Jablonec nakonec vyhrál jasně 3:0 a dál živí naději na titul. Před závěrečným kolem, v němž hostí České Budějovice, ztrácí na Spartou s Ostravou jediný bod. "Samozřejmě, že se o první místo porveme," zdůraznil brzy jedenadvacetiletý útočník.
Pekhart se proti bývalým spoluhráčům, před fanoušky, kteří mu ještě loni tleskali, i vedením slávistického klubu, které po roce už o něj nestálo, chtěl předvést.
Dřel, rozdával rány, obráncům nakopal, jak se říká. V 26. minutě dal gól, který snažící se Slavii položil. Přízemní centr Jarolíma letěl za něj, ale Pekhart si před brankou poradil - do sítě ho usměrnil patičkou. "Jinak to ani zakončit nešlo. Ani jsem neviděl, jak to tam prošlo. Míč jsem viděl až v brance," líčil.
Jablonec dal pak ještě další dva góly, Slavii připravil nejhorší domácí ligovou porážku za poslední dva roky, tenkrát na jaře 2008 prohrála ještě na Strahově rovněž 0:3 s Žižkovem. "Na Slavii jsem byli dobře připraveni."
Teď jsou Jablonečtí připraveni bojovat o titul, který v týdnu po domácí remíze odepsali. Ale do hry je vrátily poslední nezdary Sparty i Ostravy. "Pro nás super výsledky," říkal Pekhart nadšeně.
Pro Jablonec mohlo být i líp. Když před šesti týdny hrál doma o první příčku se Spartou (0:0), měl Pekhart na noze gól.
Po sóle prostřelil Blažka a ránu, již sparťanský gólman ztlumil, chtěl dorazit do prázdné branky. Byl od ní pár kroků, ale situaci podcenil, obránce Brabec mu do dorážky vložil nohu, míč narazil do tyče... Kuriózní situace.
Připomeňte si neproměnenou šanci
"Ale už mě to nestraší. Jen občas mi to připomenete vy novináři," říkal Pekhart. "Kdybych nad každou neproměněnou šanci pořád přemýšlel, tak se zblázním. A co, v posledních dvou zápasech venku jsem dal tři góly a vyhráli jsme."
Před týdnem pomohl na Strahově dvěma trefami zničit Střížkov 4:0, teď jedním Slavii. Jeho jiný gól na jaře byl možná ještě důležitější, také ho dal na hřišti soupeře. V Příbrami šest minut před koncem rozhodl o výhře 2:1. I díky tomu může Jablonec ještě myslet na titul.
Takřka jistě už splnil cíl, postup do evropských pohárů mu unikne jen při divoké teorie: musel by doma prohrát s Budějovicemi a Teplice zvítězit na Spartě. "Pak sice ještě máme finále poháru s Plzní, ale když už budeme mít Evropu v kapse, bude se nám hrát líp."
Pekhart tak atmosféru evropských pohárů zažije už s třetím klubem a to mu ještě nebylo jedenadvacet. Poprvé to bylo před dvěma lety s Tottenhamem, kam odešel jako šestnáctiletý. Jenže za dva roky za anglický klub neodehrál jediný soutěžní zápas, nejblíž k tomu byl v Poháru UEFA proti Slavii v Praze. Ale nakonec šanci nedostal, duel na Strahově sledoval z tribuny.
Loni v únoru zamířil do Slavie na roční hostování, na jaře nasbíral třináct ligových startů, dal dvě branky a slavil titul. "Na to se vzpomíná hezky," podotkl.
Na další měsíce už raději nevzpomíná. Na začátku podzimu si v dresu jedenadvacítky pochroumal zánártní kůstky, na mistrovství světa dvacetiletých si zranění obnovil a musel na operaci. Za Slavii v podzimní části nenastoupil ani jednou. V zimě se měl vrátit do Tottenhamu, ale nakonec ho koupil Jablonec. Dvacetimilionovou investici se snaží splácet góly.
