Obavy z erupce Katly se objevily krátce poté, co začala popel a prach chrlit "Ledová víla v podhůří", jak zní jeden možný překlad masivu Eyjafjallajökullu. Katla je totiž ve srovnání s touto sopkou - co do síly i četnosti erupcí - její "větší zlou sestrou". (více o Katle čtěte zde)
Zatímco Eyjafjallajökull za posledních jedenáct století vybuchla třikrát, Katla stihla za stejný čas šestnáct erupcí. Obavy budí hlavně fakt, že po každé erupci "Ledové víly" začala aktivitu vyvíjet i Katla.
Vulkanolog Vladislav Rapprich ale podotýká: "V roce 1999 nedošla Katla až k erupci a v těch dvou předchozích případech její erupce dosáhla stupně 3-4. Zatímco když vybuchla 'sama', síla bývala obvykle 4-5 z osmistupňové škály."
Jak je to možné? Podle Rappricha teoreticky může Eyjafjallajökull fungovat jako jakýsi ventil. "Ve své podstatě mají něco společného ohledně přívodu magmatu," říká i další vulkanolog, Vladimír Cajz z Geologického ústavu Akademie věd.
Vladislav Rapprich z České geologické služby nicméně dodává, že několik století, z nichž mají lidé o explozích sopek data, není z hlediska životu a chování vulkánů dost na to, aby učinili přesnější závěr.
"Lepší údaj ale nemáme," sdělil iDNES.cz. Proto není jisté, zda Eyjafjallajökull "ventilem" skutečně je, i když se tak jeví.
Rapprich se také vymezil proti tvrzení meteoroložky Dagmar Honsové, podle níž prachové částice pronikly do stratosféry, což může ovlivnit klima. Ze stratosféry totiž sopečné částice sedimentují výrazně pomaleji.
"Primární sloupec nad Eyjafjallajökullem v době nejsilnější aktivity sahal do pěti až šesti kilometrů, později při té distribuci se to pohybovalo v rámci troposféry, tedy do zhruba jedenácti kilometrů. Tropopauza funguje jako určitá bariéra, má vyšší vlhkost, teplotu a hustotu a se stratosférou se nemíchá," řekl Rapprich.
VODA V KRÁTERU KATLY ZESILUJE EXPLOZEJedním z faktorů, majícím vliv na explozivitu sopky, je geometrie ledovce vůči kráteru. Když je led na svazích sopky, způsobí záplavy, ale výbuch nezesílí. Když je ho hodně v kráteru, jako tomu je u Katly, může být hůře. Voda prostě "teče do sopky". "Suchá" sopečná erupce je dána tím, že v magmatu je rozpuštěný plyn, který se přestane rozpouštět, když magma pronikne do oblasti s nižším tlakem. "Plyn začne tvořit bublinky, které trhají magma na částice," popisuje Vlastimil Rapprich. "Když je tam voda, funguje navíc jako šokový chladič magmatu. Při něm se částice vylétávající z kráteru ještě více rozpadají, voda se prudce zahřívá a vytváří se vodní pára, která šokově expanduje jako druhý hnací plyn," popsal Rapprich. |
