Kateřina Neumannová: Singl nejsem, protože mám dceru

  • 76
Noviny jsou plné jejích úspěchů, nezdarů, vztahů i rozchodů. Sama Kateřina Neumannová o svém soukromí i práci mluví opatrně, ale odpoví na všechno. Svět medailí a sportovních vítězství sedmatřicetiletá lyžařka vyměnila za nejistou kariéru sportovní funkcionářky a změny nastaly i v jejím soukromém životě.

Médii proběhla zpráva, že jste singl, je to pravda?
Já vám k tomu můžu říct jen, že svůj osobní život řeším. Nezastírám to. Singl nejsem, protože mám dceru a už budu vždycky double. Na druhou stranu Lucka má svého tatínka, který se o ni stará a my spolu jsme v kontaktu.

vizitka

* Kateřina Neumannová se narodila 15. února 1973 v Písku.
* Českou republiku začala na běžkách reprezentovat v roce 1991, v letech 1992 a 1994 se stala juniorskou mistryní světa na 5 km klasickou technikou.
* Z olympiád v Naganu (1998) a Salt Lake City (2002) má celkem 4 medaile, jednu bronzovou a tři stříbrné.
* Na čas přerušila kariéru a 2. července 2003 se jí narodila dcera Lucie.
* Zlatou olympijskou medaili vyhrála v Turíně jen dva a půl roku po porodu a v letech 2005 a 2007 se stala mistryní světa v běhu na lyžích.
* Reprezentovala i ve skiatlonu a v jízdě na horském kole.
* V roce 2007 ohlásila konec kariéry a byla jmenována prezidentkou organizačního výboru Mistrovství světa v severském lyžování, které se konalo o dva roky později v LIberci a skončilo s dluhem přes 100 milionů korun.
* Nyní pracuje jako poradkyně pro armádní sport na ministerstvu obrany.
* Spoluvlastní hotel na šumavském Zadově.
* Je patronkou projektu Hledá se nová Kateřina Neumannová, který se zaměřuje na mladé sportovní talenty.

Randíte?
(Smích).

Kdy jste naposledy byla na schůzce?
Včera.

Dejme tomu, že by vás na ni chtěl pozvat ctitel. Poraďte mu, čím si získá i druhé rande.
Ta chemie se dá těžko popsat. Každý ví, že něco musí prostě sepnout. Těžko se dají říct parametry toho, kdo může zapůsobit. Já mám ráda chlapy, kteří jsou sebevědomí, jsou si jistí sami sebou a nemají přede mnou příliš velký respekt a ostych a nevadí jim ta moje - v uvozovkách - popularita a chovají se ke mně jako k normální Katce, která se jim jako ženská líbí.

Zkoušíte si třeba na schůzkách, jestli by vám potenciální partneři stačili?
Jestli svoje přítele vláčím na lyže? Všechno má nějaký vývoj a když bych někoho já zvala na první rande, tak v žádném případě nebudu chtít, aby se mnou šel na kolo nebo na lyže. Mám ráda dobré víno, pohodu, v klidu, nevadí mi příjemný bar. Platí to, že není důležité, kde člověk je, ale s kým je. Budu ráda kombinovat schůzky v klidu jenom ve dvou, s příjemnými podniky a se sportem. Je pravda, že kdyby mě někdo pozval na koncert vážné hudby, tak to úplně není můj styl, ale na druhou stranu, proč to nezkusit.

Kdysi jste řekla, že chcete aby vás muž ovládal. Změnilo se něco?
Samozřejmě se to věkem posunulo. Ale stále bych se chtěla vedle muže cítit jako ženská. Aby zastal mužské práce a já se o něj nemusela starat.

O vašem manažeru Josefu Jindrovi se stále ještě neoficiálně mluví jako o otci vaší dcery Lucinky. Řešila jste někdy negativní články, které o něm vyšly?
Ne, neřešila. Pro mě je důležité, že ho znám a vím sama, jaký je. S tím, co kdo píše, nic neudělám.

Kateřina Neumannová

Musela jste už něco, co se objevilo v médiích, vysvětlovat Lucce?
Lucka se už s bulvárem setkala. Chtěla přečíst, co se tam píše, a to i u článků, které netěšily mě ani jí. Na druhou stranu myslím, že jsme ušetřeny těch velkých stran na titulkách bulvárních časopisů, kterým se mi v zásadě daří vyhýbat.

Chtěla byste druhé dítě?
Sourozence pro Lucku bych si moc přála, ale je to vždycky otázka dohody dvou lidí, aby dítě vyrůstalo v harmonickém vztahu. Ale nebránila bych se tomu, i když aktuálně se k tomu nechystám. Teď řeším právě tu celkovou situaci. Plánuji svůj život od základů, jak po stránce pracovní, tak po stránce osobní.

Dobře, tak čistě hypoteticky, nepřála byste svou rodinou rozšířit o syna?
Jestli by to byla holka nebo kluk je v zásadě asi jedno. Je pravda, že kdyby se vytvořil páreček, bylo by to ideální.

Do jaké školy jste se nakonec Lucku rozhodla zapsat, do britské nebo české?
Lucka půjde už vlastně do druhé třídy, chodila do nultého ročníku na Prague British School, do takové té česko-britské verze.

Mnoho známých osobností dává své děti do nečeských škol, aby je ochránily od bulváru. Hrálo to roli i u vás?
Já jsem svoji dceru nedávala do zahraniční školy z důvodů nějaké mediální ochrany, ale proto, že tato škola je blízko mého bydliště. Vyhovovalo mi i to, že mohla jít do školy už v šesti letech, je totiž narozená v létě. Další důvod byla i výuka angličtiny. Myslím, že na té mezinárodní škole zůstane jenom první stupeň a potom bude pokračovat buď na víceletém gymnáziu nebo podle jejích možností v českém systému.

Kateřina Neumannová - bývalá šampionka v běhu na lyžích, nyní sportovní funkcionářka

Co pro vás znamená mateřství? I váš největší sportovní úspěch – zlatá olympijská medaile – vlastně přišla až po něm.
To, že jsem se stala mámou, mi život změnilo úplně naruby. Vneslo to do mého života úplně nový rozměr, který je strašně hezký a kterého si hrozně vážím a považuji ho za důležitější než všechny olympijské medaile, které mám. Jsem strašně ráda, že se mi to podařilo skloubit se sportovní kariérou, i když je to organizačně velice náročné.

Jak s dcerou trávíte nejraději čas?
S Luckou strašně ráda trávím čas sportem, přiznám se, že nejsem ta máma, která by si s ní hodiny a hodiny hrála a vystřihovala. Jsem radši, když s ní můžu jít třeba na kolo. Jsem taková táta-máma a raději s ní trávím čas venku v přírodě. Což ji občas baví, ale občas mě i nutí, abych si s ní hrála doma. Ne snad s panenkama, ale vytvářet různé věci, na které já nejsem tolik nadaná.

Vy jste se prý jako teenager kvůli sportu necítila šťastná. Řekla jste dokonce, že tu samotu, kterou jste zažila, byste nikomu nepřála.
Určitě to bylo období rozporuplné, ale já jsem si ten sport vybrala a měla jsem v něm velké cíle. Na druhou stranu jsem byla věčně sama zavřená na Šumavě na chatě. Vždycky jsem se těšila, kdy už přijde závodní období, kdy se cestovalo a bylo nás hodně dohromady. Těch pár měsíců bylo fajn. Ale ten čas od jara do podzimu jsem jenom trénovala a opravdu jsem byla v zásadě sama.

Kateřina Neumannová

Měla jste nejlepší kamarádku?
Ani si nepamatuju, kdo v tom období puberty byl nejlepší kamarád. Měla jsem kamarádů z oblasti sportu hodně, ale asi tam nebyl nikdo takový, kdo by věděl o každém mém kroku, se kterým bych byla pořád v kontaktu.

Přála byste dceři zlatou medaili nebo raději veselé dospívání?
To těžké období puberty mi sport pomohl překonat docela snadno, což bych přála i Lucce. Byla bych ráda, aby z ní vyrostl vzdělaný a slušný člověk. A jestli se bude věnovat sportu, to záleží na ní. Já se ji snažím motivovat k tomu, aby se sport stal součástí jejího života.

A kdyby se pro běžky rozhodla, trénovala byste ji?
Popravdě mě Lucka teď jako autoritu zase tolik nebere. Takže lepším trenérem by byl kdokoliv jiný než maminka.

Je na vás vidět, že na sport jste nezanevřela, máte vy svého trenéra?
Díky svým zkušenostem jsem trenér hlavně sama sobě. Ale je pravda, že ve fitku chodím cvičit s trenérem, motivuje mě to a je to pro mě zábavnější a dá mi víc zabrat. Ale sportuju míň než bych chtěla. V Praze je to náročnější, než mít les za barákem a vyběhnout si na Šumavě z chalupy.

Kateřina Neumannová

Nechytly vás třeba populární sporty jako jóga nebo pilates?
Ne, ráda bych, ale na to mi nezbývá čas. Když sportuju, potřebuju dostat zabrat, dostat do těla, aby mě bolely svaly.

Ptám se, protože jóga pomáhá zmírnit stres. Toho jste si asi v posledních letech prožila docela dost.
Je pravda, že mám za sebou tři roky života, které byly nesmírně tvrdé a poučné. Jsem si jistá, že právě ta moje tvrdost, kterou jsem se naučila ve sportu, mi pomohla toto období zvládnout. Už se na to dívám trošku s nadhledem a tak myslím, že pro mě byly i přínosem, na druhou stranu jsem toho spoustu i ztratila. Znova prožít bych si to nechtěla.

V Karlových Varech jste si během filmového festivalu i uvolněně zatančila. Je to pro vás způsob, jak vypustit páru?
Já se na tanečním parketu nevyskytuji příliš často, ale ve Varech jsem se přichomýtla na večírek, kde hrála úžasná americká skupina mladých lidí a ta hudba nás všechny dostala. Nechodím tancovat plánovaně, ale když to se mnou začne šít, tak mám pohyb na parketu ráda.

Jak se na takové akce připravujete? Máte svého stylistu a kadeřníka?
Neživím se tím, jak vypadám, i když jsem ráda, když mi někdo řekne, že mi to sluší a mám dobrý pocit sama ze sebe. Na druhou stranu se odmítám zařadit do zástupů dam a modelek, které nemohou jít dvakrát v tom samém oblečení a musejí být vyladěné od hlavy až k patě. Potřebuji se cítit dobře a mám svoji kamarádku Věrku Kocovou, která mi občas něco ušije na míru nebo spolu jdeme nakupovat. Ale dělám to impulzivně, nejezdím kvůli tomu do Londýna, Paříže ani Milána.

Kateřina Neumannová

Vypadáte, že se v trendech docela vyznáte.
Je pravda, že jsem změnila styl oblékání. Dřív to byly džíny, tričko a jednou za čas slušné oblečení. Teď chodím ráda do práce i trošku v něčem jiném.

Tak nám prozraďte oblíbené módní značky "nové" Kateřiny Neumannové.
Historicky mám ráda značku Max Mara a když mám možnost, tak se velice ráda probírám modely Gucci, ale to jsou věci příliš náročné na to, aby se tam člověk pravidelně oblékal. Spíš jednou za čas si udělám radost. Když budu mluvit o sportovním oblečení, tak je docela příjemné, že se po letech nemusím oblékat do těch popsaných kombinéz a dresů, které jsem měla nasmlouvané se sponzory. Vlastně jsem si sportovní oblečení nikdy nevybírala a teď už můžu. Dřív jsem nakupovala jednorázově, třeba jsem si dvakrát za rok doplnila šatník. Teď nakupuju tak, že při svých pracovních cestách po Praze mám někdy čas patnáct minut až hodinu, tak někam zaběhnu a náhodou někde odejdu s taštičkou.

Parádí se vaše dcera?
Moje dcera je zajímavý mix. Na jednu stranu je to parádnice, nosí šatičky a tak. Na druhou stranu je schopná se v těch šatičkách rozběhnout po atletickém ovále nebo vylézt na strom. Ale ve svých sedmi letech už stojí před zrcadlem a shání se po lesku na rty. Je to taková holka-kluk, má ráda i volnost a pohyb.

Předpokládám, že to zdědila po vás. Jak jste se vlastně srovnala s novou pracovní rolí úřednice?
Pro mě je nezvyklé jít každý den ráno do kanceláře, ta monotónnost. Byla jsem zvyklá na terén a přírodu a pořád mám tendenci tu kancelářskou práci zvládnout za dopoledne a potom vyrážet na schůzky mimo kancelář, protože to mě baví daleko víc než práce u počítače.

Povězte, v čem spočívá vaše pozice poradce pro armádní sport u ministerstva obrany?
Kromě konkrétních úkolů, které jsou závislé na tom, co se zrovna aktuálně děje, řeším vnější vazby směrem k olympijskému výboru a ministerstvu školství. Samozřejmě mi pomáhá to, že znám sport zevnitř jako aktivní sportovec, i to, že za poslední dva roky jsem pracovala jako sportovní funkcionář. Dokážu posoudit daný problém z obou perspektiv a vybrat si z toho, co je opravdu nejdůležitější. Mám už nadhled.

Kateřina Neumannová - bývalá šampionka v běhu na lyžích, nyní sportovní funkcionářka

Dělala jste vrcholový sport, takže jste si vypracovala nervy ze železa a zvykla jste si na kritiku. Mýlím se?
Když jsem sportovala, tak té kritiky bylo pramálo v porovnání s posledními roky života. Tehdy mě maximálně někdo zkritizoval za to, že jsem neměla medaili, že jsem byla až šestá nebo že jsem nějaký závod nezajela. A to byly v porovnání s posledními třemi lety zcela bezvýznamné kritiky, nad kterými bych mávla rukou.

Můžete být konkrétní?
Tenkrát mě to třeba mrzelo, byla jsem třeba po nemoci a neměla jsem formu, tak mi to přišlo nefér. Za poslední tři roky jsem se naučila rozlišovat, co je a co není důležité a když teď vyjde článek na nějaké osmé straně, tak se ho snažím neregistrovat. Zjistila jsem, že proti některým věcem jsem bezmocná a není možné si jimi život znepříjemňovat. Snažím se mít čisté svědomí sama před sebou, udělat maximum dobré práce. Že to je potom mediálně odprezentováno jinak, s tím už nic neudělám. O to víc se snažím upnout na svoji rodinu, na dceru, na kamarády, na lidi, kteří se ke mně chovají pořád stejně a nečtou některé – s prominutím – přitroublé články.

Popláčete si někdy?
Určitě ne z novinových článků. To ne. Dobu, kdy mě rozplakaly články, už mám opravdu za sebou. Myslím, že ta masivní vlna, kdy mě propírali v novinách, už minula. A takové ty dozvuky jsou v porovnání s tím minimální a už se jimi příliš nezabývám. Když budeme mluvit o tom 'popláčení si', tak mě dostanou mezilidské vztahy, ať jsou to slzy štěstí nebo slzy smutku.

Nechala vás klidnou zpráva, že ministerstvo obrany, kde nyní pracujete, chce údajně zrušit vaše místo?
Ke mně se taková informace nedostala z jiného zdroje než z novin. Mluvila jsem jak s ministrem obrany, tak i s náměstkem, který bude od září řídit sport a tuto informaci jsem od nikoho z nich nedostala. A to je pro mě důležitější, než co se píše v novinách.

Jako prezidentka organizačního výboru mistrovství světa v klasickém lyžování jste byla kritizována za nedostatek zkušeností. Dohnala jste je?
Světový i český sportovní byznys jsem znala docela dobře. Jak by to mělo vypadat, jsem věděla ze svých mnoha účastí na světových akcích. Samozřejmě byly oblasti pro mě úplně nové, třeba IT, nebo pravní vazby mezinárodního marketingu. Spoustu věcí jsem se snažila doučit.

Což asi zabralo dost času...
Ano, chodila jsem z práce nejdřív v sedm a nosila si ještě tašku papírů, které jsem studovala po večerech a o víkendech jsem pročítala smlouvy. Ta doba byla náročná, protože neexistoval volný čas. Snažila jsem věnovat Lucce, ale jinak jsem pořád jenom něco pročítala. Je to tak specifický obor, že s ním tady neměl zkušenost skoro nikdo.

Nemrzí vás, že jste částečně přišla o předškolní věk vaší dcery?
To mě mrzí nejvíc. Je mi líto toho času, o který jsem Lucku ochudila. Ona mě ty dva roky nebo rok a půl znala jenom po večerech a o víkendech.

Kateřina Neumannová - bývalá šampionka v běhu na lyžích, nyní sportovní funkcionářka

Opravdu jste nedávno zrušila dovolenou kvůli schůzce s novým ministrem školství ohledně dluhů mistrovství?
Dovolenou jsem nepřerušila, já jsem si z ní odskočila. Byla jsem týden na Zadově, kde pravidelně pořádám letní tábor Hledá se nová Kateřina Neumannová. A když pan ministr zorganizoval schůzku, tak jsem na jedno dopoledne jela na otočku na ministerstvo školství, protože ten problém, který ještě je potřeba dořešit, vyžadoval moji účast.

Vyplynuly ze schůzky nějaké závěry?
Byla to kombinace informativní schůzky a možných návrhů řešení, které podmiňují další schůzky, kterých se zúčastní i primátor Liberce Kittner.

Jak byste si vy sama přála, aby spor o dluh dopadl?
Ideální řešení už samozřejmě neexistuje. To mělo bohužel vzniknout o mnoho let dřív, někdy v roce 2003, kdy se o pořádání mistrovství rozhodlo. Což se nestalo a ty následky musíme teď řešit a optimální už to nikdy nebude. Já bych za svou pozici byla strašně ráda, kdyby se aspoň částečně podařilo kompenzovat soukromým firmám, co do mistrovství vložily. Především těm malým.

Platí stále, že vám leccos vytýkají politici nebo média, ale lidé na ulici k vám zůstávají pozitivní?
Co se týká politiků, tak s nimi jsem na téma Liberec zas tolik špatné zkušenosti neměla. Většina z těch, se kterými jsem aktivně spolupracovala, se snažila v rámci svých kompetencí pomoci. Problém je, že jsme já a téměř žádný z teď aktivně fungujících politiků u toho nebyli, takže jsme řešili něco, co jsme nezačali. Ale je pravda, že mě těší to, že potkávám mnoho a mnoho lidí, kteří mě zastavují na ulici. Nedávno jsem se potkala s partou mladých lidí v italském Trentinu. Chtěli se vyfotit a povídali jsme si o mých úspěších, o sportu. Takových lidí zůstává hrozně moc a já si jich vážím. Ale jak už jsem řekla, pro mě je důležitá moje rodina, moji přátelé. A nemůžu nic dělat s těmi, kteří jsou ovlivněni aspoň trošku zkresleným mediálním pohledem. Vždycky je něco za něco.

Neplánujete se stáhnout do ústraní?
Neplánuji. Chci dělat práci, která mě baví, která vyžaduje kontakt s lidmi i třeba s médii. Na druhou stranu nemám potřebu být středem pozornosti a jít do nějakého velkého projektu, netoužím po velké funkci. Ale v žádném případě se neplánuji kvůli mému působení v Liberci stáhnout a někde trpět v koutě a bát se přijít někomu na oči. To určitě ne. Chci jen dělat co nejlépe svoji práci a žít normální život.

Kateřina Neumannová - bývalá šampionka v běhu na lyžích, nyní sportovní funkcionářka

Očima autorky

Kateřina Neumannová na rozhovor kývla hned. Jen ji zajímalo, co si má obléct na focení a zda chceme, aby si přinesla i něco na převlečení. Náš fotograf se zaradoval, ale mně přišlo nedůstojné, aby se mistryně světa a olympijská vítězka převlékala na toaletě, jelikož jsme interview dělali mimo její kancelář. Nakonec jsme ji usadili "na chodbu", když nás z kavárny vyhnalo špatné světlo, ale jako správný profesionál si nestěžovala ani pohledem. I když se sama označuje za tvrdého člověka, nepůsobí tak, a její přiznání, že občas pláče, nakonec nepřekvapilo. Ve chvíli, kdy jsme řešily její rodinný stav, se jí oči trochu leskly.