Kušnír byl objevem druhého utkání v Hartfordu, z úterý na středu byl proti domácím Spojeným státům nejlepším českým hráčem. "Od první minuty jsem se cítil skvěle. Strašně jsem se na ten zápas těšil," říkal, když po zápase vyšel z kabiny a táhl do prudkých schodů velkou tašku.
Češi vyhráli 4:2 a napravili si renomé. Kušnír si vylepšil náladu po sobotní porážce s Tureckem. "Tam jsem zavinil první gól," přiznal. "Tak jsem se snažil to napravit."
Podařilo se mu to. Jako pravý obránce si splnil defenzivní úkoly, v ofenzivě byl neudržitelný. "Jsem původně záložník, takže dopředu mě to táhne pořád," říkal.
V prvním zápase mu zatápěl Arda Turan, ve druhém duelu protihráče trápil on. Rychlými průniky, drzými kličkami, nebezpečnými centry. Připravil vyloženou šanci pro Fenina, ale ten ji nedal. Po jeho ukázkové spolupráci se Sionkem se ve druhé půli nakonec Fenin trefil a dal rozhodující gól na 3:2.
"Věřil jsem si, měl jsem pro útočení dost prostoru. A samozřejmě je to i díky spoluhráčům, podali jsme týmový výkon," říkal Kušnír.
V hledišti v Hartfordu seděli jeho kamarádi z Ostravy, co žijí za oceánem. "Mluvil jsem s nimi před zápasem. Během utkání jsem viděl vlajku a pak jsem i slyšel," líčil.
Během čtrnácti dnů prožívá třetí radostný okamžik, dva ve fotbalovém životě a jeden v osobním. Před vyvrcholením ligy asistoval u porodu partnerky, má druhou dceru. Pak se Spartou slavil titul a teď první reprezentační vítězství.
"Malou jsem viděl po porodu a od té doby už ne. To si ani nedovedete představit, jak se těším domů," poznamenal Ondřej Kušnír.
