"Zabiju Kennedyho i Regana a myslím to vážně," napsal v květnu 1985 anonym v dopise adresovaném tajné službě. Dopis skončil na FBI a ta po psychologickém rozboru usoudila, že pisatel jen ventiluje svoji frustraci.
Podobných dopisů shromáždila FBI za 47 let senátorovy kariéry desítky a na základě žádosti amerických médií a historiků je teď vydala v obsáhlé zprávě, která má 2352 stran.
Američané si tak mohou přečíst, že čtvrtému nejdéle sloužícímu senátorovi v americké historii hrozili anonymové i radikální skupiny různého zaměření.
Stín klanu Kennedyů dopadl i na Edwarda
Kennedymu, jenž v roce 1980 usiloval o prezidentské křeslo, chodily dopisy, které slibovaly krveprolití, ještě pět let po bitvě o Bílý dům. Vše ale začalo už mnohem dříve - po atentátu na jeho bratra Roberta, který byl zavražděn v roce 1968.
Jen čtyři měsíce poté přišly čtyři dopisy, které hrozily Edwardovi smrtí. Ve svých pamětech True Compass Kennedy popsal, že byl tehdy vystrašený i jen z hlasitých zvuků a k zemi padal vždy, když jeho auto vypovědělo službu.
Měl k tomu dobrý důvod. Celý klan Kennedyů už v té době pět let žil ve stínu atentátu na Edwardova bratra Johna F. Kennedyho, který byl zastřelen 22. listopadu 1963 v Dallasu.
FBI o Chappaquiddicku věděla, senátorovo jméno tajila
Vydáním dokumentů chtěli novináři a historici vnést světlo i do incidentu z Chappaquiddicku, při kterém v roce 1969 v Kennedyho autě zemřela mladá žena. Tehdy 37letému senátorovi se podařilo z auta, které sjelo z mostu do řeky, uniknout. Osmadvacetiletá dívka to štěstí neměla.
Prizma tohoto případu si s sebou Kennedy nesl celý život a několikrát se omluvil, že ženě nepomohl. Dokumenty odhalily, že FBI o incidentu věděla téměř okamžitě, ale schválně kryla senátorovu identitu.
Kennedy, který se dožil 77 let, zemřel loni po dlouhém boji s nádorem na mozku. Jeho skvělá pověst mu vysloužila přezdívku Lev Senátu. Spočinul vedle svých zavražděných bratrů na vojenském hřbitově v Arlingtonu.