Pro srovnání: Exxon Valdez po ztroskotání zamořil oblast u Aljašky zhruba 40 miliony litrů ropy, která zdevastovala dva tisíce kilometrů pobřeží a zahubila miliony mořských ptáků, ryb a dalších zvířat. O obživu přišlo přes 30 tisíc rybářů.
Lesknoucí se ropná skvrna u souostroví Chandeleur.
Do Mexického zálivu takové množství ropy zatím podle oficiálních informací neuniklo, ale současné noční můře není zdaleka konec. Společnost BP, která potopenou plošinu provozovala, zatím marně hledá cestu, jak unikající surovinu zastavit.
Ropná skvrna na místě, kde bývala plošina Deepwater Horizon (9. května 2010)
O víkendu ztroskotal pokus místo úniku přikrýt speciálním kontejnerem a nové vrty, které by měly snížit tlak na zničený vrt, vyhloubeny hned tak nebudou. Ropnému koncernu to potrvá až tři měsíce. Firma zvažuje ucpání ventilu odpadky - třeba rozřezanými pneumatikami či golfovými míčky. Ale ani tak není úspěch zaručen (více o plánu ucpat ventil odpadky čtěte zde).
Americké úřady nově povolily použít chemické látky pro rychlejší rozklad ropy i v hloubce 1 500 metrů. Zatím mohly být použity jen na skvrny na hladině. Dálkově ovládané ponorky BP ihned začaly chemikálie vstřikovat do proudu ropy, který stoupá od poškozeného vrtu. Podle některých ekologů ale není jisté, zda chemikálie sama nepoškodí faunu a flóru.
Medůza v ropné skvrně u pobřeží Louisiany (7. května 2010)
Do moře mezitím uniká 800 tisíc litrů ropy denně. A to v lepším případě. Profesor oceánografie na Floridské státní univerzitě Ian MacDonald tvrdí, že ve skutečnosti proudí do moře až pětkrát větší množství ropy. Ve svém odhadu vychází ze satelitních snímků a vládních map, které mapují trajektorii ropné skvrny. Ta už zaujímá 5 200 kilometrů čtverečních.
Rybář Tjesimir Glamuzina ukazuje svou loď ukotvenou v americkém přístavu Empire. Vlastní budoucnost v lovu ústřic nevidí dobře.
Ohrožuje život zvířat i živobytí lidí na pobřežích Lousiany, Mississippi, Alabamy a Floridy. Zatím přímo zasáhla neobydlené Chendeleurovy ostrovy, které jsou ovšem rájem divokých zvířat. Statistiky ohledně zvířecích obětí zatím neexistují, mazlavá látka už ale ničí životy prvních živočichů. Svědčí o tom množství fotografií.
Dvě rybářské lodě v Mexickém zálivu zachytily do sítí nornou stěnu s hořící ropou.
Postiženi jsou hlavně ptáci, ryby či želvy. A také tisíce rybářů a továren zpracovávajících mořské plody. Brány zavřelo třeba na třicet zpracovatelů ústřic v Alabamě, kteří i kvůli zákazu lovení nemají co zpracovávat. O práci přitom přišlo už 900 lidí.
Kvůli unikající ropě z porušeného vrtu v Mexickém zálivu umírají tisíce živočichů.
Podobně těžký boj sváděli inženýři před více než 30 lety po nehodě na těžební plošině Ixtoc v Mexickém zálivu. Tehdy jim trvalo rok, než unikání mazlavé suroviny zastavili. Do moře stihlo vytéct na 530 milionů litrů ropy.
Nejhorší ropné skvrny Irák jednu použil v boji s USA
Vůbec nejhorší zamoření ropou zažil v roce 1991 Perský záliv, kam nechal irácký diktáror Saddám Husajn v rámci boje proti USA vypustit 1,9 miliard litrů ropy. Světové břehy devastovaly i další ropné skvrny, například když v roce 1978 ztroskotala u Francie cisternová loď Amoco Cádiz. Tehdy vyteklo do moře 260 milionů litrů mazlavé látky.
