A diváci? Ti aby si zacpávali uši.
Především sedmnáctiletá Larcher de Britová na dvorci v této disciplíně "excelovala".
Přestože její wimbledonské účinkování po duelu s trojnásobnou šampionkou po prohře 0:6, 4:6 trvalo sotva hodinu, v nesnesitelném řevu provázejícím úsilí v každém úderu by dostala jedničku s hvězdičkou.
Portugalka je v křičení na dvorci přebornicí.
Na loňském Roland Garros dokonce vytočila svou soupeřku Rezaiovou z Francie natolik, že ta si na její chování stěžovala i u samotné supervizorky turnaje.
"Dost. Velmi velmi mě to ruší. Existují přeci nějaké hranice," zlobila se tehdy Rezaiová. De Britová oponovala, že křičení ji provází od doby, co s tenisem v devíti letech začala.
Ale i mladší ze sester Williamsových nezůstávala ve vzájemném wimbledonském duelu pozadu a rovněž její hrou se neslo hekání a vzdychání. "Někdy prostě hekat potřebuji, někdy ne," vysvětlovala Serena.
Hlasité projevy před lety velmi "zpopularizovala" Monica Selešová, k ní se později přidala Maria Šarapovová.
Portugalka se ke svému decibelovému vystoupení už nemínila po zápase vyjadřovat. "Není to něco, na co bych vám chtěla odpovědět," utnula rázně otázku.
