Záběry izraelské armády z útoku na turecké lodi Mavi Marmara, která vezla humanitární pomoc do Gazy. | foto: AP

Vraťte se do Osvětimi, křičeli prý propalestinští aktivisté na vojáky Izraele

  • 1173
Izraelci zveřejnili svoji verzi pondělního zásahu proti aktivistům plujícím do pásma Gazy. Podle Tel Avivu se je vojáci hodiny snažili slovně přimět, aby změnili směr plavby. Ti prý na ně ale křičeli: "Vraťte se do Osvětimi". Operace skončila násilným konfliktem na lodi Mavi Marmara, při níž zemřelo devět aktivistů.

Izraelskou verzi osudných události popsali podle listu The Washington Post izraelští činitelé v pátek malé skupině reportérů.

Existuje i údajně nahrávka komunikace mezi izraelským vojákem a aktivisty. Vzbuzuje otázku, zda není nějak upravená. Na svém blogu ji zveřejnil mluvčí izraelských bezpečnostních složek, na oficiálních stránkách se ale neobjevila. Nikdo se k ní také nevyjádřil.

Izraelci obsadili další loď s aktivisty

Tentokrát se vše obešlo bez násilí

Poté, co prý aktivisté křičeli na vojáky židovského státu, aby se vrátili do Osvětimi, pokračovali plnou rychlostí směrem na Gazu. Izraelci pak podle svých slov zvažovali další možnosti: střet s lodí by ji totiž mohl potopit a střelba z dálky by mohla skončit tragicky.

Vojsko se proto rozhodlo vyslat čtrnáctičlenné speciální komando, které by se spustilo z helikoptéry na palubu vedoucí lodi Mavi Marmara a tři další stejně početné týmy, jež by se nalodily z moře.

Když se pak členové komanda na palubu spustili, zaskočil je silný odpor aktivistů. Ti nejprve přivázali jedno ze spouštěcích lan k lodi a Izraelci se ho z bezpečnostních důvodů museli zbavit, uvedl americký list. Vojáci se tak spouštěli na palubu jen po jednom laně a aktivisté získali rychle přesilu.

Jeden ze členů komanda pak prý přišel o svou pistoli, která se dostala k propalestinskému aktivistovi. Další z Izraelců údajně spatřil, jak aktivista míří zbraní na jeho kolegu. Sám tedy vytáhl zbraň a střelil muže do hlavy. Následovala potyčka, při níž zemřelo dalších osm aktivistů.

Na odpor se vojákům postavila podle Tel Avivu menšina z aktivistů na palubě, většina se střetů neúčastnila. Vojáci dostali plavidlo pod kontrolu do deseti minut. Sedm jich prý utrpělo zranění, dva byli zraněni těžce.

Izraelský zásah proti flotile aktivistů (31. května 2010)Izraelský zásah proti flotile aktivistů (31. května 2010)

Izraelský zásah proti flotile aktivistů (31. května 2010)

Podle už dříve zveřejněných informací aktivisté na palubách údajně přivítali izraelské vojáky holemi a noži, někteří se pokusili vojáky odzbrojit. Izraelci k tomu zveřejnili i video, které potyčku zachycuje. Aktivisté ale od začátku tvrdili, že násilí vyprovokovali vojáci.

Pitevní zprávy: v tělech 9 mrtvých bylo 30 nábojů

Zatímco Tel Aviv zveřejnil svou verzi pondělního zásahu u břehů Gazy, deník The Guardian prý získal pitevní zprávy, které podle něj ukazují, že někteří aktivisté byli střeleni zblízka a celkem do nich Izraelci nastříleli 30 nábojů.

Život pěti aktivistů ukončily střely do hlavy. Šedesátiletého Ibrahima Bilgena zasáhly hned čtyři náboje - jeden do spánku, další do hrudi, kyčle a zad. A třeba devatenáctiletého Fulkana Dogana zasáhlo do hlavy pět nábojů, vystřelených z kratší vzdálenosti než je 45 centimetrů.

Izraelské námořnictvo blokuje lodě z pásma Gazy a znemožňuje jim přístup na volné moře. Kvůli blokaci se k pobřeží nedostala ani loď s humanitární pomocí Rachel Corrie

Izraelské námořnictvo blokuje lodě z pásma Gazy a znemožňuje jim přístup na volné moře. Kvůli blokaci se k pobřeží nedostala ani loď s humanitární pomocí Rachel Corrie

Propalestinský aktivista Ismail Patel tvrdí, že vojáci stříleli s cílem zabít. Izrael na zjištění britského deníku odpověděl, že množství vystřelených nábojů nevylučuje jeho tvrzení, že vojáci jednali v sebeobraně.

Izrael kvůli krvavému zásahu proti propalestinským aktivistům čelí obrovskému mezinárodnímu tlaku. OSN, EU i Rusko požaduje také okamžité zrušení blokády, a premiér Benjamin Netanjahu zvažuje, že by u břehů pásma Gazy dovolil kotvit obchodním lodím. Zboží by ale předtím muselo projít inspekcí.

Otázky a odpovědi o útoku u gazy

Co bylo cílem aktivistů?

Aktivisté chtěli dopravit humanitární pomoc do Pásma Gazy, na které Izrael v roce 2007 uvalil blokádu. Na lodích bylo 10 tisíc tun humanitárního materiálu, aktivisté zároveň chtěli upozornit na nelegálnost blokády z pohledu mezinárodního práva. Izrael tvrdí, že šlo o čistě propagandistickou akci, aktivistům před zásahem nabídl převzetí nákladu a jeho dopravu do Gazy. Židovský stát chtěl náklad zkontrolovat, aby se ujistil, že neobsahuje zbraně a materiál pro jejich výrobu.

Kdo flotilu organizoval?

Skupina nazvaná Free Gaza, která zastřešuje různé skupiny z celého světa, a turecká skupina IHH (Nadace pro lidská práva, svobody a humanitární pomoc), která je podle Izraele napojená na Hamas a je členem organizace Union of the Good, která podporuje sebevražedné atentáty. Naopak Turecko tvrdí, že IHH je řádná charitativní organizace.

Porušil Izrael mezinárodní právo?

Incident se stal zhruba 20 kilometrů od teritoriálních vod Gazy. Podle Charty OSN je útok na plavidlo v mezinárodních vodách možný pouze tehdy, pokud panuje podezření, že jsou na lodi zbraně. Jinak je třeba vyžádat si pro vstup na palubu povolení země, jejíž vlajkou je loď označena. Charta povoluje vstup na plavidlo, které se snaží prolomit námořní blokádu. V takovém případě může být použita přiměřená a odpovídající síla. O tom, zda Izraelci použili přiměřené síly, by mělo v tomto případě rozhodnout vyšetřování OSN nebo Turecka.

Jaká byla mezinárodní reakce?

Řada států, jejichž občané byli na palubě přepadených lodí, izraelskou akci odsoudila, vlády několika zemí si předvolaly izraelské diplomaty. Bezpečnostní rada OSN požaduje řádné a nestranné vyšetření incidentu. Nejbližší spojenec Izraele, Spojené státy, zásah nekritizovaly a naopak tvrdě lobbovaly, aby rezoluci OSN otupily hrany.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue