Fotbalisté Brna v zápase s Kladnem ukázali, že umějí i dobývat

Boj v otevřeném terénu už zvládla, včera si brněnská fotbalová armáda vyzkoušela také dobývání pečlivě střežené tvrze. A i v této zkoušce obstála, když na domácím hřišti přejela obranářský tým Kladna 3:0. "Je vidět, že si dokážeme vyhovět, už to není takový boj jako dřív. Není to jen pobíhání a nakopávání balonů, naše hra už připomíná fotbal," vyprávěl spokojeně záložník Tomáš Polách.

Pravda, výsledek 3:0 tentokrát vyznívá o něco blyštivěji než skutečnost, protože první půlka se Brnu moc nepovedla. "I když jsme hráče upozorňovali, že se Kladno samo neporazí, tak jsme do zápasu nevstoupili dobře," přiznal trenér Miroslav Beránek.

"Nechali jsme Kladno hrát, což byl přesný opak toho, co jsme si říkali v kabině. Náš začátek byl vlažný, dlouho jsme se rozjížděli aměli jsme i štěstí," řekl Polách.

Vstupní bránu kladenského hradu otevřeli domácí vlastně náhodou, když se Michael Rabušic opřel do odraženého míče a zpoza vápna jej napálil k tyči. "To nám strašně pomohlo," sdělil Polách. "Rozhodující pak byl nástup do druhé půle." Z té neuběhla ani minuta, když Poláchův centr sice minul Tomáš Došek, ale číhající Richard Dostálek jej uklidil do sítě. "Na jaře dal druhý gól a opět těžký – do prázdné brány," dobíral si autor centru svého spoluhráče.

Od stavu 2:0 se mohli domácí opět bavit fotbalem. "Je to perfektní. Dokážeme si přihrát, říkáme si, jakým způsobem bychom se měli dostávat do vápna. Daří se nám narážečky i přihrávky, dokážeme si naběhnout do správného prostoru," popisoval Polách.

Kde se to v brněnském týmu vzalo? "Kdybych to měl popisovat, tak by to bylo na dlouho. Ale myslím, že to není v novém systému, ale v tom, že si dokážeme na hřišti vyhovět a zabojovat jeden za druhého." Jediné, co 33letého špílmachra včera mrzelo, byla návštěva pouhých 2 614 diváků. "Nevím, co víc můžeme udělat. Výkony z naší strany přece byly dobré," pokrčil rameny.

Bylo na čase, oddechl si Rabušic

BRNO (mfj) Tak kdy už ti to tam konečně spadne? Na tuhle otázku už musel být brněnský útočníkMichael Rabušic alergický. Vždyť svoji poslední ligovou branku dal v srpnu proti Teplicím. Přemluvit smůlu, aby ho nechala na pokoji, se mu povedlo až včera.

První gól utkání proti Kladnu dal právě on. "Ještě, že tak. Trochu mi to už leželo v hlavě," oddechl si dvacetiletý fotbalista.

Takže jste se sebou úplně spokojený?
Tak to zase ne. Měl jsem zaděláno na hattrick. Jednou mi balon dokonce vykopávali z brankové čáry, takže pocity mám spíš smíšené. I když ta výhra asi přece jen převáží. Třeba jsem si góly schoval ještě na příště.

Přesto, že je poslední v tabulce, nebylo Kladno bezzubé, že?
Ne, to určitě ne, s takovými týmy je to těžké. Hrát dopředu a tvořit hru musíme my. To nám hlavně zkraje prvního poločasu nešlo. Problémy jsme si ale dělali vlastními chybami. Pomohla nám až první branka a ve druhém poločase už jsme zápas kontrolovali. Nedá se rozhodně říct, že jsme Kladno přejeli. Jen jsme na rozdíl od nich dali góly.

Vám se po víc než půl roce podařilo prolomit střeleckou smůlu. Cítíte na sobě, že by nemuselo zůstat jen u jednoho gólu?
Tak to nevím, Uvidíme v neděli na Spartě. (směje se)

Už dřív jste říkal, že si na nový herní systém Brna nezvykáte lehce. Znamená ta trefa, že se všechno zlepšilo?
To si nejsem jistý, ale každopádně jsem odehrál svůj nejlepší jarní zápas. Fyzicky mám ještě co dohánět.
Náš nový systém je na fyzičku náročnější.

V zimě přišli útočníci Kalabiška a Hodek. Necítil jste na sebe tlak?
Konkurence je potřeba. I pro mě. Když přišli noví kluci, začal jsem na tréninku nejen já víc makat. Každý chce teď trenérovi ukázat, že je to právě on, kdo má být v zápasové jedenáctce.