Aby nevznikla mýlka: Alenka není vrchol Burtonovy tvorby. Rozhodně je však víc, než jen onou krásnou trojrozměrnou podívanou, již vyzdvihují jinak spíše negativní kritiky.
Tuhle Alenku mohl natočit kdokoliSrovnejte s recenzí Mirky Spáčilové z MF DNES |
Opojnost výtvarného prostoru, který dostal hloubku, samozřejmě dělá své, ale Burton dobře věděl, že jen z ní se dvě hodiny vyžít nedá. A tak přidal svůj charakteristický humor: poťouchle sarkastický i dětsky naivní, takový, který i ten nejobyčejnější moment povyšuje na zážitek. Přesně v intencích Carrolla, jenž do dětského údivu schoval víc než prázdnou naivitu.
Burton navždy
Co postava, to nápad - vizuální i ryze režijní. Burton zkrátka miluje bizarnost. Dvojčata Tydlidýn a Tydlidum, která se nikdy neshodnou, mohla skončit jako totální trapas, avšak opak je pravdou. Herec Matt Lucas dal jejich půtkám šarm a Burton fungující pointy.
Stejně tak rozkošně rozpolcená Bílá královna Anne Hathawayové je překvapivě vtipnou karikaturou všech disneyovských princezen a potažmo i hereččiny kariéry. Kocour, který se tu a tam rád vypaří ("Nerad se míchám do politiky"), se uměl nepřekonatelně zašklebit už v traileru, ale s hlasem Stephena Frye je to ještě o (kočičí) fous lepší.
A čajový dýchánek Kloboučníka Deppa (o němž si na začátku říkáme, že tenhle škleb už předvedl stokrát, ale na konci mu zatleskáme, protože TENHLE ještě opravdu ne) dokazuje, že burtonovská groteska není mrtvý pojem. Vystrašený králík, myš a Minialenka v konvičce, to vše doplněno o herecký koncert Michaela Sheena, Paula Whitehouse a Barbary Windsorové? Etuda par excellence, trojrozměrnost netrojrozměrnost.
Nutno říct, že nad tím vším ční Červená královna Heleny Bonham Carterové. Jestli někdo potřebuje důkaz, že i animovaný herecký výraz lze nazvat plnohodnotným, tady ho má. Helena s hlavou nazvětšovanou do dvojnásobné velikosti nemá konkurenci: nikdo neumí říct povel "Popravit!" s takovou přesvědčivostí a nonšalancí jako ona.
O (ne)potřebnosti 3D
"Nevím, jestli bych chtěl točit stejnou látku, kdyby neexistoval 3D. Alenka třetí rozměr potřebuje," vysvětloval Burton, když byl tázán na účelnost 3D technologie. Řadu svých fanoušků tím vyděsil. Pravděpodobnost, že by jeden z nejvýtvarnějších tvůrců dneška uvěřil v samospasitelnost 3D, byla sice malá, ale byla. "Burton přece umí čarovat i bez techniky," volali pochybovači.
A i když jim prvních dvacet minut dává svým způsobem za pravdu (pád do králičí díry si o třetí rozměr říká snad až příliš okatě, stejně jako Alenčina procházka uhrančivou říší divů), následujících devadesát veškeré pochyby rozhání.
Různé perspektivy v rámci jediného záběru umožňují, že se malé pojí s obřím, aniž by to nějak rušilo, ale vizuální bizarnost zůstává zachována. Velká hlava tak zcela přirozeně mluví s Pidialenkou i vytáhlým rytířem a my se divíme i nedivíme - přesně tak, jak to má být.
Ano, Burton umí čarovat i bez techniky a jeho Alenka by stejně dobře fungovala na ploše; ale proč nenechat kouzelníka kouzlit?
Jestli Burtonovi něco vyčítat, pak že nemá kouzelnou moc také nad samotným příběhem. Ten totiž skřípe.
Kdo uteče, vyhraje
Je v pořádku, že z vyjevené dívenky je oražená teenagerka, je v pořádku, že naivní "Óóó" vystřídalo sebevědomí a svěží neohroženost: ostatně Mia Wasikowska, australský objev Tima Burtona, má v sobě přesně tolik jistoty i křehkosti, kolik je pro takovou roli potřeba.
Co už v pořádku není, je účel, pro který ji Burton, respektive hlavně scenáristka Linda Woolvertonová využívá: mravoučná story o emancipaci ženy, která fantazii v říši divů "vrací na zem", zvedne mandle (a v závěru i zadnici) nejednomu fanouškovi burtonovských světů. Jinými slovy kdo uteče dřív, než Alenka z říše divů, vyhraje. A to stoprocentně.
Alenka v říši divů (nedabovaná verze)
Režie: T. Burton
hrají M. Wasikowská, J. Depp, H. Carterová, A.Hathawayová 108 min.
Hodnocení iDNES.cz 80%