Sjezdovka: červená a černá
Nasedáme do rolby Kässbohrer PistenBully 600 W, v současnosti asi jednoho z nejlepších sněžných pásových vozidel na českých kopcích, a vydáváme se nahoru. Na Kralickém Sněžníku čekají rolbu dvě sjezdovky: červená a černá. Jako první přijde na řadu černá, ale aby se rolba dostala na vrchol, musí použít méně prudkou červenou trasu. Nahoře pak řidič připevní rolbu ke kotvícímu bodu a spustí se z příkrého srázu dolů.
"Černá je náročná na úpravu hlavně co se týká náklonu, bez navijáku nejde téměř upravit" vysvětluje ředitel lyžařského střediska Sněžník Petr Vrzal. "Červená je zase obtížná kvůli svému profilu. Jsou tam terénní vlny a boční náklony, technicky je to jiný styl úpravy."
Navijáková nástavba umožňuje práci na extrémních svazích
Jedenáctitunový stroj tlačí do prudkého kopce šestiválec z Mercedesu o objemu 12 800 cm3. Vpředu máme připravenou radlici, za kabinou navijákovou nástavbu. Úplně vzadu je fréza s finišery, které dávají sjezdovce konečnou podobu. Nádrž o objemu 220 litrů je plná a připravená k několikahodinovému provozu.
Při optimálních podmínkách se dá celý areál Sněžníku o rozloze 12 hektarů zvládnout za čtyři hodiny. Deklarovaný výkon stroje je 90 000 m2/h, při mokrém sněhu nebo celonočním sněžení se ale práce několikanásobně prodlužuje. V extrému se navíc jezdí stejná stopa několikrát.
Výzbroj
Venku mrzne a v kabině proudí příjemný teplý vzduch. Z rádia vyhrává muzika a v pohodlném křesle se sedí snad líp než v kanceláři. Řidič ovládá rolbu pomocí půlkruhového volantu, několika joysticků a spousty spínačů.
Radlice v podstatě funguje stejně jako při rozhrnování u bagru. Tlačí sníh před sebou a srovnává nerovnosti po lyžařích. Pásy, na kterých se rolba pohybuje, pak narušují povrch, který společně s ledovými zmrazky fréza rozemele. Nakonec vše uhladí finišery. Zní to jednoduše, praxe je samozřejmě mnohem složitější.
Blížíme se k vyšlapané a zablácené cestě, která nepatrně zasahuje do sjezdovky. Řidič během jízdy jemně zvedne radlici a sníh, který jsme hrnuli před sebou, najednou mizí pod rolbou. Nenápadný pohyb rukou, ale výsledek za námi je dokonalý. Cesta je pryč, všechny nerovnosti zmizely beze stopy. Zůstává jen hladká sjezdovka s varhánky.
"Volant"
Samotná radlice má 12 nastavitelných poloh, k tomu má navíc ještě plovoucí polohu, při které kopíruje terén pouze svojí váhou. "Plavat" může i 5,5 metru široká fréza, složená ze dvou válců. Zapnout se dá i napevno (válce se dají zaaretovat) a mezi její funkce patří i vybočování, které se používá v zatáčkách a kolem sloupů lanovek.
Z kabiny se dá ovládat i přítlak frézy ke sjezdovce, při maximálním tlaku by měla narušit až 35 cm povrchu. Důležité je si ve zpětných zrcátkách hlídat napojování stop a polohu frézy, aby z ní nevypadávaly ledové hrudky, které jsou pro lyžaře obrovsky nebezpečné.
Pilotáž
Stoupáme nahoru a kolem nás začíná houstnout mlha. Přední světla jsou zapnutá, ale při denním světle velkou službu nedělají. "Tohle je nic, žádný mlíko," uklidňuje mě řidič. "Když to zhoustne, tak si objedu kraje sjezdovek a pak udělám prostředek".
O tom, jestli se rolbuje od středu nebo z kraje sjezdovky, si rozhoduje on sám. "Záleží, jak ta sjezdovka vypadá, jestli je to v týdnu nebo o víkendu, uprostřed sezony, jestli sněží, jaký ten sníh je," odpovídá trpělivě.
Podle ředitele areálu Petra Vrzala si výsledek práce dělí řidič s rolbou rovným dílem: "Padesát procent je rolba, padesát řidič. Tenhle stroj umí hodně, ale bez dobrého řidiče je to k ničemu."
Řidič musí znát sjezdovku nazpaměť, znát všechna kritická místa, vyšlapané cesty a vědět, kde se sesouvá sníh dolů a je potřeba ho vrátit zpátky. A vyzkoušet si musí také všechny druhy sněhu: technický, přírodní, mokrý, zmrzlý, promísení vrstev, různé teploty při úpravě v noci a ráno. Cit pro sníh je důležitý, zkušenosti se dají získat praxí.
Kotvící bod a naviják
Blížíme se k vrcholu kopce. K tomu, aby se rolba mohla na černé prohánět jako po parkovišti, potřebujeme kotvící bod. K jednomu z nich přijíždíme, ale je to jen malá červená obruč, která trčí z hromady sněhu. Betonová patka není vidět, ale velká bude dost. V některých případech se jako kotvící bod může použít druhý stroj, při nejhorším se může i improvizovat, ale vždy by měla být zaručená požadovaná nosnost. V našem případě je to 15 tun.
Řidič vybíhá na svah, rychle odvine lano a zahákne ho za obruč. Za minutu je zpátky, nasedá a rolba se spouští z prudkého srázu dolů. Náklon je obrovský, ale naviják dodává pocit jistoty. Lano, které nás přidržuje na svahu, je dlouhé 1 050 metrů. Posledních 50 metrů je pojistných a jejich odvíjení signalizuje akustická ochrana.
Samotná hmotnost lana je 450 kg a jeho odvíjení si rolba sama elektronicky koordinuje s pohybem pásů. Z kopce si přibržďuje pomocí hydrostatického pohonu.
Odvíjení posledních 50 metrů lana signalizuje akustická ochrana
Naviják nepomáhá rolbě jenom s prudkým převýšením, ale hodí se i v situacích, kdy na sjezdovkách leží mokrý, nezmrzlý sníh, který lyžaři hrnou dolů a rolba ho musí radlicí navézt zpátky. Právě v takovém sněhu by se mohla velice rychle zahrabat.
Nástavba s navijákem se dá jednoduše demontovat, stačí povolit pět šroubů a odpojit čtyři hydraulické hadice. Její celková hmotnost je 1 700 kg.
Kaskadéři
Trvalo to dvacet minut a rolba se z černé sjezdovky spouští už podruhé. Za dvě hodiny bude celý její povrch upravený a stroj se přemístí na červenou. Pokud nezačne sněžit, ukončí svoji práci kolem deváté večer a ráno přivítá lyžaře hladký manšestr. Bez něj se moderní lyžařské centrum neobejde.
Lano je zajištěné, práce na černé může začít
"Já jsem se učil lyžovat na kopci, kde rolba nikdy nebyla a jezdilo se za pár korun," vzpomíná ředitel areálu Petr Vrzal. "Jenže co si budem povídat, dneska je všechno někde jinde. Tady je sjezdovka od roku 1982, ale kvalitní stroj, který by upravil povrch podle současných požadavků, se tady objevil až o 20 let později. Do té doby se všechno dělalo jen s obrovským nasazením a kaskadérským uměním řidičů."
vyzkoušejte si samiJízdu rolbou můžete zažít sami na vlastní kůži, porozhlédněte se po nabídkách různých zážitkových agentur. Cena by se měla pohybovat kolem 2 000 korun. |
| Rolba Kässbohrer PistenBully 600 W v číslech | |
| Typ motoru | Mercedes-Benz OM 460 LA |
| Zdvihový objem | 12 800 cm3 |
| Počet válců | 6 |
| Maximální výkon | 295 kW (400 PS) |
| Šířka s pásy | 4 206 mm |
| Celková šířka | 5 500 mm |
| Celková výška | 2 880 mm |
| Celková výška s navijákem | 3 280 mm |
| Celková délka | 9 130 mm |
| Vlastní hmotnost s pásy | 10 115 kg |
| Přípustná celková hmotnost | 12 500 kg |
| Tažná síla navijáku | 40 kN |
| Průměr lana | 11 mm |
| Cena | 9 milionů korun |
