Často jsem byl překvapený jako dítě, říká končící premiér Fischer

  • 80
Má to za pár. Z funkce českého premiéra přejde plynule do funkce viceprezidenta Evropské banky pro obnovu a rozvoj. Jan Fischer byl hostem rozhovoru Barbory Tachecí.

Petr Nečas není vznětlivý, leč váš ministr Janota ho zjevně rozčilil. To vy jste mu doporučil, aby v Lucemburku hlasoval pro předkládání rozpočtů do Evropské komise ještě dřív, než je schválí Sněmovna?
Ne, ne, ne. Nic jsem mu nedoporučoval. Ani vláda ne. Byla to jen předběžná debata ministrů financí, já bych z toho nedělal žádné fatální závěry. Koneckonců o tom bude ještě rozhodovat Evropská rada, kam tento týden jedu.

Takže Petr Nečas nepochopil, že v tom Lucemburku je to vlastně takové nedůležité, nepodstatné hlasování?
Nic není v unijním životě nedůležité. Ale nejsme tak daleko, že by ministr Janota kývnul na to, že nám Unie bude kontrolovat rozpočet a rozhodne o něm ještě dřív než český parlament. Ostatně takové myšlence bych se sám bránil tvrdě.

Nečas vás vyzval, abyste se v této věci na Evropské radě zdržel hlasování - jak budete reagovat?
Tato vláda ještě ani není v demisi, má ústavní legitimitu - tím neříkám, že neberu ohled na výsledky voleb. Jsem připraven si nejen s Petrem Nečasem, ale i s jinými vyměnit názory a vyslechnout je. Ale budu to já a tato vláda, kdo bude brát zodpovědnost.

Jaký to byl okamžik, když jste se přestal těšit zpět do čela Českého statistického úřadu?
Je to prostě rozdíl, když někde nejste půl roku nebo rok - z hlediska ztráty vlivu na tu instituci, znalostí jejího chodu, všech potřebných detailů. A když se ukázalo, že budeme vládnout podstatně déle, než se plánovalo, dal jsem najevo, že kladu na roveň návrat do ČSÚ nebo poohlédnutí se po nějaké mezinárodní instituci.

Vy jste ale nikdy veřejně neřekl, že se rozmýšlíte. Naopak - těšil jste se na návrat.
Prvních pět měsíců určitě. Ale právě někdy na přelomu prvního a druhého vládního období jsem začal mluvit jinak.

Jak jste se na přijímací pohovory připravoval? Přišel z vlády a začal podtrhávat ve skriptech?
Skripta to nebyla, ale byla to řada dokumentů z lůna této instituce. Četl jsem je po večerech, pak konzultoval s řadou lidí. No a poté jsem absolvoval řadu pohovorů se členy top managementu té instituce a s renomovanou britskou personální agenturou.

Jan Fischer

Narodil se 2. ledna 1951 v Praze a pochází z rodiny matematických statistiků a pojistných matematiků. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, obor statistika, ekonometrie. Roku 1985 uzavřel postgraduální studium titulem kandidát věd v oboru ekonomická statistika. Od roku 1974 pracoval ve statistickém úřadu, kde byl v roce 2003 jmenován předsedou. O pět let později usedl do čela úřednické vlády, která měla zemi dovést ke sněmovním volbám. 1. září 2010 by měl nastoupit do funkce viceprezidenta Evropské banky pro obnovu a rozvoj.

Bylo to srovnatelné s přípravou na zkoušku na vysoké škole?
Mám pocit, že na zkoušky na vysoké škole jdete jako mnohem větší ranař. Na takovýto pohovor pak jako člověk, který zastává nějakou pozici a utrhnout si tam kšandu je velmi nepříjemné. Mně rozhodně není jedno, zda si utrhnu kšandu nebo ne, nejsem v tom otrlý.

Musíte mít na takový flek nějakou tlačenku?
Kromě oficiálního vyjádření, že se Česká republika chce o tu pozici ucházet, o ničem nevím. Když dovolíte, chtěl jsem na tom být nezávislý. Myslím na lobbingu, na tom, aby o tom rozhodovaly české politické autority a podobně.

Co vám ten rok, kdy jste stál v čele české vlády, dal po lidské stránce?
… asi tak: myslel jsem si, že ve svém věku už nemůžu být ničím překvapený - a často jsem byl překvapený jako dítě. Nemusím snad říkat, že ne vždy příjemně. A samozřejmě jednoduché to mezi mnou a politiky nebylo. Musel jsem se hodně naučit.

Co přesně jste se musel naučit?
To byly takové rychlokurzy asertivity. Jak se nechat vytočit nebo nenechat vytočit. Jak někdy skoro až řvát, abych uměl něco odmítnout. Nechodit mezi ně jako holátko, ale mít věci předjednané. To byl pro mne všechno nový svět. Nejhorší období bylo, když jsem sestavoval vládu, hrzánské období. Musel jsem tyhle rychlokurzy absolvovat za čtyři týdny. Je to možná opravdu nejtvrdší zkušenost z vlády.

Kdo je na české politické scéně expert na vytáčení?
Já byl vystaven hlavně dvěma největším vytáčečům: Topolánkovi a Paroubkovi. To někdy byla taková překvapení, že z toho plynula velmi tvrdá reakce. Mimochodem, já jsem nerezignoval na ty úplně lidské reakce - sem tam mít vztek, nechat prasknout nervy někdy třeba i veřejně.

To vám praskly nervy, když jste tak ostře reagoval na slavnou Topolánkovu větu Fischer je Žid a uhne ještě dřív?
Reakci jsem tehdy nevydal hned a z mé strany byla naprosto klidná. A stojím si za každým slovem, ani dnes bych na ní neměnil ani čárku.

Vážně si myslíte, že jeho výrok byl antisemitský?
Nemám důvod si to nemyslet.

Mimochodem váš syn má stále ještě ochranku?
Má. Byť bychom si všichni přáli, aby ten institut už kolem sebe neměl. A manželka taky.

Jako premiér jste podpořil takzvaný Pecinův protikorupční balíček - to vám právníci neřekli, že je v rozporu s platnými zákony?
Právníci vám řeknou jednou to a jednou ono. Že to nejde dohromady s našimi zákony, je trošku mýtus.

Ptám se proto, že na tomto takzvaném Pecinově balíčku si sociální demokracie chtěla evidentně nahnat body před volbami a vy jste u toho asistoval, což mne překvapuje.
Jejejeje, to ne. Já jsem jim k tomu rozhodně nedělal předvolební asistenci, to jsem si zatraceně hlídal.

Ale zkrátka podpořil jste Pecinův balíček, který mnozí právníci nazývají paskvilem, ve chvíli, kdy ze sebe díky tomu dělala sociální demokracie bojovníka proti korupci.
Ne ne, tak to určitě nebylo. Rozhodoval jsem se věcně a nikoliv proto, abych dělal komukoliv politickou podporu.

Ministr Pecina na mne občas působí jako solidní buldozer, který zválcuje všechny a všechno - na vás to nezkoušel?
Ani ne, tak jsme to neměli nastavené. My jsme se uměli dost respektovat. Je velmi inteligentní a cílevědomý.

Nemáte ovšem pocit, že je tak zručný demagog, až je nebezpečný?
Něco takového jsem slyšel už dvakrát v životě a ve velmi nepříjemných osobních kontextech, kdy mi někdo řekl, že jsem při své inteligenci až nebezpečný. Tak to bych nerad. Hrozně nerad takové výroky používám. Prostě Martin Pecina je člověk velmi inteligentní, ví, co chce, a člověk velikých ambicí. Možná ne úměrných, ale třeba je to dáno jeho zkušeností. Co je pro něj jako pro politika asi dobré, že tam, kde já potřebuji hodně přemýšlet a váhám a zdržuje mě to, tak tam on má takové to řezné myšlení.

Střelec?
Střelec! Asi je to v politice potřeba. Já střelec nejsem a cítím to jako svůj handicap.

Ucpat díry, kterými tečou státní peníze, se zdá být hlavním úkolem příští vlády. Jak by na to měla jít?
Žádná z vlád to zatím nedotáhla do konce. Ale když mluvíme o odtoku, tak všichni myslí, že tam někdo stojí, brutálně krade a má velké kapsy, do kterých padají nějaké korupční peníze. Já neříkám, že v některých případech se to neděje, ale na druhou stranu je strašně jednoduché říct: tam kradou, to je cinknutá zakázka. Pak se to šetří, lítá tam policie nebo Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a na nic se nepřijde. To už nikdo nenapíše. A lidi jsou poznamenaní stejně jako instituce. Vím to z vlastní zkušenosti: obrovský humbuk kvůli dodávce pro sčítání lidu. Proběhla řada hodně nepříjemných výslechů a nepřišlo se na nic.

Vy jste nadchnul kolegy z MF DNES, když jste si chtěl prohlédnout záběry skryté kamery v kauze pandur…
…to jsem považoval za normální, ne že jsem je chtěl nadchnout.

No, ale co se stalo dál?
No to, co jsem chtěl. Šetřila policie, měl jsem schůzky s policejním prezidentem, státní zástupkyní - jen jsem jim zadal, aby se tomu věnovali a dali tomu prioritu - jinou možnost jako premiér nemám. Vyšetření proběhla, nic se nepotvrdilo, tak co teď s tím?

Děkujeme - zapomeňte?
Neříkal bych tomu přímo zapomeňte, ale co tedy máme zpochybnit? Práci policie nebo vyšetřovacích orgánů ať už tady nebo v Rakousku a žít stále s pocitem, že to je nějaké divné?

Jaký vy sám máte z toho případu pocit?
První zvláštností bylo to, že se pandury schvalovaly někde na švu nějakých předchozích vlád - tak to dává samozřejmě kolem toho nějaký divný pocit. Ale já jsem nikoho za ruku nechytil.

Všichni mámě nějaké divné pocity…
To máme!

Ale prostě nic z toho.
Můj kolega tomu říká klasická vražda bez mrtvoly. Nevím, čím to je, že se strašně dlouho nepodařilo dotáhnout žádný případ.

Když to neví premiér, který vidí nejhlouběji, to je skepse.
Já nevidím nejhlouběji. Nevidím dál než policie, která to šetřila.

Očima Barbory Tachecí

Mohl by se cítit na koni: je premiér a zakrátko bude jako viceprezident významné evropské instituce bydlet v Londýně. Třeba se na koni cítí, ale rozhodně se tak nechová. Je na to hezký "český" výraz: kinderstube. To je to, co Jan Fischer má, a tolik českých politiků neví, co to je. Chová se civilně, skromně, slušně se s každým zdraví, a dokonce i poté, co stráví čtyřicet minut ve studiu, má chuť novináři něco vysvětlovat. Vlastně by se na to všechno mohl vykašlat – o přízeň voličů usilovat nikdy nebude a své má jisté. Když jsme šli ze studia k východu v houfu chlapců z ochranky a Jan Fischer se neopomněl rozloučit téměř s každým kolemjdoucím, napadla mne kacířská myšlenka: není jeho popularita spíš než nemožností dělat zásadní rozhodnutí dána tím, že se chová normálně?


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue