Lesní požáry sužují kromě Ruska i Ukrajinu. Úřady zakázaly vstup obyvatel do lesů kolem Kyjeva a na Krymu. V hlavním městě je cítit zápach dýmu.
Také hlavní ruské jaderné centrum ve městě Sarov stále vážně ohrožují rozsáhlé požáry. Podle šéfa sarovského jaderného střediska Valentina Kosťukova pronikl oheň do průmyslové zóny města a práce v objektech na výrobu jaderných zbraní musela být omezena. Celý objekt během studené války podléhal nejvyššímu stupni utajení. (vice čtěte zde)
Podle ruských médií nejsou jaderné objekty přímo ohroženy. Počet hasičů a lidí bojujících s ohněm se neustále zvyšuje.
Putin slíbil rekonstrukci a kamery
Podle ruského ministerstva spravedlnosti zničil požár u Moskvy 13 hangárů s vojenským vybavením. Premiér Vladimír Putin dnes slíbil, že bude osobně dohlížet na rekonstrukci shořelých domů. "Vydal jsem příkaz instalovat na každé důležité staveniště kamery, které budou zapnuty 24 hodin denně," řekl Putin při setkání s obyvateli vyhořelé vesnice.
"Kamery budou přenášet obrázek do sídla vlády, ke mně domů a na internetovou stránku vlády. Každý občan tak bude mít možnost v reálu vidět, co se na staveništích děje," vysvětlil své záměry.
Oheň ohrožuje i jadernou elektrárnu
Na záchranné práce přišel osobně dohlížet šéf ruské státní jaderné agentury a bývalý Jelcinův premiér Sergej Kirijenko. Společně s úřady ujišťuje obyvatele, že situace je stabilní a pod kontrolou.
"Během noci se sice několikrát změnil vítr, ale oheň se podařilo omezit na ploše původního ohniska. Pořizovaly se letecké snímky, k dispozici je dostatečné množství hasicí techniky," uvedlo dnes vedení města. Do akce musela být povolána i armáda.
Podle Kosťukova byla omezena práce v těch objektech, které jsou rozmístěny v oblasti závodu, který se podle místních zdrojů zabývá montáží jaderných hlavic.
Dalším ohroženým jaderným objektem je Novovoroněžská jaderná elektrárna. I zde byla nasazena armáda, která v okolí elektrárny buduje ochranné bariéry.
V okolí elektrárny hoří 2 300 hektarů lesa a zničena už byla skoro pětina celkové úrody pšenice. To má za následek nárůst cen obilnin na světových trzích, který nejhůře pocítí hlavně rozvojové země.