V malé vesničce Tagccher za hranicemi dnešního Tibetu se 6. července oslavovalo. Do rodiny místního rolníka přibyl chlapec, který v těžkých dobách představoval vítanou posilou do domácnosti.
Jenže už o dva roky později zaklepala na dveře delegace hledačů převtělení 13. dalajlamy a nadaný syn při zkouškách prokázal nadpřirozeného schopnosti. Mimo jiné bezpečně poznal "své" věci z minulého života.
V přestrojení za vojáka prchnul do Indie
V tu chvíli nabral život Džampala Ngawanga Lozanga Ješe Tändzina Gjamccho zcela jiný směr. Ještě před svými čtvrtými narozeninami usedl na trůn a v roce 1950, kdy vtrhla čínská vojska do Tibetu, se ve svých patnácti plně ujal vedení země.
14. tibetský dalajláma Tändzin Gjamccho na fotografii ze 40. let minulého století.
Ne na dlouho, o osm let později při tibetském povstání proti čínské nadvládě na poslední chvíli uprchl v přestrojení za vojáka ze svého letního sídla do Indie. Strastiplnou cestu za svobodou přes himalájské průsmyky absolvovalo spolu s ním 80 tisíc Tibeťanů.
TICHÁ VÁLKA O NÁSTUPCE DALAJLAMYTibeťané varují Čínu před manipulacemi s převtělením |
Většinu svého života strávil dalajlama ve vyhnanství a nikdy nepřestal usilovat o svobodu své vlasti. Nejdříve prosazoval nezávislost a později se přiklonil k rozumné autonomii v rámci Číny.
14. tibetský dalajláma Tändzin Gjamccho při setkání se svojí matkou.
Peking ho ale trvale označuje za separatistu a v samotném Tibetu je trestné i držení dalajlamova portrétu. Novým impulsem pro boj za svobodu Tibetu bylo, když nejvyšší tibetský vůdce dostal za svůj nenásilný boj Nobelovu cenu míru.
Tibeťané volají po ozbrojeném boji
Ve vyjednávání exilové vlády s čínskými komunisty to ale nepomohlo a v roce 1993 uvízly rozhovory na téměř deset let na mrtvém bodě. Jednání mezi Pekingem a Dharamsalou začalo znovu v roce 2002, ale dosud je bez výsledku.
A mezitím se vyvíjí situace i v samotném Tibetu. Mladým lidem dochází trpělivost a chtějí nezávislost na Číně získat i ozbrojenými bojem. To se ukázalo v březnu 2008, kdy Lhasa zažila nejhorší nepokoje za 20 let.
Dalajlama dokázal trpělivým přesvědčováním světových vládců na svoji stranu získat mocné. Většinou je okouzlil bezelstnou laskavostí, vlídností a osobitým smyslem pro humor. Jeho poselství je zvláště aktuální na západě.
Co bude, až dalajlama nebude?
Někteří vládci se však s dalajlamou bojí stýkat, aby nezjitřili své vztahy s Čínou. To se nikdy netýkalo Václava Havla. Na jeho pozvání byl dalajlama v Česku poprvé už v roce 1990. Od té doby navštívil Česko několikrát, naposledy loni v září. (o návštěvě více čtěte zde)
14. tibetský dalajláma Tändzin Gjamccho.
Jenže nad Dharamsalou se neustále vznáší otázka, jestli je dalajlamova nenásilná cesta správná. Za půl století nepřinesla podle jeho kritiků nic, kromě větší přítomnosti čínských vojáků v Tibetu.
Největším problémem je podle dalajlamových oponentů to, že je zároveň duchovním i politickým vládcem a to mu brání v některých krocích. Přesto se všichni obávají jeho smrti. Jen těžko se bude hledat nástupce, který zasvětí svůj život boji, jehož konec možná nezažije.
DALAJLAMOVA STŘEDNÍ CESTAV otázce Tibetu zastává dalajlama střední cestu a usiluje o mírumilovné vyřešení situace. Soužití Tibeťanů s většinovým etnikem Chanů by podle něj mělo být založeno na rovnosti a vzájemné spolupráci. Jde mu o to, aby v rámci širší autonomie mohli obyvatelé Tibetu svobodně vyznávat vlastní náboženství, kulturu a jazyk. Dalajlama několikrát vyzval Tibeťany k ukončení násilí a pohrozil, že pokud se násilnosti vymknou kontrole, odstoupí jako politický předák tibetského lidu. Autor: ČTK |
