Mnoho fanoušků odcházelo v neděli odpoledne z areálu lehce rozmrzelých. Chtěli vidět boj, byli namlsaní z posledních dvou let.
2008 Nadal – Federer 9:7 v pátém setu.
2009 Federer – Roddick 16:14.
Tentokrát bylo do pátého setu daleko. Přesto z Londýna odjel jiný Berdych – nebezpečnější pro ostatní, sebevědomější a svým způsobem i bohatší. "Jeho cena na reklamním trhu se o dost zvýší," tvrdí manažer Miroslav Černošek.
Bylo by to ještě lepší, kdyby vyhrál. Snažil se, měl šance, jenže ukázalo se, jaký je rozdíl mezi výborným hráčem (Berdych) a nejlepším (Nadal). Ten nejlepší líp zvládá rozhodující chvíle.
"Tomáš má úžasnou sezonu. Za dnešek se mu omlouvám, ale myslím, že letos ještě hodně dokáže," řekl Nadal a pak, jak je jeho zvykem, před fotografy kousl do poháru pro šampiony. Po osmém grandslamovém titulu zůstává světovou tenisovou jedničkou.
Těžko říct, jestli na Berdycha dolehla atmosféra finále. S jistotou na to může odpovědět jedině on sám a taky odpověděl. NE. Dokonce tak rázně, že ještě ani nestačila doznít otázka. "Absolutně ne."
Každopádně vždycky, když v setu o něco šlo, byl horší než soupeř. Udělal chyby, které v předchozích zápasech příliš nedělal. Celkem měl čtyři brejkboly, tři z toho hned na začátku druhého setu.
Nevyužil ani jeden.
Nadal znovu ukázal, že přetahovat se s ním odzadu by silou nezvládl Stalone ani Schwarzenegger. Ubije každého. Navíc míče z jeho forhendu odskakují kvůli rotaci tak, že je i vysoký Berdych musí hrát u hlavy. Nadal je zkrátka nejlepším tenistou současnosti. Tečka.
Bylo zajímavé sledovat, jak v Londýně mluvili bývalí vynikající hráči. McEnroe, Borg, Becker, Cash... Frekvence jména Berdych (výslovností výhradně Berdyč) v jejich analýzách v průběhu turnaje rostla jako čínská ekonomika.
Jednou větou to lze shrnout asi takto: Berdych ukázal, že už není jen talent a že je připravený vyhrávat grandslamové turnaje.
Kromě servisu a forhendu v Londýně odzbrojoval i on sám.
"Líbí se mi, jak vypadá," říkala při finále divačka Mary. "A to jsem babička!" Celá paf z něj byla i Sue Barkerová, bývalá tenistka, která dnes pracuje pro BBC. "Takový milý mladý muž," říkala, když odešel z televizního studia.
Při rozhovoru ukázal, že za poslední roky kromě tenisu zlepšil i angličtinu. Barkerová zpovídala Berdycha taky na kurtu po finále.
I tam zabodoval. "Porazil jste na tomhle místě Rogera Federera. To se zdálo několik let nemožné." Berdych pohotově odpověděl: "Nemožné? Vždyť se to stalo." Patnáct tisíc lidí se smálo.
Berdych je po finále Wimbledonu osmým hráčem světa. V letošním pořadí je dokonce už čtvrtý, čímž má blízko na závěrečný Turnaj mistrů. To je jeho další cíl.
Spoustu cílů mají i lidé, kteří se starají o jeho konto. "Máme s Tomášem nějaké plány, oslovíme sponzory," tvrdí manažer Černošek, který se kromě Berdycha stará i o Petru Kvitovou.
Jenže není to úplně tak jednoduché. Hráči pod smlouvami firmy Nike – což je právě Berdych – nesmějí na oblečení nosit reklamu žádného jiného sponzora. "Proto spíš využijeme Tomášovu tvář a jeho jméno," popisuje Černošek.
Chystá se dokonce spojení s Jaromírem Jágrem. Dvě jména, dvě hvězdy, větší marketingová síla. Co se peněz týče, není to rozhodně všechno.
Berdych se teď posunul do úplně jiné ligy ve vyplácení startovného na jednotlivých turnajích, v takzvaných garancích. O ty se mu stará firma IMG.
Funguje to následovně: 4 grandslamové turnaje a 9 turnajů kategorie 1 000 mají přední hráči povinné. Pak si musí z ostatní nabídky vybrat dalších 5 turnajů, kam je pořadatelé lákají na eura a dolary.
Berdych dosud vydělával desetinu toho co Federer či Nadal. Aby třeba letos přijel na turnaj v Mnichově, dostal 50 tisíc eur. Když tam pojede příští rok, nemělo by to být pod 100 tisíc.
I to je odměna za parádní Wimbledon.
