Gotické ruiny kdysi vlivného cisterciáckého kláštera v Saint Jean d´Aulps jsou úžasnou zastávkou pro každého, kdo při pobytu v nejslavnější části francouzských Alp zatouží poznat i kus historie.
Do nebe se vzpínají mohutné polorozbořené zdi klášterního kostela s lomenými gotickými oblouky. Mezi tím zelená tráva a občas jen tak rozseté stavební kameny. Kolem volný čistý park, kde se dá procházet, jen tak sedět, rozjímat nebo koukat na vrcholky Savojských Alp. Místní sem přicházejí třeba i na piknik.
Je to přesně to místo, které dá sportovní dovolené nový nečekaný rozměr. Pár metrů od silnice, která spojuje horské středisko Morzine v Horním Savojsku s francouzským břehem Ženevského jezera. Nepozorný cestovatel by ho skoro přehlédl. Kdo se ale zastaví, dobře udělá.
Pozůstatky kláštera Aulps nabízejí nejen duchovní spočinutí, ale i pohled do života cisterciáckých mnichů v raném středověku. Kromě úchvatných ruin klášterního kostela je tu i moderně, avšak citlivě rekonstruovaná budova hospodářského stavení, dnes sloužící jako muzeum.To turisty zavede do dávných dob asketických mnichů, kteří tu žili, hospodařili a míchali tajuplné čaje a lektvary z rozličných horských bylin.
Muzeum u cisterciánského kláštera d'Aulps u vesnice Saint-Jean-d'Aulps
"První mniši sem přišli koncem 11. století," říká místní průvodkyně Marie-Laure Pageová. "Vybrali si toto místo, protože bylo divoké, pusté a hodně vzdálené od ostatních lidí. Chtěli být blíž k Bohu a začali tu budovat klášter."
V dobách největšího rozkvětu mezi 12. až 14. stoletím tu působilo na šedesát mnichů. Klášter byl relativně bohatý. Vlastnil dost majetku, vinic, půdy a měl pro celou oblast velký význam duchovní, ekonomický i politický. Opati měli úzké vztahy jak se Ženevou, tak s vládci Savojska.
Celé místo a muzeum bylo plně zrekonstruováno a otevřeno pro veřejnost v roce 2007. Přibližuje návštěvníkům hlavně způsob života cisterciáckých mnichů ve 12. století, ale i historii kdysi nezávislého Savojska. Je opravdovou chloubou spojení staré a moderní architektury.
Kdo jsou Cisterciáci
Cisterciácký řád je mnišský řád založený roku 1098, který stanovil přísné zásady klášterního života. Vznikl jako reformace benediktinského řádu. Jeho vůdčí osobností se stal počátkem 12. století Bernard z Clairvaux. A právě mniši z kláštera Aulps se k němu hlásili.
Cisterciácké kláštery se budovaly převážně v odlehlých končinách a nehostinných krajích, aby mniši nepřicházeli do kontaktu s laiky a snáze mohli dodržovat přísnou řeholní kázeň. Na polích i zahradách pracovali cisterciáci osobně. Jejich zásluhou tak byly kolonizovány mnohé do té doby pusté oblasti západní a střední Evropy. Zároveň šířili pokročilejší způsoby zemědělského hospodaření.
Podobné místo je i na česko-německých hranicích. Ruiny kláštera Aulps připomínají ikonu romantismu, polozbořenou kostelní loď kláštera v německém Oybinu (česky Ojvínu) v Lužických horách, který v polovině 19. století zvěčnil nejslavnější malíř romantismu Caspar David Friedrich.
Hlavními aktivitami v létě jsou v nejbližším okolí horská nebo silniční kola, horské túry, ferraty nebo rafty. V zimě pak 650 km propojených sjezdovek největší lyžařské oblasti světa Portes du Soleil, kterými se lyžař dostane až do Švýcarska.
může se hodit |
