Šmicer, jehož kariéru symbolicky ukončil syn: Jsem nadšený a dojatý

Fanoušci mu aplaudovali vestoje a dojatý Vladimír Šmicer jim za to děkoval ze středového kruhu. "Líp jsem si ani své loučení nemohl představit. Divákům za to patří velké poděkování," říkal nejúspěšnější fotbalista české historie po benefičním zápase bývalých hráčů Slavie a Sparty (6:6).

Vyhrál českou a francouzskou ligu, nad hlavu zvedl trofeje pro vítěze Ligy mistrů, Poháru UEFA a spousty dalších soutěží, s reprezentací získal evropské stříbro a bronz. A teď Šmicer prožil i parádní loučení, které důstojně ukončilo jeho profesionální kariéru.

Zápas bývalých hráčů Slavie, za kterou nastoupili kromě Šmicera například Kuka nebo Berger, proti Spartě, za níž váleli třeba Nedvěd či svazový předseda Hašek, sledovalo na stadionu v Edenu patnáct tisíc fanoušků.

Šmicerovo loučení

Do konce benefičního zápasu zbývala minuta, dvě. Trenér Cipro dal pokyn ke střídání - z trávníku měl jít kapitán Šmicer.

Všichni diváci v ten moment vstali a loučícímu se hráči tleskali dlouhé minuty vestoje. Šmicer jim za to děkoval ze středovém kruhu.

Pak všichni hráči vytvořili špalír a podávali si s dojatým Šmicerem ruce. Na konci uličky čekal šestiletý Jiří Šmicer, jenž tátu na hřišti na poslední vteřiny vystřídal.

A symbolicky derby i zakončil. Hráči ho nechali doběhnout až do vápna, kam mu přihráli, a malý Šmicer překonal brankáře Koubu.

V úterý se loučil "velký Šmíca", za pár let možná slávističtí příznivci budou vítat "malého Šmícu".

"Nádhera! Když jsme v února začali uvažovat, že nějaký takový zápas uspořádáme, tak se mi do toho moc nechtělo. Nevěřil jsem, že by přišli diváci. Nakonec tento zápas předčil všechna moje očekávání. Jsem nadšený a opravdu dojatý," poznamenal po utkání Šmicer, jenž kariéru ukončil už v listopadu a teď dělá manažera reprezentace.

Loučení ke konci zápasu bylo dojemné, neměl jste slzy v očích?
Musel jsem se držet, to mi věřte. Z programu jsem nevěděl, že mi kluci udělají špalír, z toho jsem byl hodně dojatý. Je pro mě čest, že u toho byli zrovna tihle hráči, kteří toho v minulých letech tolik dokázali. A pak tu byli diváci, kterým musím moc poděkovat. Přišlo jich hodně a to mě těší.

Jak se vám zamlouvala kvalita zápasu?
K vidění byly nádherné akce i góly. Vždyť jste viděli Patrika Bergera nebo Pavla Nedvěda, jak parádně stříleli z dálky. Všichni ukázali, kde český fotbal v minulých letech byl - kvalita v tomto zápase byla vidět, i když už nejsme nejmladší. Každý viděl, že jsme nehráli na půl plynu, i když konec zápasu, kdy dal můj syn gól, už zrežírovaný byl.

Koho vůbec napadlo, že vás ke konci vystřídá váš šestiletý syn Jiří?
Myslím, že v tom má prsty moderátor Leoš Mareš, který do scénáře mluvil celkem hodně. Všichni kluci byli pro. A byla v tom vlastně i taková malá symbolika, i když nevím, jestli si někdy ve Slavii zahraje. Bylo by to hezké, ale pro mě je hlavní, že ho fotbal baví.

Nebyl nervózní?
Nechtěl hrát, to je pravda. Trošku jsem se bál, aby to zvládnul. Jednou jsme třeba byli na náboru Slavie a protože tam bylo víc lidí, tak se rozbrečel a museli jsme jsme jet domů. Teď už je ale starší a zvládl to skvěle.

Kdo vás překvapil svou výkonností?
Spíš kdo mě nepřekvapil - Nedvěd. U toho jsem věděl, že si uběhne na hřišti zase ten svůj maraton. A ani další mě nemohli překvapit, protože jsem věděl, že jsou všichni v dobré kondici.

Nedvěd řekl, že by nebylo špatné zopakovat derby na Letné.
Já se podobným akcím nebudu bránit. Na hřišti jsme si to užili a doufám, že si to užili i diváci.