Český mír je fraška, víc než komedii připomíná dětskou brannou hru

  • 13
Po Českém snu, kde zesměšnili zákazníky bažící po nákupním ráji, točili Vít Klusák a Filip Remunda Český mír, další "dokumentární komedií", jak říkají, tentokrát o americkém radaru v Brdech.

Jenže neexistující hypermarket si sami vymysleli; že neexistuje ani radar, rozhodl za ně Barack Obama. A byť tak poskytl snímku pointu, vzal mu klíčovou hračku – a z komedie vstupující právě do kin zbyla fraška.

Český sen měl jedinečný, ač sporný nápad založený na mystifikaci, čili na podrazu. Český mír žádný originální klíč nenašel, pouze mapuje historii tahanic, přičemž střídá dva postupy: televizní "kalendář" zpráv či diskusí a lidově aktivistický kolorit.

Když se v boji spojí s peklem

V mnohém tak připomíná dokument o Janu Kaplickém Oko nad Prahou. Oba filmy nesdělují nic, co bychom už nevěděli. Oba nám vnucují představu, že dotyčnou válkou – o radar nebo o Kaplického stavbu – žil dnem i nocí každý občan.

Oba z výseče půtek odvozují portrét celé společnosti po dvaceti letech svobody, v němž operují hlasy "většiny" a "menšiny" se značnou libovůlí a vesměs jim vycházejí paroubkovští "obyčejní lidé" coby statečná armáda vůči politické zvůli.

Oba ukazují, že posedlí svou svatou pravdou se spojí i s peklem: Kaplický s Paroubkem, brdský starosta s komunisty, načež jde za ČSSD do voleb. A oba filmy mají smůlu, že je divák bude vnímat podle toho, ve kterém táboře sám stojí.

Z filmu Český mírZ filmu Český mír

Nutno však ocenit, že Český mír není tak tendenční jako Oko nad Prahou; či spíše umí své sympatie prodávat rafinovaněji. Hned na první akci se proti odpůrcům radaru staví Ivan Martin Jirous ve své typické "ráži" včetně vulgarit – jak prosté je udělat z něj symbol směšně hysterických podivínů na americké straně!

Zastíní tak i daleko nechutnější primitivismus v opačném táboře, kde o Američanech padlých ve Vietnamu zazní "dobře jim tak, žoldákům!". Podobně nemůže vyhrát upjatý armádní mluvčí s výrazivem v barvě khaki proti barvitě hravým provokatérům z Greenpeace.

Pět bodů k dobru. Víc nic

Pravda je, že film nezamlčí ani roztodivné zahraničněpolitické znalosti lidí z brdských vesnic a jejich věcné zájmy – "dcera tu chtěla stavět dům". Nicméně od pospolité zabijačky až po toulky s ochočeným kancem Jonášem se buduje obraz rozšafnosti prostých, leč dobrých lidiček, kteří se nebojí postavit vrchnosti s pomocí mladých aktivistů – dokonce s nimi vyjedou do ciziny.

Z filmu Český mírZ filmu Český mír

Čekání, zda radar bude, nebo nebude, je třeba něčím zaplnit – a tak barvotisk pokračuje třeba prvoplánovým spojením na honu, kde mírotvorci kosí zvěř. Z téhle situace však snímek vytěžil jednu neplánovanou, o to silnější scénu se zvukařem, jenž v obklíčení myslivců a nečekaných ran propadne panice a dá se na ústup.

Ještě silnější okamžik zachytila kamera při vzpomínkové akci na Národní třídě, kam se "antiradarovci" vetřeli se svou kampaní a dotkli se tím nemocného pána, kterého málem sklátil infarkt před jejich rozesmátýma očima.

Z filmu Český mír

Třetí bod pro Český mír zařídila hudba skupiny Midi lidi, zvlášť temně útočná variace na lyrickou píseň Rozvíjej se, poupátko, třebaže slouží jako podkres jen k dalšímu koloritu, lacině pacifistickému výsměchu vojenskému cvičení.

Bod čtvrtý si film připisuje za bezděčný doklad toho, kolik lidí se začne před kamerou předvádět, a na padesát procent známku završí pohled do protokolární kuchyně vysoké politiky.

Ale výš už to nepůjde. Český mír připomíná dětskou brannou hru proloženou pořady Václava Moravce, a pokud se snaží tvářit "nad věcí", v závěru se spikleneckými tezemi to neustál. Nejpřesnější recenzi mu napsal americký filmař Michael Moore vzkazem, že si Český mír zamiloval. Kdo zná Mooreovy dokumenty, ví, co ho čeká.

Český mír
ČR, režie Vít Klusák a Filip Remunda, 108 minut
Účinkují: G. W. Bush, B. Obama, I. M. Jirous, V. Moravec
HODNOCENÍ MF DNES 50%