Pětiminutový snímek ukazuje polské hlavní město z jara 1945 z ptačí perspektivy. Jeho autoři ze studia Platige Image vybrali tu samou trasu, kterou létali piloti spojeneckých letadel s pomocí pro bojovníky ve varšavském povstání.
Diváci vidí třeba domy obklopující hlavní náměstí na Starém Městě, z nichž zbyly jen obvodové zdi, nebo někdejší ghetto, které nacisté přikázali zřídit v říjnu 1940 a které po potlačení zdejšího židovského povstání v polovině května 1943 němečtí vojáci prakticky celé srovnali se zemí.
Podle údajů, jež se objevují ve filmu, žilo ve Varšavě před začátkem druhé světové války 1,3 milionu lidí, v létě 1944, kdy vypuklo varšavské povstání, okolo 900 tisíc. V lednu 1945, kdy na levý břeh Visly vstoupila sovětská Rudá armáda, mezi troskami živořilo méně než 1 000 lidí.
Ředitel muze Jan Oldakowski připomněl, že Varšava od roku 1939 zažila celkem pět fází ničení. Velké škody město utrpělo hned po vypuknutí druhé světové války v důsledku bombardování, v roce 1943 nacisté srovnali se zemí ty čtvrti, v nichž se nacházelo ghetto. V roce 1944 byla městská zástavba poničena nejdříve během bojů v rámci varšavského povstání, jež začalo 1. srpna.
Po jeho porážce o přibližně dva měsíce později nacistický vůdce Adolf Hitler nařídil vymazat toto město z mapy světa. Koncem druhé světové války bylo 85 procent Varšavy v troskách. Oldakowski řekl, že po válce byly strženy ještě další budovy, které tehdejší úřady označily za neobyvatelné. Objevují se ale podle něho hlasy, že v některých případech mohly stavby padnout za oběť ideologii.
"Víme, že mnoho lidí Varšavu považuje za celkem ošklivé město, ale nelze ji neobdivovat za to, že se z naprostého zničení vzchopila a byla postavena znovu od základu," podotkl ředitel Muzea varšavského povstání.
Film vznikl podle modeluAutoři filmu Město trosek k jeho vytvoření použili virtuální model Varšavy z roku 1945. Maketu sestavili na základě předválečných plánů města a několika tisíců snímků. Šlo o letecké fotografie, které pořídila sovětská armáda, i obrázky přímo z ulic poničeného města. Šlo většinou o černo-bílé snímky, takže při "vybarvování" pomáhali lidé, kteří ještě pamatují předválečnou Varšavu nebo barevné německé filmové týdeníky. Práce nad filmem jeho tvůrcům zabrala dva roky. |