Studenti některých středních škol si vyzkoušeli volby nanečisto. (26. dubna 2010) | foto: Jan Zátorský, MAFRA

Studenti potopili ČSSD, jejich volby vyhrála TOP 09. Uspěli i neonacisté

  • 3206
Dvacet tisíc mladých se zúčastnilo studentských voleb, projektu společnosti Člověk v tísni. Výsledky jako první exkluzivně získala MF DNES. Levice v čele s ČSSD, která proti volbám brojila, propadla. Vyhrála TOP 09 před ODS a Věcmi veřejnými. Bodovala i extremistická DSSS.

"ČSSD je stranou s velkou budoucností mezi mladými lidmi. Už před rokem jsme dělali průzkum ve školách, získali 30 procent a zvítězili před ODS. Teď to asi dopadne podobně," řekl minulý týden na tiskové konferenci šéf socialistů.

Neměl pravdu. Kdyby byla budoucnost ČSSD v rukou studentů a prvovoličů, měla by ČSSD ve Sněmovně po volbách maximálně deset poslanců. A její šéf Jiří Paroubek by nemohl na premiérskou židli pomýšlet ani ve snu.

Dalo mu to najevo 20 tisíc studentů od 15 do 19 let ze 135 škol, kteří se zúčastnili projektu Studentské volby 2010 a v květnu volili nanečisto. Se značným náskokem vyhrála TOP 09, následovaná ODS a Věcmi veřejnými.

ČSSD získala jen 5,27 procenta. Pětiprocentní hranici zajišťující postup do Sněmovny navíc překročila jen díky studentům středních odborných škol. Na gymnáziích "uhrála" jen tři a čtvrt a mezi učni čtyři procenta hlasů.

"Tak nízké procento jsem nečekal, ale chápu, proč k tomu mohlo dojít. Styl komunikace a koneckonců i styl politiky ČSSD není namířen na věkovou skupinu do 19 let, takže není divu," komentoval debakl sociolog a šéf agentury Factum Invenio Jan Herzmann.

Jak volili studenti středních škol

Například sociálními jistotami, které jsou hlavním tématem ČSSD, se mladí nezabývají. "Je to mimo okruh jejich uvažování. A druhá věc je, že část představitelů ČSSD je jim svým stylem vystupování cizí," míní Herzmann. Řečeno bez obalu, šéf socialistů jim sympatický rozhodně není.

Dvacet tisíc studentů sice není reprezentativní vzorek, ale dobře odráží náladu mezi mladými lidmi. A vypovídá také dost o názoru prvovoličů. Těch by letos mělo být zhruba 530 tisíc, což je z osmimilionového zástupu voličů poměrně dost, zhruba sedm procent potenciálních hlasů.

Představitelé ČSSD pravděpodobně tušili, že to u studentů nejspíš nevyhrají. Projekt Člověka v tísni se proto snažili zastavit - středočeský hejtman David Rath začátkem dubna napsal ředitelům "svých" škol dopis, ve kterém projekt označil za nevhodnou aktivitu a pořádání stínových voleb za porušení školského zákona.

"Poté se ve velkém začaly školy odhlašovat. Obávali jsme se, že se odhlásí většina," řekl vedoucí projektu Karel Strachota. Sociálnědemokratičtí hejtmani přesvědčili i ministryni školství Miroslavu Kopicovou, aby stáhla záštitu. Volby na školách se však i přes protesty ČSSD nakonec uskutečnily.

Bodovala pravice. I ta extrémní

Podle Herzmanna se dalo vítězství pravice čekat. "Mladí většinou spíše fandí pravici. Je to forma protestu," vysvětluje.

To potvrdila i studentka Jana Pokorová z brněnského gymnázia, třída Kapitána Jaroše: "V současné krizi je lepší volit pravici než sociální stranu, která jen zvyšuje sociální dávky a ubírá státu peníze."

Herzmanna nicméně překvapilo, že ODS ztrácí na vítěze, tedy na TOP 09, tolik procent. "Je to špatné vysvědčení pro ODS. Ztratila v mladé generaci image lídra pravice," komentoval to.

Alarmující jsou výsledky Dělnické strany sociální spravedlnosti, která na scéně nahradila zrušenou neonacistickou Dělnickou stranu.

Získala sedm procent. Tedy kdyby bylo jen na studentech, dostala by se do parlamentu. A učňové z odborných učilišť jí dali dokonce 11 procent. To znamená, že v každé třídě sedí minimálně dva její potenciální voliči.

Extremisté mají nedisciplinované voliče

Podle právníka Českého helsinského výboru a odborníka na extremismus Františka Valeše jsou výsledky velmi alarmující. "Bohužel ukazují, že studenti středních škol se radikalizují. Učni jsou významní příznivci strany i přesto, že je jednoznačně neonacistická. V těchto volbách se to naštěstí neprojeví a doufám, že do příštích voleb nedojde k další radikalizaci," řekl Valeš.

Nebezpečí, že by se dělnická strana dostala v budoucnu do parlamentu, je podle něj reálné. Sociolog Jan Herzmann však uklidňuje: "Výsledek reálných voleb by takhle nikdy nevypadal, protože lidé, kteří podporují takové strany, obvykle nakonec zůstávají doma a nechodí volit."

Může to být podobné jako s úspěchem České pirátské strany, která u studentů dostala téměř stejnou podporu. To považují odborníci spíše za recesi a nečekají, že by studenti chodili masově volit piráty.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video