Martine, tipoval jste při penaltě stranu, nebo jste čekal, kam bude Horváth střílet?
Říkal jsem si, že je levák a mohl by penaltu kopnout po své straně. Prostě to byla taková intuice. Byl jsem rozhodnutý, že tam půjdu. Zkusil jsem stranu a vyšlo to.
Pro brankáře to byl vůbec hodně těžký zápas. Chvíli to vypadalo, že se hraje bez obran.
No, bylo to docela nahoru dolů. V závěru už tolik šancí neměli. Připadalomi, že spíš centrují, než střílejí. Oni jsou docela vysocí a vždycky si dva hráči při rohu přede mě stoupli. Udělali takovou zeď. Bylo to nepříjemné, ale spolu s obránci jsem to zvládli. Hlavně pro hráče to musel být náročný zápas.
A pro vás poctivě vychytaná první nula v nejvyšší soutěži.
Jsem za ni moc rád! Přál jsem si nulu před zápasem. Byl to jeden z mých malých cílů, který se mi splnil. A teď snad přijdou jiné.
Měl jste i velké štěstí, když Plzeň z jedné akce trefila dvakrát tyč.
To se mi snad ještě nestalo. Musel bych hodně zapátrat v paměti, kdy jsem dostal dvě tyčky a ještě takhle po sobě. Skákalo to tam pěkně.
Brali jste ligový zápas s Plzní jako generálku na český pohár?
Ano, byla to taková generálka. Pohár je důležitější. Chtěli jsme vyhrát a získat sebevědomí. Potvrdit si, že na ně máme, že s nimi můžeme hrát vyrovnanou partii. Chtěli jsme se před diváky vytáhnout.
Dostal jste šanci v brance, protože trenér šetřil Lovásika?
Hraje se středa – neděle a hráči i brankář si potřebují odpočinout, takže mi dal trenér důvěru.
Jak velké bude zápisné za premiérové čisté konto?
Jéžišmarjá, moc to neříkejte! Já doufám, že spoluhráče zápisné ani nenapadne. (směje se)