„Proti podzimu je tu jinémužstvo s jinými hráči. Nejpozitivnější ale je, že předvádí úplně jiný způsob hry.“ Jen pro připomenutí: Brňané ve 4 zápasech posbírali hned 10 bodů. „Teď mají klid od starostí spodku tabulky a můžou hrát víceméně pro diváky,“ říká Klimeš.
Ovšem dá se říct, že to Brňané dělají už dnes. Díky většímu počtu ofenzivních hráčů roste i počet útočných akcí. „Náš systém vyplynul z hráčů, které máme k dispozici. Byl by hřích nechat některého útočníka sedět na lavici,“ podotýká trenér Miroslav Beránek.
Na hrotu jeho týmu operuje Tomáš Došek. „Svou prací pro týmmi připomíná Waynea Rooneyho,“ jmenuje Klimeš superhvězdu Manchesteru United. „Toho mají doplňovat dva krajní záložníci. Často je tam Došek sám, takže systém vypadá spíš jako 4-5-1 než zmiňovaný 4-3-3. Ale hlavní, že tento způsob hry vychází.“
Brnu zatím lépe funguje levá strana sestavy. „Kalabiška tam má výhodu, že má za sebou Husára, který se také vysouvá a vzdálenost mezi nimi zkracuje,“ jmenuje Klimeš dvě zimní posily. „Pro Rabušice napravo je to dost náročné, protože byl zvyklý na jinou hru. Doteď pracoval na špici, kde si vždycky odfrkl, zatímco dnes musí pracovat i dozadu, což je náročné na kondici. Navíc Jílek za ním není klasický krajní obránce, a i když je platný při standardkách, do ofenzivy se nezapojuje.“
Podle mistra se Zbrojovkou z památného roku 1978 si někteří hráči ještě musí na nový systém hry zvykat. Naopak okamžitě se na něj adaptovali veteráni v záloze Richard Dostálek a Tomáš Polách.
„Ve věku to není, vždyť za Manchester hrálo proti Liverpoolu vůbec nejstarší anglické mužstvo. Záleží na fotbalovém umění a rutině. Dostálek s Poláchem ukazují, že jsou inteligentní hráči a můžou hrát vedle sebe, i když někdo tvrdil opak.“
Jen v novém systému však skoro zázračné brněnské oživení netkví. „Všichni kluci teď pracují pro mužstvo, jsou disciplinovaní, poslouchají trenéra a rvou se. Navíc nikdo nemá místo pod penzí, v týmu je zdravá konkurence. Střídající hráči většinou mužstvu pomůžou, což na podzim nebývalo. Teď má Brno kvalitní náhradu i ve svých odchovancích, třeba v Huškovi,“ zmiňuje Klimeš zaskakujícího stopera.
A jak skaut agentury Nehoda Sport vidí nejbližší brněnskou budoucnost? „Hlavně bych začátek jara nepřeceňoval a chodil bych pořád na zemi. Na každý tým jednou přijde srab, takhle se to nedá vydržet pořád. Ale čím déle to vydrží, tím lépe.“
Rabušic: Poprvé v životě musím sprintovat i dozadu Byl zvyklý číhat na hrotu a odtud popravovat soupeře gólovými zásahy. Na jaře se však Michael Rabušic učí pilovat pravou lajnu. „Je to pro mě něco nového. Dá se říct, že poprvé v životě musím sprintovat i dozadu,“ povídá dvacetiletý brněnský útočník. Jak vám to jde? Pořád se s tím sžívám a všichni vidí, že to u mě není ono. Ale myslím, že je to zápas od zápasu lepší, a doufám, že s Kladnem (hraje se zítra - pozn. aut.) se do toho dostanu úplně a budu hrát jako na podzim. Co je pro vás nejtěžší? Plnění obranných úkolů? Určitě, nikdy jsem to nedělal. S trenérem o tom pořád mluvíme, abych věděl, kde mám stát, kam se posunout. Myslím, že postupně chyby odstraňuju a snad to bude dobré. Taky by to chtělo dát nějaký gól, ten by mi pomohl se chytit. Naposledy jste se v lize trefil v srpnu, to už je dlouhá doba... No jo, už je to půlrok. Zrovna teď před Teplicemi sem si říkal, že naposledy jsem dal gól právě jim. Ale dobré je, že do šancí se dostávám, a je jen otázkou času, kdy mi to tam spadne. Pak se to snad otevře a bude tam padat všechno. Za českou jednadvacítku přitom góly dáváte. Tam mám zase jiné úkoly, hraju klasického hroťáka. V Brně se učím něco nového, ale snad to brzo prolomím. Co je na bránění nejtěžší? Je to náročné hlavně na fyzičku? Hlavně je to pro mě něco jiného. Byl jsem zvyklý udělat dopředu sprint a dozadu jít pomalu. Teď musím dopředu udělat sprint a dozadu zase sprint. Je to jenom o tom si zvyknout na nový styl běhání. Mám problém hlavně v prvních poločasech, než se rozdýchám. Změnily se pro vás i útočné úkoly? Jsme tam vepředu tři a dva vždycky musí být ve vápně. Kdo není u lajny s míčem, ten je v šestnátce, a já jsem pořád útočník, takže se tam snažím cpát. Jak si vlastně užíváte parádní jarní jízdu? Není to špatné, zatím nám to celkem vychází. Hlavně to ale nesmí skončit jako ty předchozí začátky, nesmíme lítat někde v oblacích. Každý na to myslí, nesmí se opakovat to, co třeba na podzim. Proti jeho začátku, kdy se vám taky dařilo, navíc hrajete pěkný fotbal. Baví vás úspěchy o to víc? Šance máme, lidem se to líbí a nám tím pádem taky. Hlavně v tom ale musíme pokračovat.
