Slovenský premiér Robert Fico | foto: ČTK

Slováci jsou v cíli předvolební kampaně. Afér bylo dost, vody ještě víc

  • 50
Slováci jdou v sobotu k volbám, kampaň politických stran vrcholí. Letos budou volební klání sledovat všichni s napětím. Výsledek totiž není vůbec jistý. Stejně jako před necelými dvěma týdny v Česku i na Slovensku se z vítěze může stát nakonec poražený.

V poslední předvolební debatě se ve čtvrtek večer sešli lídři čtyř politických stran z osmnácti, které budou v sobotu usilovat o zvolení do Národní rady. A těsně před cílem začali padat kostlivci ze skříně.

Předsedkyně SDKÚ-DS Iveta Radičová.Nejvíc by o tom mohl vyprávět premiér Robert Fico. V ten samý den deník SME zveřejnil osm let starou nahrávku, na které lídr vládní strany Smer-SD údajně přiznává utajované sponzory a černé fondy, do kterých mohlo natéct nejméně 75 milionů slovenských korun. Dosud ale nikdo nepotvrdil, jestli hlas na záznamu opravdu patří Ficovi. On sám ho označil za "absolutní podvrh". (viz článek o nahrávce)

Téma tajemných nahrávek a pochybného financování do jisté míry ovládlo čtvrteční televizní debatu, které se kromě premiéra zúčastnila i volební lídryně nejsilnější opoziční strany SDKÚ Iveta Radičová, předseda levicové LS-HZDS Vladimír Mečiar a šéf křesťanských demokratů Ján Figeľ.

KAUZA LEXA
A HUDEK

Někdejší ministr vnitra Ľudovít Hudek se na audionáhrávce domlouval před 14 lety s ředitelem slovenské informační služby Ivanem Lexou na odstranění nepohodlných vyšetřovatelů únosu syna bývalého slovenského prezidenta Michala Kováče.

Fico z čerstvého skandálu obvinil média a opozici s tím, že vše je připravené a že hlas patří imitátorovi. Někdejší prezidentská kandidátka Radičová ale připomněla některé podobné případy z minulosti. "Už jsme tu měli i jiné nahrávky, Lexy a Hudka a ukázalo se, že byly pravdivé, " poznamenala.

I nad její SDKÚ visí stín obvinění z praní špinavých peněz. V únoru kvůli němu z volební kandidátky odstoupil předseda a bývalý premiér Mikuláš Dzurinda. (článek o obvinění SDKÚ z praní špinavých peněz)

Povodně uberou voliče, lidé budou raději uklízet

Skandály stran a jejich zástupců ale přebilo téma povodní, které zemi zasáhly na přelomu května a června. Přívaly vody zpustošily především východ Slovenska a opozice shodně kritizovala premiéra z vyčerpání finančních rezerv.

Smer totiž vydal peníze z rezervy hlavně na rozvoj sportu. Jenže kromě výstavby hřišť dostala nemalou částku kupříkladu i fitness modelka Eva Martinková, což na politické scéně vyvolalo pobouření. (článek o utrácení z finančních rezerv)

"Já jsem si nevymyslel, aby deště přišly zrovna na přelomu května a června," zareagoval Fico. Ten se sice stále drží na předních příčkách oblíbenosti a jeho strana pořád vede v průzkumech veřejného mínění, v posledních měsících ale zaznamenávají značnou ztrátu hlasů. Podle posledních průzkumů klesly Smeru v poslední době preference až o pět procent.

Předseda SaS Richard Sulík.Polepšily si naopak některé opoziční pravicové strany. Černým koněm může být nová strana dvaačtyřicetiletého ekonoma Richarda Sulíka, autora slovenské daňové reformy. Strana Svoboda a Solidarita (SaS) si získává oblibu především u mladých.

"Očekáváme, že bude volit víc mladých. Už kvůli tomu, že se zahájila řada kampaní přes internet. Ať už jde o skupiny na Facebooku nebo jiné iniciativy," řekl iDNES.cz slovenský politolog Grigorij Mesežnikov.

Volební účast ale ředitel slovenského Institutu pro veřejné otázky vidí poměrně negativně. "Myslím, že se bude pohybovat okolo 55 až šedesáti procent, ale je dost možné, že se v ní odrazí povodně. Lidi nyní trápí spíše jiné věci," uvedl politolog.

Před čtyřmi lety byla volební účast nejslabší v novodobé historii Slovenska. Hlas odevzdalo jen padesát čtyři procent lidí.

OSM STRAN, KTERÉ ZŘEJMĚ USPĚJÍ

Podle posledních průzkumů agentury Focus má ve volbách šanci hlavně těchto osm stran (řazeno abecedně):

- Konzervativní KDH (Křesťanskodemokratické hnutí), kterou vede Ján Figeľ. Odhaduje se, že získá 9,2 %.

LS-HZDS (Lidová strana- Hnutí za demokratické Slovensko) středová strana kladoucí důraz na sociální a křesťanské hodnoty, v jejímž čele stojí Vladimir Mečiar. Je možné, že se prvně do parlamentu nedostane, v odhadech má kolem 5 %.

MOST-HÍD jedno ze dvou pravicových uskupení, které hájí zájmy maďarské menšiny. Stranu řídí Béla Bugár a z průzkumu vyplývá, že by mohla získat 6,5 % hlasů.

SDKÚ-DS (Slovenská demokratická a křesťanská unie - Demokratická strana) nejsilnější opoziční strana ve slovenském parlamentu. K volbám stranu vede někdejší prezidentská kandidátka Iveta Radičová. Podle odhadů skončí na druhém místě s 12,1 % hlasů.

SNS (Slovenská národní strana) nacionalisticky orientovaná strana s populistickým lídrem Jánem Slotou. Sází na vlastenectví a tradiční hodnoty. Jazykový zákon, zákon o dvojím občanství...to vše vede ke zvýšení preferencí u nacionalistické SNS. Odhaduje se, že získá 7,7 % hlasů.

SMER-SD (Smer - Sociální demokracie) Ficova vládní sociálnědemokratická strana je favoritem. V poslední době přišla v odhadech o více než pět procent a klesla pod 30 procent. Nyní by si ji vybralo 29,5 % voličů.

SMK (Strana maďarské koalice) pravicová, výrazně promaďarská strana, kterou vede Pál Csáky. Podle průzkumů stojí s 5,2 % hlasů na hranici zvolení do parlamentu.

SaS (Svoboda a Solidarita) jedno z nejčerstvějších uskupení, které založil ekonom a někdejší poradce několika ministrů financí Richard Sulík. I díky mladým voličům jí vyskočily preference na 12,4 %.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue