Před půl osmou už byly přilehlé mosty a ostrovy obsypané lidmi, kteří byli na unikátní vystoupení šedesátiletého balkánského hudebníka zvědaví.
V dálce to znělo jako rádio
Hned na začátku se však ukázal hlavní problém zajímavého konceptu – naprosto nevyhovující zvukové řešení.
Na mostě Legií byla z pódia na pontonu slyšet jen zvuková koule. Podobné to bylo i na Střeleckém ostrově, kam organizátoři kromě chrčících beden naštěstí přistavěli i projekční plátno. Najít v ostrovním chaosu místo, ze kterého by na pódium bylo vidět, byl totiž problém. Spousta fanoušků navíc byla odkázaná na pohled z boku, a tak řada z nich po chvíli na muziku rezignovala a raději si sedla na trávu, pokuřovala a popíjela.
Koncert si skutečně mohli užít jen lidé, kteří si včas zajistili plavidlo a k plovoucímu pódiu dopádlovali či došlapali. Pokud pořadatelé předem počítali s návštěvností 60 až 80 tisíc, jak tvrdili, měli určitě víc myslet na to, odkud ti lidé budou koncert sledovat.
Podle ohlasu publika, které přišlo včas a sedělo na kraji Střeleckého ostrova, se však dá soudit, že Bregovič a jeho Svatební a pohřební orchestr nezklamali. Mezi písničkami se ozýval nadšený potlesk, pod projekční obrazovkou na Střeleckém ostrově to však byl spíš šum hovoru, ke kterému jako by hrálo trochu hlasitěji puštěné rádio.
Kalashnikov roztancoval most
Nápor lidí byl takový, že vyhrazené místo na chodnících nestačilo a policisté pár desítek minut po začátku uzavřeli most Legií pro automobily. Na schodech ke Střeleckému ostrovu, zašpuntovaných z obou směrů, se často mluvilo o tragédii na Loveparade.
Zvuk z reproduktorů na mostě Legií se časem trochu zlepšil, některé však střídavě vypadávaly, navíc ani odtud většina lidí na kapelu neviděla. Před devátou to už řešili po svém. Ze Střeleckého ostrova se pár z nich vrhlo do vody a pódiu se vydali vstříc kraulem.
O nějakém velkém hudebním zážitku nemůže být řeč, atmosféra koncertu byla působivá alespoň vizuálně. Jednak takový mumraj na nábřeží město dlouho nezažilo a zadruhé panoráma Pražského hradu a Karlova mostu za pódiem mělo zkrátka neoddiskutovatelné kouzlo. Alespoň že tak.
To vyniklo ještě víc, když padla tma a publikum prořídlo na únosnou míru. Z pódia jej překvapil i Karel Gott, který za písně Má první láska se dnes vdává a Mistral sklidil aplaus. Když koncert před desátou hodinou gradoval Bregovičovým největším hitem Kalashnikov, rozezpíval obě strany řeky i most, kde se konečně i zuřivě tancovalo.
Se závěrečným ohňostrojem tak přes počáteční chaos nastala ta atmosféra, kterou si pořadatelé asi přáli celou dobu.
