V Řecku stále neutichají protesty. Před budovou parlamentu ve čtvrtek zaútočila část demonstrantů na policisty. | foto: AP

Řekové znovu vyšli do ulic. Na kameny policie odpovídala slzným plynem

  • 80
V aténských ulicích stále neutichají protesty nespokojených Řeků. Přestože se situace po středečních násilnostech trochu uklidnila, v podvečer se před budovou parlamentu shromáždilo přes deset tisíc demonstrantů, kteří po policejních hlídkách začali házet kameny. Policie musela dav rozehnat slzným plynem.

Manifestace, kterou druhý den po sobě svolaly hlavní řecké odborové organizace, byla namířena proti čtvrtečnímu schválení úsporných opatření v parlamentu. Ta budou pro Řecko velmi bolestivá, razantní škrty čekají platy i důchody. "Vyhlásili válku. Nyní do protiútoku!" skandovaly za dunění bubnů a troubení davy v ulicích rozzlobení Řekové.

V centru řecké metropole se podle různých odhadů shromáždilo mezi deseti a dvanácti tisíci lidí. Asi desítka z nich začala po jedné z policejních hlídek, která davu nařídila opustit náměstí, vrhat kameny. Policie jim vzápětí oplatila slznými granáty. Teprve poté se demonstranti začali rozcházet.

Demonstranti v aténách zapálili banku

Zemřeli v ní tři lidé, další skončili v nemocnici

Vládní plán vedoucí ke snížení mezd státních zaměstnanců a ke zvýšení daní je podmínkou zemí eurozóny a Mezinárodního měnového fondu (MMF) k tomu, aby začaly posílat finanční pomoc Řecku v hodnotě 110 miliard eur (2,9 bilionu korun) rozvrženou do tří let. Podle komentářů řeckých médií jde na řecké poměry o bezprecedentní kroky, které se žádná z předchozích vlád nikdy neodvážila podniknout.

Hlasování v parlamentu, ve kterém vládní opatření podpořilo 172 zákonodárců z 296 zúčastněných, dospělo k dramatickému vyústění. Premiér Jorgos Papandreu vyloučil z poslaneckého klubu socialistů tři jeho členy, kteří odmítli opatření podpořit a zdrželi se hlasování. Strana tak má nyní většinu 157 poslanců v parlamentu o 300 místech.

"Situace je jednoduchá. Buď to odhlasujete, nebo zbankrotujeme," řekl poslancům před hlasováním Papandreu. Vládu podpořilo i 15 poslanců nevládních stran z řad pravice a centristů. 121 členů parlamentu hlasovalo proti.

Nejvíc proti úsporám brojí komunisté

Papandreu obvinil také předchozí vládu pravicové Nové demokracie (ND) ze spáchání zločinu, když Řecko do současné krize přivedla. Nynější šéf ND Antonis Samaras se ale ohradil s tím, že i socialisté na tomto stavu mají svůj díl odpovědnosti a prohlásil, že jeho strana "nebude spoluviníkem cesty ke katastrofě".

Nová demokracie vyloučila ze svého klubu bývalou ministryni zahraničí Doru Bakojannisovou, která pro změnu hlasovala se socialisty. Poslankyně vzápětí Samarase, svého soka v boji o předsednické křeslo ve straně po loňských prohraných volbách obvinila "z upřednostňování stranickosti nad zájmy lidu a země".

Nejtvrději se vůči úspornému projektu ohradila vůdkyně Komunistické strany Řecka Aleka Paparigová, podle níž se tím snižuje hodnota práce řeckých pracujících. O tom, co bude dál, prý rozhodne lid.

Ve středu se demonstrace několika desítek tisíc lidí zvrhly v násilné střety, při nichž radikální účastníci manifestací proti policii házeli kameny a zápalné lahve. Policie na to odpovídala použitím slzného plynu. Několik budov později v Aténách vzplálo, v jedné z nich se udusili tři lidé.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue