Britský premiér se omluvil za Krvavou neděli, severoirský masakr před 38 lety

Britští vojáci stříleli před 38 lety během takzvané Krvavé neděle v severoirském Londonderry do demonstrantů neoprávněně. Takový je závěr mnohaletého vyšetřování speciální komise pod vedením soudce Marka Savillea. Britské jednotky tehdy zastřelily 13 katolických protestujících, čtrnáctý zemřel později.

Zprávu přednesl britský premiér David Cameron, který se za Krvavou neděli omluvil jménem vlády a celé země. Podle vyšetřování není pochyb o tom, co tehdy stalo - britští vojáci začali střílet jako první a dokonce zabili zraněné demonstranty, kteří se pokoušeli utéct.

Všechny oběti střelby byly nevinné a vojáci do nich stříleli, aniž by někoho varovali. "Co se stalo během Krvavé neděle, bylo neoprávněné a neodpustitelné. Bylo to špatné," prohlásil ministerský předseda. Jeho slova uvítaly nadšeným potleskem tisíce lidí, které sledovaly jeho projev v centru Londonderry.

Britský voják vede katolického protestujícího během "Krvavé neděle" v severoirském Londonderry. (30. ledna 1972)

Britský voják vede katolického protestujícího během "Krvavé neděle" v severoirském Londonderry. (30. ledna 1972)

Nové vyšetřování je shrnuto na 5 tisících stranách, stálo v přepočtu téměř 6 miliard korun, bylo vyslechnuto přes 2 500 svědků a trvalo 12 let, čímž se stalo vůbec nejdelším podobným vyšetřováním v britské historii.

Krvavá neděle

Demonstrace se 30. ledna 1972 ve městě Londonderry v Severním Irsku zúčastnilo podle různých zdrojů od pěti do třiceti tisíc lidí. Během čtvrthodiny britští vojáci zastřelili 13 katolických demonstrantů, čtrnáctý člověk zemřel po čtyřech měsících v nemocnici.
Brutální zásah odstartoval jeden z nejtragičtějších roků ve vztazích mezi katolíky (republikány - stoupenci sjednocení Irska) a protestanty (unionisty - zastánci ponechání Ulsteru ve svazku s Británií). Během roku 1972 zahynulo při nepokojích v Ulsteru celkem 467 lidí.

zdroj: ČTK

Nařídil ho v roce 1998 tehdejší britský ministerský předseda Tony Blair s tím, že původní vyšetřování bylo příliš uspěchané a během následujících desetiletí se objevily nové důkazy.

A co se 30. ledna 1972 v severoirském městě Londonderry odehrálo? Britské jednotky při nepovoleném pochodu katolických demonstrantů začaly pálit do davu, na místě zůstalo třináct mrtvých a čtrnáct zraněných (jeden později zemřel).

Vojáci se hájili tím, že reagovali na útok Irské republikánské armády (IRA) a mířili na ozbrojené demonstranty. Jejich tvrzení se rozcházelo s tvrzením svědků a pobouřilo tehdy katolickou menšinu v Severním Irsku.

Původní vyšetřování netrvalo ani dva měsíce a vojáky v 39stránkové zprávě de facto očistilo.

Krvavá neděle se stala klíčovým momentem v desetiletí trvajícím konfliktu mezi katolíky a protestanty. Násilnosti, které Britové označovali jako Troubles (Nepokoje), skončily až v roce 1998 (ve stejný rok, kdy premiér Blair nařídil nové vyšetřování Krvavé neděle) podepsáním Velkopáteční mírové dohody mezi IRA a probritskými protestanty.

Třicet let teroru v Severním Irsku

Severoirský konflikt mezi probritskými protestanty a proirskými katolíky známý jako Troubles (Nepokoje) si od roku 1966 do roku 1998 vyžádal na 3 600 životů. Britská vláda, která si s konflikty nevěděla rady, vyslala v dubnu 1969 do provincie vojsko, což však situaci spíše zhoršilo.

Protestantské násilí i přítomnost britských vojáků probudily do té doby dřímající Irskou republikánskou armádu (IRA), která se začala prohlašovat za jedinou ochránkyni katolické menšiny v Severním Irsku (IRA vznikla už v roce 1919 přejmenováním a restrukturalizací polovojenských jednotek za účelem vojenského zaštítění jednostranně vyhlášené deklarace nezávislosti Irské republiky).

Hlavní příčinou konfliktu je spor o to, zda má být Ulster součástí Spojeného království, či Irska. Někteří, většinou probritští protestanti, chtějí být součástí Británie. Další, zejména katoličtí nacionalisté, chtějí připojení k Irské republice.

Akceschopnost IRA se dramaticky zvýšila v roce 1971, během půl roku její odstřelovači zabili 25 britských vojáků. Londýn odpověděl internací podezřelých katolíků - uvězněním bez soudu. Hlavní viníci ale včas unikli a mnozí z nevinně zatčených se později přidali k IRA. V lednu 1972 se v Londonderry (pro katolíky pouze Derry) chystaly protestní pochody právě proti internacím - vyvrcholily Krvavou nedělí.

V červenci 1997 vyhlásila IRA příměří a na Velký pátek o rok později obě strany podepsaly mírovou dohodu. V roce 2007 si pak bývalí nepřátelé rozdělili moc v nové vládě. Zasedli v ní někdejší protestantský extremista Ian Paisley a katolík Martin McGuinness, bývalý aktivista IRA.

IRA na konci devadesátých let složila zbraně, všichni členové se ale s mírovým procesem nesmířili. Vznikla odštěpenecká skupina - Pravá IRA. Ještě před tím se odloučila frakce Pokračování IRA. Pravá IRA požaduje samostatné sjednocené Irsko a stažení všech britských vojáků z Ulsteru. Britské jednotky, které v oblasti dbaly o bezpečnost, se stáhly v roce 2007. V Severním Irsku ovšem stále působí na pět tisíc britských vojáků. (Zdroj: ČTK, Wikipedia.org a BBC)