak vidíte, povedlo se.
Bylo to skutečně tak jednoduché, jak to na první pohled vypadalo?
Nabíhal jsem na zadní tyč. Ten centr měl jít evidentně na mě, ale byl opět klasicky krátký. Normálně by to obrana soupeře v pohodě odvrátila, ale tentokrát to naštěstí obránci nezvládli a míč prodloužili přímo na moji nohu.
Byl jste za obranou na zadní tyči zcela sám a pohodlně obhodil brankáře. Nebyl jste nervózní?
O ofsajd jsem se nebál, protože mi to nahrál soupeř. A když už jsem měl míč na noze, nervozitu jsem nevnímal, spíš jsem se soustředil, abych to trefil.
VIDEO: Podívejte se na sestřih zápasuUtkání Příbram versus Hradec ve videoreportáži |
Trenér Martin Hřídel říkal, že nechtěl hru proti Hradci příliš otvírat, ale vás poslal na hřiště místo záložníka. To byl přece risk.
I tak jsme měli ale úkoly hlídat si hodně krajní obránce, aby nevyjížděli. A i když jsme na hřišti byli v podstatě tři útočníci, stále jsme měli úkol zodpovědně bránit.
Nebýt té vaší trefy, opět by to byla bídná ofenzivní podívaná.
Nebylo to ono. V útoku jsme se trápili, stejně jako v minulých utkáních. Naštěstí ale přišla aspoň ta jedna branka.
Vy jste se jí dočkal po řadě hodně nevydařených utkání, že?
Přesně tak. Se Spartou jsem zahodil, co se dalo. V Liberci jsem šel sám na bránu a také z toho nic nebylo. Docela mě to už trápilo.
Teď vás čeká pohárové utkání a pak reprezentační přestávka. Ukončila se ta série akorát včas?
Určitě. Přemýšlet nad naší nemohoucností další týden a přitom nehrát žádný zápas, to by bylo peklo. Snad se prosadíme i v poháru a pak budeme deset dní pilně pracovat na zlepšení koncovky, abychom podobné série nemuseli řešit.
K tomu vám přišel pomoci z Bohemians Praha útočník Stanley Ibe. Jak jste na jeho příchod jako útočník reagoval?
Chápal jsem to. Dali jsme dvě branky v šesti utkáních. Musela přijít změna a pro nás je to zvýšení motivace. Je to zkrátka potřeba.
