Dobré vztahy ano, ale Slovensko patří do EU, varují odborníci před Ruskem

  • 116
Bratislava (Od zvláštního zpravodaje iDNES.cz) - Dmitrij Medveděv zahájil návštěvu Slovenska. Přední slovenští odborníci ale před ruským vlivem varují. Dobré vztahy s Ruskem ano, ale Slovensko patří do EU, shodli šéf Inštitútu pre verejné otázky Grigori Mesežnikov a Alexander Duleba ze Slovenskej spoločnosti pre zahraničnú politiku.

Jaký je hlavní účel návštěvy ruského prezidenta? Proč dorazil na Slovensko právě teď?
G. Mesežnikov: Ruští představitelé tvrdí, že je Slovensko ve střední Evropě stát nejpříznivěji nakloněný Rusku. Rusové tu mají několik projektů, které by chtěli realizovat. Formálním důvodem je i to, že Bratislava bude oslavovat 65. výročí osvobození.
A. Duleba: Termín návštěvy byl vybraný ruskou stranou, protože Medveděv měl oficiální pozvánku na Slovensko od inaugurace slovenského prezidenta. Jeho hlavní poselství zemím EU a NATO se bude týkat podepsání nové smlouvy o ruské bezpečnosti.

Češi jsou vůči Rusům ostražití. Jaký mají Slováci k Rusku vztah?
G. Mesežnikov
: Ostražitost není na Slovensku natolik výrazná. Kulturní rusofobie na Slovensku neexistuje, ale neexistuje ani nějaký výrazný společenský proud, který by se přikláněl ke spolupráci s Ruskem. Předseda vlády se dopouští výroků, které zpochybňují orientaci zahraniční politiky na čtyři strany.
A. Duleba: Na Slovensku neexistuje jednotný názor, každý to vnímá jinak. Vztah k Rusku se po roce 1968 změnil, myslím, že jsme si v tom dost podobní.

Oba prezidenti podepíší mimo jiné i historickou deklaraci, která odmítne zpochybňování výsledků 2. světové války. Měl by v ní být zmíněný i srpen 1968?
G. Mesežnikov: Určitě. Pokud chceme komplexně řešit otázku vztahu s Ruskem, rok 1968 nemůže být opomenutý. Je to traumatizující kapitola, ale pokud se chceme poctivě vyrovnat s minulostí, není možné ji obejít.
A. Duleba: Zmíněný by tam být měl. Jedna až dvě generace našich předků ve střední Evropě zaplatily za výsledky války velmi tvrdou cenu a to je případ i srpna 1968. V takové deklaraci je nevyhnutelné, aby zaznělo vyrovnání Rusů s vlastní imperiální minulostí.

MEDVEDĚV NA SLOVENSKU

Ruský prezident přiletěl po pěti letech na Slovensko

V rámci návštěvy se budou podepisovat i obchodní dohody. Mohou si Slováci vůči Rusku dovolit špatné vztahy, když odtamtud dovážejí plyn, ropu i palivo pro jaderné elektrárny?
G. Mesežnikov: Na Slovensku se za špatné vztahy s Ruskem nikdo nepřimlouvá. Měly by to být vztahy rovnoprávných obchodních partnerů tak, aby Rusko jako silný hráč na energetickém trhu nevyužívalo dodávky energie jako zbraň. Neměli bychom Rusku dávat záminku, aby Slovensko bylo považované za exkluzivní zemi.
A. Duleba: Proč bychom si měli s někým dovolovat špatné vztahy? Podle údajů z roku 2008 pochází zhruba 74 procent našeho energetického mixu (zemní plyn, ropa a palivo do jaderných elektráren) z Ruska. Po plynové krizi byla přijata opatření, aby se tato situace postupně měnila.

Ruský prezident Dmitrij Medveděv se svým slovenským protějškem Ivanem Gašparovičem. (6. dubna 2010)

Ruský prezident Dmitrij Medveděv se svým slovenským protějškem Ivanem Gašparovičem. (6. dubna 2010)

Prodloužení širokorozchodné železnice až do Bratislavy a Vídně, o které Rusové usilují, by se dalo chápat jako ztělesnění geopolitického vlivu. Jak ho vnímají Slováci?
G. Mesežnikov: Na toto téma se nějaká širší debata nevede. Vláda to prosazuje, opozice kritizuje. Experti jsou ostražití a považují tento rozměr za důležitý. Jsou i ekonomické úvahy, které nabádají k opatrnosti. Stávající kapacity slovenských železnic nejsou využité na sto procent, proto další trať nemá ekonomický důvod.
A. Duleba: S tímto tématem přišla Ficova vláda v roce 2006 a teď se podepisuje jen to, že se zaplatí studie proveditelnosti a zjistí se, jestli to má smysl, nebo ne. Podle expertů by se to vyplatilo až ve chvíli, kdyby se nárůst dopravy zboží zvýšil desetkrát. Pokud to bude lacinější než mořská doprava, tak není problém.

A jak mohou Slováci pomoci Rusku? Často se hovoří o nastolování otázky bezvízového styku Ruska s EU.
G. Mesežnikov: Rusko by to určitě přivítalo, ale co by z toho Slováci měli? Rusko je pro EU zajímavý, důležitý, ale do jisté míry také problematický partner, a to i z bezpečnostního hlediska. Slovensko by proto mělo koordinovat své kroky s partnery v EU.
A. Duleba: Potřebujeme demokratické, silné a stabilní Rusko, které nepředstavuje politickou alternativu. Pokud chceme takové Rusko, tak bychom měli být schopní přijít s řešeními vztahů Ruska s EU. Bezvízový styk je důležitý pro kontakt mezi lidmi a mohl by přilákat střední třídu. Byla by to dobrá investice.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video