Izraelský premiér Benjamin Netanjahu | foto: AP

Netanjahu zvažuje uvolnění blokády Gazy, tvrdí izraelská média

  • 73
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí po krvavém zásahu armády proti aktivistům, kteří mířili s humanitární pomocí do pásma Gazy, obrovskému tlaku. Podle izraelských médií proto zvažuje částečné uvolnění blokády Gazy.

Izraelský premiér zásah armády, který si vyžádal životy osmi tureckých aktivistů a jednoho Američana, obhajoval a ještě ve středu se jednoznačně stavěl proti zmírnění blokády. (o pochvale pro vojáky od izraelského ministra obrany čtěte zde)

BLOKÁDA GAZY

V roce 2007 se vlády v Pásmu Gazy zmocnil radikální Hamas, usilující o zničení Izraele. Izrael odpověděl blokádou, jejímž hlavním účelem je zamezení dodávek zbraní do Gazy. Izraelská rozvědka zjistila, že s běžnými dodávkami byly občas do Gazy pašovány zbraně nebo materiál pro domáckou výrobu raket, kterými Hamas ostřeluje izraelské území. Izrael podle svých slov pouští každý týden do Gazy 15 tisíc tun humanitární pomoci. Podle OSN je to však pouze čtvrtina potřebné pomoci pro 1,5 milionu Palestinců v pásmu. V Gaze jsou závislé na humanitární pomoci čtyři pětiny obyvatelstva.

"Hamas se dále vyzbrojuje a Írán pokračuje v dodávkách zbraní," zdůraznil tehdy Netanjahu. Poznamenal, že blokáda je klíčovým opatřením, které může dodávkám zbraní zamezit.

Pod tlakem OSN, EU i Ruska, které považují okamžité zrušení blokády, ale z nekompromisní rétoriky zřejmě trochu ustoupil. Podle soukromé televize Channel 10 zvažuje, že by u břehů pásma Gazy dovolil kotvit obchodním lodím.

Lodě do Gazy by kontrolovalo mezinárodní společenství

Všechno dopravované zboží by ale předtím muselo projít inspekcí. K těm by ministerský předseda údajně rád přizval mezinárodní společenství. Podobné opatření by utlumilo mezinárodní kritiku a zároveň zamezilo přílivu zbraní do Gazy.

Úplné zrušení blokády už v pondělí v OSN požadovaly Francie, Rusko i Čína. Ve středu se přidal šéf OSN Pan Ki-mun, když řekl, že je blokáda kontraproduktivní, neudržitelná a špatná.

Podle něj se pro okamžité zlepšení humanitární situace v pásmu Gazy vyslovil i celý blízkovýchodní kvartet, tedy Evropská unie, Rusko, OSN a Spojené státy.

Otázky a odpovědi o útoku u gazy

Co bylo cílem aktivistů?

Aktivisté chtěli dopravit humanitární pomoc do Pásma Gazy, na které Izrael v roce 2007 uvalil blokádu. Na lodích bylo 10 tisíc tun humanitárního materiálu, aktivisté zároveň chtěli upozornit na nelegálnost blokády z pohledu mezinárodního práva. Izrael tvrdí, že šlo o čistě propagandistickou akci, aktivistům před zásahem nabídnul převzetí nákladu a jeho dopravu do Gazy. Židovský stát chtěl náklad zkontrolovat, aby se ujistil, že neobsahuje zbraně a materiál pro jejich výrobu.

Kdo flotilu organizoval?

Skupina nazvaná Free Gaza, která zastřešuje různé skupiny z celého světa, a turecká skupina IHH (Nadace pro lidská práva, svobody a humanitární pomoc), která je podle Izraele napojená na Hamas a je členem organizace Union of the Good, která podporuje sebevražedné atentáty. Naopak Turecko tvrdí, že IHH je řádná charitativní organizace.

Porušil Izrael mezinárodní právo?

Incident se stal zhruba 20 kilometrů od teritoriálních vod Gazy. Podle Charty OSN je útok na plavidlo v mezinárodních vodách možný pouze tehdy, pokud panuje podezření, že jsou na lodi zbraně. Jinak je třeba vyžádat si pro vstup na palubu povolení země, jejíž vlajkou je loď označena. Charta povoluje vstup na plavidlo, které se snaží prolomit námořní blokádu. V takovém případě může být použita přiměřená a odpovídající síla. O tom, zda Izraelci použili přiměřené síly, by mělo v tomto případě rozhodnout vyšetřování OSN nebo Turecka.

Jaká byla mezinárodní reakce?

Řada států, jejichž občané byli na palubě přepadených lodí, izraelskou akci odsoudila, vlády několika zemí si předvolaly izraelské diplomaty. Bezpečnostní rada OSN požaduje řádné a nestranné vyšetření incidentu. Nejbližší spojenec Izraele, Spojené státy, zásah nekritizovaly a naopak tvrdě lobbovaly, aby rezoluci OSN otupily hrany.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video