Jednoho už bolí hlava z jihoafrických fotbalových trubek, pak dorazí na focení do malostranské Valdštejnské zahrady, a tam rozjíždějí své obdobně hlasité vuvuzely pávi korunkatí. Jedna ze čtyř desítek přítomných poslankyň, sociální demokratka Vlasta Bohdalová, zahlásí: "Páv, no! Natřásá si ocas a řve!"
Mám podezření, že nemluví jenom o zde přítomných ptácích, ale i o mužích, i o mně, ale snad mě to napadá jen proto, že jsem tu v takové defenzivě, všude ženské.
Političky fotí další žena, naše Thao. "Tohle je zatím moje největší focení," povídá a napjatě sleduje ten ženský mumraj, který se nám změnil v politickou seznamku: Dobrý den, zářivý úsměv, já jsem Černochová, já Orgoníková, Andrýsová a tak dále, moc mě těší.
S Thao pracuju už deset let, a tak jsem si jistý, že se od včerejška modlila, aby bylo pěkně, a má štěstí, svítí slunce, ale Thao by nebyla fotografka, kdyby teď najednou neremcala: "Mohlo by být trochu pod mrakem, aby se poslankyně do toho slunce nemračily..."
Kde je trocha stínu, tam pracuje s různými záhadnými štětečky rovnou pětice vizážistů, respektive čtyři vizážistky a jeden chlap, vizážista, a za tím se většina političek žene, komunistky úplně všechny, a já si je prvně zblízka prohlížím a divím se. Vždycky jsem myslel, že to budou protivné staré panny, a omyl, vypadají spíš jako favoritky televizní soutěže Prostřeno, v níž vyhrávají dobré kuchařky a hostitelky, tak takové tyhle dnešní komunistky jsou, ke každé z nich bych se na večeři klidně nechal pozvat.
A pak mě ještě zaujme klub Věcí veřejných, ne snad proto, že by to byly takové superkočky, jak se o nich píše, ale pro to energické mládí, několikrát se přistihnu, že těm ženám omylem tykám.
Ty seš hnusná, tys mi to ukradla!
Ptám se jedné z nich, Kateřiny Klasnové, jestli mají ženy opravdu talent na politiku, a ona moudře říká, že má oblíbený citát na toto téma od Margaret Thatcherové. O chvíli později položím stejnou anketní otázku její kolegyni Kristýně Kočí, a ta se nadechne, že má jeden oblíbený citát od Thatcherové, tak ji upozorním, že už je druhá, a ona na svou stranickou kamarádku vystartuje jak v prváku na gymplu: "Ty seš hnusná, tys mi to ukradla!" Máme tu veselo...
Thao chystá první, komornější fotku, na níž jsou pouze tři dámy, které evidentně budou mezi muži ve Sněmovně esteticky populární, Klasnová, Radová a Černochová.
"Ale nebudete nás svlíkat, že ne?" ptají se fotografky. "Vy se totiž nakonec pokusíte svlíknout každýho," prokazují, že si přinejmenším prohlížejí náš magazín.
A potom se chovají jako všechny baby při focení včetně modelek, začnou se přít o to, která z nich má křivější zuby: Já! Ne, já! Načež se koaličně natlačí hezky žensky jedna na druhou.
Česká politika? Slepičí zápasy, říká Parkanová
Teď se chystá to nejdůležitější, hromadná fotka. Všechny ke kašně! Verbálně to opět vede Vlasta Bohdalová. "Ten vítr, ten by nešlo zastavit?" ptá se teatrálně a pak začne trénovat úsměv, kterému však ona říká "mimické cvičení".
Čeká se jen na Vlastu Parkanovou, která přibíhá z nějakého jednání, ale nekazí všeobecnou srandu a z ničeho nic mi řekne, že donedávna připomínala česká politika kohoutí zápasy, ale od nynějška by se to mohlo změnit na zápasy slepičí.
Cvak, cvak, fotíme, a najednou, jéééé, skočí před skupinu bílý páv, albín, zobe si drobky z tyčinek a Thao se zlobí, že političky koukají na toho bělouše a přestaly se věnovat objektivu. Ale po pěti minutách je s "gruppenfotkou" spokojená a všechny poslankyně si vesele zatleskají. Vypadá to, že si v příštích měsících budou rozumět.
Nastává jediný zádrhel, protože Thao chce vyfotit skupinku blondýn, což takové Miroslavě Němcové připadá jako pakárna. Ptá se, jestli bychom například chtěli fotit plešaté poslance, že by to vyšlo nastejno, a tak si její nápad zapisujeme do diáře na podzim, ačkoli s muži by byla tahle práce horší, ti by asi dvě hodiny focení nepřežili.
Poslankyně jo, přesně po těch dvou hodinách je Thao propouští. Loučím se pro dnešek s nejupovídanější Vlastou Bohdalovou a ta přísahá, že ji dnešní odpoledne bavilo: "Bylo vidět, že ať jsme z různých stran, tak spolu umíme být uvolněné, bavíme se příjemně, nacházíme spoustu společných témat. Rozhodla jsem se," dodává, "že se ve Sněmovně pokusím vytvořit dámský klub, kde nebude záležet na stranické příslušnosti. Společných témat budeme mít spoustu."
Čtěte v Magazínu DNES
Více o parlamentním klubu blondýn a proč je v politice in být blond čtěte ve čtvrtečním magazínu MF DNES. Nechybí ani rozhovor o ženách v politice se všemi poslankyněmi.
