"Třicet pět procent je pro nás ohromný úspěch, od roku 2006 jsme si polepšili, což pro vládu, která zemi řídí v době hospodářské krize, považuji za fantastické," uvedl premiér Robert Fico v půl šesté ráno po oznámení neoficiálních výsledků sčítání, které zveřejnil slovenský statistický úřad.
Podle Fica může SMER-SD bez váhání zahájit rozhovory o sestavování nové vlády, pokud stranu prezident Gašparovič tímto úkolem pověří. "Budeme ale respektovat i pravicovou vládu," pokračoval Fico.
U Radičové se tančiloReportáž iDNES.cz z volebních štábů stran |
"V takovém případě ale bude SMER velmi razantní levicovou alternativou," zdůraznil, s tím že strana získala 62 mandátů, tedy o dvanáct víc než před čtyřmi lety. "Dávám tak nové vládě maximálně rok," dodal.
I přes úspěch jeho strany jsou Ficovy šance na sestavení vlády mizivé. Jeden z jeho koaličních partnerů, LS-HZDS Vladimíra Mečiara, totiž hranici pěti procent nakonec nepokořil a nacionalistická strana Jána Sloty prošla jen velmi těsně. Získala 5,1 procent hlasů a s nimi devět mandátů.
Předseda strany Smer-SD Robert Fico (13. června 2010)
Předseda strany SaS Richard Sulík (13. června 2010)
"Jestli je to pravda, je to jednoznačná škoda pro Slovensko," reagoval ze svého volebního štábu šéf Ján Slota. "Je mi smutno ze Slováků. Všichni budeme plakat krvavé slzy," varoval předseda nacionalistů.
Většinu získala opozice
Na druhém místě skončila dosud nejsilnější opoziční strana Slovenská demokratická a křesťanská unie-Demokratická strana (SDKU-DS) se ziskem 15,42 procenta hlasů, což znamená 28 mandátů. Uskupení si ale o několik procent pohoršilo, kampaň provázely skandály o pochybném financování, kvůli kterým se volební kandidátky vzdal i předseda Mikuláš Dzurinda.
Na třetí místo se probojovala nová strana ekonoma Richarda Sulíka Svoboda a Solidarita (SaS, 12,14 procenta), kterou pozorovatelé přirovnávají v českým Věcem veřejným. Její jádro totiž tvoří podnikatelé a navíc představila program s plány razantních změn. Chce kupříkladu zavést školné, ale také dekriminalizovat marihuanu nebo povolit registrované partnerství lidí stejného pohlaví.
KomentářFico, slovenský Chávez, míří překvapivě do opozice |
Právě tady by mohla možná pravicová koalice narazit. Na čtvrtém místě a tedy i dalším potencionálním partnerem do společné vlády jsou totiž křesťanští demokraté (KDH, 8,52 procenta), která takto liberální program přijmout nemůže.
Své zástupce bude mít v parlamentu i nová strana Most-Híd Bély Bugára (8,12). Bugár stranu založil poté, co se nepohodl ve vedení Strany maďarské koalice (SMK). Analytikové se obávali, že rozdělení maďarských stran by mohlo vést k rozmělnění hlasů. Očekávalo se ale, že se do parlamentu dostanou spíš ortodoxnější SMK. Ta však zůstala za branami parlamentu.
Radost ve volební centrále slovenské strany Most-Híd (13. června 2010)
Radost ve volební centrále slovenské strany SDKÚ (13. června 2010)
Čtyřblok SDKU-DS, SaS, KDH a Most-Híd se v noci na dnešek vyslovil pro vytvoření společné vládní koalice a s Ficovým Smerem-SD odmítl spolupráci.
Slovenský výsledek připomíná povolební situaci v České republice, ve které obyvatelé rozhodli před dvěma týdny. V parlamentních volbách sice také vyhrála ČSSD vedená Jiřím Paroubkem, vládu ale sestavují její soupeři disponující v parlamentu většinou křesel.
Lídr české ODS Petr Nečas tuto paralelu vidí jasně a okomentoval i příčinu tohoto faktu. "Volby na Slovensku ukázaly, že lidé nedůvěřují socialistickým slibům. V ekonomicky složité době se obracejí na středopravicové strany. Očekávají od nich především, že dokáží odpovědně zacházet s veřejnými rozpočty a snižovat zadlužení státu," řekl k výsledkům slovenských voleb pravděpodobný budoucí český premiér.
Možnosti hlasovat využilo 58,83 procenta ze zhruba čtyř milionů registrovaných voličů. Zájem voličů byl o více než čytři procenta větší než před čtyřmi lety, kdy volební účast dosáhla historického minima.
