Petr Nečas na kongresu ODS. (20. června 2010) | foto: David Neff, MAFRA

KOMENTÁŘ: ODS se tváří „nově“. Věřit tomu zatím nelze

  • 158
Petr Nečas si prosadil na kongresu občanských demokratů vše, co chtěl. Je předsedou, má místopředsedy, po jakých toužil. A ze všech stran se ozývají slova změna, naděje, jednota, slušnost, stop korupci, konec velrybářů a kmotrů. Bude nová ODS ale tolik jiná? Zatím tomu věřit nejde.

Proč? Je zřejmé, že Petr Nečas nekrade a není úplatný, jak řekl ve svém nedělním kandidátském projevu na předsedu. Skandály se neobjevují ani kolem první místopředsedkyně Miroslavy Němcové či Alexandra Vondry.

Jenže zevnitř je ODS rozežraná kmotrismem. Nemá potřebnou šťávu a náboj. Jednoduše řečeno – strana nemá charisma.

Proto zejména mladší generace pochybují o tom, zda je hodna jejich podpory (zatím ji získává spíše TOP 09). A to, čeho se ODS nejvíce obává - že nemusí být hegemonem na pravici - se bát nemusí. Už tím hegemonem skutečně není.

HLAVNÍ BODY KONGRESU ODS

Petru Nečasovi a novému vedení ODS je přesto nutné přiznat upřímnost a snahu o proměnu. Jak ale změnit stranu, která se léta místo řešení problémů státních, veřejných a společenských, zabarikádovala ve svém chrámu nejednoty, podezřívání, bratříčkování a regionálního sektářství?

Víkendový kongres sice naznačil, že by se to mohlo změnit, není však vůbec jasné, kdo změny bude provádět a jakým způsobem. K tomu jsou totiž potřeba stovky členů na všech úrovních řízení strany.

Trh, ne byznys

ODS by se především měla vrátit ke své původní myšlence, že má být stranou "pro trh" a ne stranou "pro byznys". Jak však chce přetnout penězovody svých mnoha funkcionářů s lobbisty a vychytralými podnikateli?

Obrovským problémem strany zůstává nejisté postavení pražských občanských demokratů (poprvé nemají ani svého místopředsedu), přitom se ale jedná o mimořádně velký volební obvod s vysokým potenciálem.

Hlavní město bylo rakovinou klientelismu a korupce zasaženo tvrdě a politici ODS v tom sehráli významnou roli. Počítat s tím, že se to neprojeví v komunálních volbách, by bylo naivní. Navíc v metropoli modří ptáci postrádají vůdce, který by je do podzimního boje vedl. Pavel Bém je zaslouženě mimo hru, David Vodrážka na to neměl. Kdo další?

Otázkou také je, jaký vztah naváže posttopolánkovská ODS s Václavem Klausem. Zatímco mnoho dlouholetých straníků je do svého prvního předsedy pořád zahleděno, mladší voličské generace už prezident tolik neoslovuje a část příznivců strany vůbec nezajímá.

Těžko lze proto předpokládat, že by právě hlava státu nahnala nějaké větší množství příznivců do náruče ODS v příštích volbách. A to ani v případě, když budou vztahy Hradu s nečasovským vedením sebelepší.

Šance je v turbulencích nováčků a prohře starých stran

Přesto všechno situace na české politické scéně může ODS do budoucna nahrát. Volby totiž neprohrála jen ona, ale i vítězná ČSSD. Vliv komunistů slábne, zelení a lidovci jsou mimo Sněmovnu a nové strany TOP 09 a Věci veřejné mohou projít nečekanými turbulencemi. V tom je pro občanské demokraty určitá šance.

Ale jen pokud se Petru Nečasovi a novému vedení podaří důsledně vyčistit ODS. Pokud strana dokáže přitáhnout nové zajímavé lidi. A pokud nepůjde ve svém programu na příliš velké kompromisy.

V opačném případě bude na příštím kongresu ODS sekat gilotina další hlavy.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video