Vršovický stadion Ďolíček se se špičkovým fotbalem loučil, protože nesplňuje prvoligové parametry.
Klokani tak nejméně dalších pět let budou k domácím zápasům nastupovat v sousedním Edenu.
"Měl jsem zraněný kotník, ale kvůli vidině loučení v Ďolíčku jsem všechno přemohl. Doufám, že můj malý syn také někdy zažije, jaké to je hrát před vyprodaným Ďolíčkem. Já tady zažil nejhezčí roky kariéry a snad i můj syn má v sobě atmosféru zakódovanou a bude mi rozumět, až se jednou o Ďolíčku budeme bavit," prohlásil dojatý Dalibor Slezák, který dnes ve čtyřiceti letech před nabitými tribunami a za velkých ovací ukončil kariéru.
Bylo to symbolické sbohem, Slezák je pro fanoušky symbolem znovuzrození klubu, který před pěti lety byl na pokraji bankrotu. Diváci se tak loučili nejen s oblíbeným forvardem, ale na dlouhou dobu i se svým
domovským stánkem.
"Patřím do Ďolíčku, v Edenu chcípnu," křičel do dálky bílý nápis na černém tričku, které během zápasu nosil slavný klokaní maskot, který je stejně jako stadion neoddělitelnou součástí klubové historie.
Duel s Kladnem připomínal spíše happening na záchranu Ďolíčku, kde vršovický klub sídlí od roku 1932.
"Stadiony 2012? Komu tím prospějete?" - svítilo z dalšího transparentu, který napadl svazový projekt o způsobilosti stadionů pro nejvyšší soutěž. (O protestech fanoušků čtěte zde)
Utkání s Kladnem si nenechali ujít ani nejslavnější hráči klubové historie. Na tribuně nechyběli současný čestný prezident klubu Antonín Panenka, dále Karol Dobiaš, Vladimír Hruška, Jiří Ondra či Stanislav Levý.
Brankář Radek Sňozík netajil svoje rozhořčení nad tím, že majitelé klubu rozhodli o stěhování do Edenu.
"Jsme znechucený z toho, jak se ti všichni frajeři i lidi z radnice zachovali k tradici i lidem, kteří sem roky chodí. Beru to jako podraz a levárnu slovenských majitelů, kteří ani neví, kde je Ďolíček. Je to podraz na všechny lidi, kteří to s fotbalem na Bohemce mysleli dobře," prohlásil naštvaně Sňozík.
Fanoušci Bohemians jako by si loučení s Ďolíčkem chtěli co nejvíc vychutnat. Zápas byl beznadějně vyprodaný, pořadatelé ohlásili návštěvu 7500 diváků, i když se podle odhadů na tribunách tísnilo ještě možná víc fanoušků.
Někteří příznivci vyrazili na fotbal v černém, protože brali střetnutí s Kladnem jako definitivní loučení se stadionem.
"Ale tak to není, nebyl to žádný pohřeb Ďolíčku. Nejedou sem žádné bagry, nic se nebourá," líčil po utkání ředitel klubu Lukáš Přibyl.
Bohemians chtějí mít v Ďolíčku dál své tréninkové zázemí, hrát by zde měl i divizní B tým.
Zatím ale zdaleka není jisté, jaký osud Ďolíček čeká. Záležet bude na rozhodnutí majitelům klubu a společnosti Bohemians Real, která pozemky a stadion vlastní.
"My můžeme jen doufat, že se najde nějaký kupec, který pro nás Ďolíček koupí zpět. Ale těžko říci, jak to je reálné," podotkl obránce Marek Nikl, další z oblíbenců tribun.
Fanoušci si dnes svůj stánek chtěli užít se vším všudy i dávno potom, co zápas skončil. Do půl jedenácté večer na stadionu hlasitě vyhrávala hudba, řada z diváků si s sebou vzala spacák a přenocovala přímo na stadionu.
Fantazii se meze nekladly. "Můžou jít spát kamkoliv po celém areálu," nabídl klubový šéf Přibyl, který se v Ďolíčku chystal trávit noc také.
Někteří příznivci neodolali a z hrací plochy si vyřízli na památku trs trávníku. Pro případ, že se už do Ďolíčku nikdy nedostanou...