Deset postřehů z Českých lvů: jak donutit diváky přepnout na cokoliv jiného

Sedmnácté udílení Českých lvů, nejprestižnějších filmových cen v Česku, opět "stálo za to". Zatímco loni ho Bolek Polívka s vlastní dcerou Annou resuscitoval, letos ho se svým "adoptivním" synem Pavlem Liškou zašlápl. Ačkoliv ohlasy ze sálu byly veskrze pozitivní, divák u obrazovky nevěřil svým očím. Měl k tomu minimálně deset důvodů, připomeňte si je.

Český lev za rok 2009

Najbrtův Protektor získal šest cen: bral ceny i za film roku, režii i scénář

Lvy pro Protektora nemám kvůli Oscarům: režisér Najbrt v rozhovoru pro iDNES.cz

1. Ministr: Mysleme na děti

Hned v úvodu jsme mohli získat představu o tom, kdo má v Česku na starosti kulturu. Cenu za dlouhodobý umělecký přínos českému filmu pro Janu Brejchovou totiž předal její dceři Tereze Brodské ministr kultury Václav Riedlbauch. "Film je drahý špás," analyzoval stav české kinematografie. Zároveň apeloval na filmaře, aby "nezapomínali především na děti." Samotný akt předání ceny pak hraničil až s trapností. Do vlažného potlesku ministr pouze hlesl: "Dovolte, abych to tedy předal." Opravdu reprezentativní.

2. Zatleskat ano, vstát ne

V případě čestné ceny se nevyznamenalo ani publikum. Zřejmě usoudilo, že když si cenu nevyzvedla Brejchová osobně, není důvod vstát na její počest. "Standing ovation" nicméně české kulturní obci nejde tak nějak obecně. Ze židlí ji nezvedlo ani ocenění pro Ladislava Chudíka, který přitom ve svých šestaosmdesáti letech "ustál" svůj dlouhý projev s gentlemanskou samozřejmostí. Celá situace byla o to absurdnější, že v ní slovenský herec složil poklonu bohaté české kinematografii (a tedy i přítomným sedícím).

Český lev za rok 2009 - Ladislav Chudík

3. "Bohatá" česká kinematografie

Bohatství české kinematografie se jali demonstrovat také autoři večera. Výběr událostí, který uvedli pod hlavičkou Zajímavosti českého filmu 2009, však nepůsobil zrovna přesvědčivě. Je skutečně vrcholem domácího dění Markéta Irglová v seriálu Simpsonovi a Miloš Forman v kostýmu čerta? Alespoň, že se nezapomnělo na Petra Forejta v oscarových nominacích za nejlepší zvuk.

4. Viditelně skrytá reklama

Letošní Český lev byl bohužel na podobné "bonusy" rekordně štědrý. Nesmyslné ankety střídaly ještě nesmyslnější žebříčky typu Nejoblíbenější žijící český herec. Všechny navíc jasně směřovaly k propagaci sponzorů večera. Ta v takovém měřítku nemá obdoby nikde na světě - jen těžko si lze představit Oscary, kde si vítěz přímo na pódiu vybírá dárek od mecenáše. Okatou přítomnost reklamy přitom neomluví ani charitativní účel, jak tomu bylo v případě Kola štěstí. To režisér postavil přímo na jeviště. Díkybohu za v tomto případě pohotové moderátory, kteří při nečekaném dvojím losování vtipně obrali sponzora o maximální možnou částku.

5. Vykrádači archivů

Okradeni se vak musí cítit především televizní diváci, protože namísto nového zážitku dostali jen oprášený model z minulého roku. Příbuzenské dvojice z loňska neinvenčně nahradila známá filmová dua. Dramaturgové dokonce neváhali kopírovat sami sebe: scénka s opuštěným adoptivním synem Liškou až příliš nápadně připomínala loňskou scénku s opuštěnou vlastní dcerou Polívkovou. Ta navíc přišla v téže róbě, kterou měla před rokem - efekt déja vu byl absolutní. Záměr? Pokud ano, nesplnil účel. Spoléhat na osvědčené se zkrátka nevyplácí.

Český lev za rok 2009 - Kryštof Hádek

6. Přetočený vtip není vtipem

Scenárista si ulehčil práci i v případě minifilmů, které parafrázovaly scény z populárních českých titulů. Nahý Liška ve vaně se sprchou u ucha alias Kolja či Polívka jako "úchylák" z Účastníků zájezdu by se možná hodili do estrádního programu, nejprestižnějším českým filmovým cenám však jejich přítomnost nesvědčila.

7. Vzpomínáš, synu?

Ještě méně jim svědčila "vzpomínací" strategie moderátorů, kteří se celou dobu plácali po ramenou za společné herecké výkony. Předávání cen má být především předáváním cen, nikoliv exhibicionismem těch, kteří je předávají. Byť je sebevtipnější.

8. Houstone, máme problém

Když už jsme se dotkli humoru, nutno říct, že letos ho přes snahu jindy vtipných herců mnoho nebylo. V podstatě se dostavoval spíše neplánovaně, v momentech nouze. Ten první přitom nastal hned po úvodních titulcích, kdy se nespustila projekce s profilem Jany Brejchové. V tomto případě lze před moderátory smeknout, nikoliv však před profesionalitou organizátorů. Ti očividně nedisponují záložním plánem pro případ, že se vyskytne jakýkoliv technický problém.

9. Děkujeme, už neděkujte

O faktu, že večer tu není výhradně pro oceněné a nominované filmaře, svědčí i podoba vyhlášení závěrečné kategorie. Vítězný tým filmu Protektor neměl možnost poděkovat podle svých představ, přestože paradoxně právě on měl na to právo ze všech největší. Bolek Polívka jednoho z mluvčích neuctivě utnul, a to se prostě nedělá.

10. Tečeme, šéfe

Bod s číslem deset se dá aplikovat na sobotní České lvy en gros. Jejich autoři se totiž nepochopitelně drželi absurdního pravidla: Když "tečeme", přidáme scénku k dobru. Že se nevejdeme do vysílacího času? Nevadí. Zkrátíme někomu děkovačku (viz bod č. 9). Není nad to mít scénář!

Světlé okamžiky

Večer měl i své světlé okamžiky. Dva.

O oba se zasloužil humor Bolka Polívky.
Nejprve vtipně vysvětlil, jaké role může mít v repertoáru. "Hrál jsem už velmi malé role. A kdyby se tyhle malé role mohly pářit, hrál bych i ty maličké," prohodil na téma vedlejších hereckých výkonů.

Podruhé publikum rozesmál při pokloně, kterou složil Martinu Pechlátovi: "Je lepší dostat Radokovu cenu za Goebbelse, než Goebbelsovu cenu za Radoka."

17. udílení Českých lvů
Praha, velký sál Lucerny. 6. března 2010.
Hodnocení iDNES.cz: 30 %