Povodeň přijít musela, nasáklá půda zafungovala jako igelit. | foto: Ota Bartovský, MF DNES

Povodeň přijít musela, jen se nevědělo kam, říkají meteorologové

  • 135
Na povodeň bylo podle meteorologů v severních Čechách zaděláno už čtrnáct dní. Půda na Frýdlantsku byla nasáklá předchozími dešti a nápor dalšího lijáku už nedokázala pohltit. Meteorolog Jaroslav Rosa z Českého hydrometeorologického ústavu proto odmítá dění o uplynulém víkendu nazývat "bleskovou povodní".

"Blesková povodeň je, když v krátké době naprší hodně srážek v důsledku silných bouřek. To se tentokrát nestalo. Už 24. července byl na Bílém potoce ve Frýdlantském výběžku třetí povodňový stupeň. Už v tu chvíli byla tamní rašeliniště velmi nasycena vodou a voda z nich stékala. A čtrnáct dní je velice málo na to, aby z půdy zmizela," naznačuje Rosa, že příčina záplav v Libereckém a Ústeckém kraji byla dlouhodobější.

Ustupující voda odhalila škody, které napáchala

Prohlédněte si fotografie

Mohli se tedy lidé na povodně připravit? Těžko. Přestože čeští meteorologové mají k dispozici nejmodernější techniku a na povodeň bylo, jak říkají, zaděláno několik týdnů, přesto se stále nedá přesně říci, kde přesně a kdy udeří. Muselo by se připravovat celé Česko. A to se zkrátka před vodou neukryje.

Problém, na který při své včerejší návštěvě zaplavených oblastí upozornil i prezident Václav Klaus, je, že mnoho domů stále stojí v záplavových oblastech. Kde přesně udeří povodeň, se dá odhadovat nejvýše dva dny dopředu.

A nejpřesnější předpověď, která obsahuje i konkrétní názvy nejhůře postižených měst a vesnic, bývá k dispozici nejvýše desítky hodin před pohromou.

Půda jako igelit

"Když má za jediný den spadnout 120 až 200 milimetrů srážek, což je čtvrtina ročního objemu, nedá se čekat nic jiného," vysvětluje klimatolog Jan Pretel, podle čeho se dá přicházející povodeň poznat.

Záludné je hlavně to, že povodeň často zaskočí lidi, kteří nebydlí u žádné velké řeky. Jak je možné, že se z malého potůčku, který má jen několik centimetrů, stane živel?

Zafunguje stejný efekt jako při obřích záplavách v roce 2002. Půda se nasytí vodou a není schopna přijímat další. Dešťová voda pak stéká jako po igelitu do okolních potoků a říček.

Lidé, hlavně v povodňových oblastech, by se měli situaci postupně přizpůsobit. "V poslední době jsou zkrátka častější výkyvy počasí. Je třeba s tím počítat," naráží Pretel na to, že i záplavy souvisí se změnami klimatu. "Je zcela evidentní, že se člověk do určité míry na změnách klimatu podílí," říká.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video