VIDEO: Podívejte se, jak se staví unikátní meziválečná „Baťova stíhačka“

  • 9
Více než sedm tisíc hodin práce už nadšencům z Historické letky Republiky československé zabrala stavba letuschopné repliky meziválečného letounu Zlín XIII. Dokončený už je trup letadla, sdružení sehnalo motor i přístroje. Podívejte se, jak se letadlo staví.

Letoun Zlín XIII je už druhým projektem stavby historického letounu v rámci Historické letky RČS. Prvním byla věrná replika Avie BH 5, která vzlétla v roce 2007. Reportér iDNES.cz s ní tehdy doletěl do Belgie. (více o letu čtěte zde)

Pak přišla řada na nadčasový Zlín XIII. Letoun navrhl konstruktér Jaroslav Lonek v roce 1936 pro sportovní soutěže a rychlou kurýrní dopravu vedoucích pracovníků Baťových podniků (odtud "Baťova stíhačka"). Do jeho osudu bohužel krutě zasáhla druhá světová válka a okupace českých zemí, kvůli čemuž se stroj nedostal do sériové výroby.

ZLÍN XIII

Dvoumístný samonosný dolnoplošník s jedním motorem. Dřevěná kostra křídla, ocasních ploch a trupu je potažená překližkou. Řadový invertní motor Walter Major 4 poháněl kovovou dvoulistou stavitelnou vrtuli. Podvozek je pevný. Hlavní podvozek je odpérovaný a kapotovaný, v zádi trupu je ostruha.

Rozpětí křídel: 7 m
Délka trupu: 6,8 m
Výška: 2,5 m
Hmotnost prázdného letounu: 460 kg
Maximální vzletová hmotnost: 650 kg
Maximální rychlost v horizontu: 350 km/h
Cest. rychlost: 300 km/h
Dolet: 700 km
Motor WALTER Major 4, 130 koňských sil

Zdroj: Historická letka RČS

Nebe tak přišlo o stroj, který je podle Historické letky i nyní schopen překonávat rychlostní rekordy ve své kategorii. Jeho prototyp zůstal za války v úkrytu, po konci konfliktu putoval do sbírek Národního technického muzea v Praze.

Stavební projekt začal v roce 2007

Historická letka začala na Zlínu XIII pracovat v roce 2007 - ten jim zabrala kompletace dokumentace. Konstruktéři získali původní výkresovou dokumentaci i původní statický výpočet a podívali se na postavený prototyp.

Později ale zjistili, že mezi výkresy a letounem je dost rozdílů. "U prvního postaveného letounu to není nic neobvyklého, nicméně vzhledem k tomu, že tehdejší konstruktéři tyto provedené změny již nepromítli zpět do výkresů, stala se pro nás tato část přípravy projektu spíše detektivním pátráním," komentovali to v tiskové zprávě.

Samotná stavba pak už zabrala přes sedm tisíc hodin.

"Dnes tedy máme dokončenu stavbu trupu letounu a jeho částečné potažení překližkovými panely. Současně jsme pokračovali v práci na kováních, systému řízení a dalších podsestavách, jako jsou palivová nádrž, vrtulový kužel a podvozkový systém. Zakoupili jsme motorovou jednotku a Letecké opravny Malešice provedly její generální opravu. Máme také shromážděno sto procent všech palubních přístrojů a zhruba osmdesát procent všech stavebních materiálů, které na letounu Zlín XIII použijeme," stojí v tiskové zprávě.

Stavitelé hodnotí rekonstrukci Zlínu XIII jako jednoznačně nejnáročnější stavbou letuschopného historického letounu v naší zemi. Jako důvody jmenují vysoké výkony, kterých bude letoun dosahovat, a použitou technologii stavby. Letoun je celodřevěné konstrukce a dřevo jako materiál neustále pracuje.

HISTORICKÁ LETKA RČS

Občanské sdružení Historická letka Republiky československé založil v roce 2000 generál František Peřina, stíhací pilot a legenda našeho letectví. Hlavní činností HLRČS je provozování skutečných historických letounů, popřípadě jejich replik, které reprezentují historii českého a československého letectví ve všech jeho obdobích.

V dalších oblastech se snaží o propagaci a popularizaci letectví včetně ochrany, shromažďování a zpřístupňování dokladů o letecké činnosti na území bývalého Československa a současné České republiky. V rámci HLRČS je v současné době provozováno sedm plně letuschopných letounů. V pěti případech se jedná o původní historické exempláře a dvě repliky.

Zdroj: Historická letka Republiky československé


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video