V 81. minutě vystřídal Pavla Šultese. V lize nastoupil poprvé od 13. května 2006, kdy odehrál poločas s Ostravou. "Je to skvělý pocit. I těch pár minut mě strašně potěšilo," radoval se z návratu třiadvacetiletý fotbalista po výhře 1:0.
Ještě na podzim jste hrál moravskoslezskou soutěž ve Fulneku. Po pár měsících nastupujete v první lize. To je jako z nějaké pohádky.
Přesně tak. Ale že jsem v prvním jarním kole nastoupil, je vlastně něco navíc. Už to, že jsem byl po tak dlouhé době na ligové střídačce, jsem bral jako velké vítězství. Tyminuty proti Slovácku jsou bonus, který mě ještě více nakopne do dalšího tréninku.
Příběh o napraveném fotbalistovi skvěle pokračuje. Jaký bude další díl?
To je těžké odhadnout. Já si opravdu hodně cením, že jsem se vůbec dostal zpět do týmu. Musím makat a dokázat, že na vrcholový fotbal mám. Že jsem nezapomněl, co jsem uměl. A věřit, že to nezůstane bez odezvy.
Co tak strhnout ze sebe nálepku problémového hráče?
To bude těžké. Některé lidi o tom možná nepřesvědčím, ale i tak se o to pokusím. Chci dokázat, že jsem jiný, než jsem byl.
To se dá nejlépe protlačením do základní sestavy a výkony na hřišti. Věříte si, že se prosadíte v Sigmě, která má tolik ofenzivních hráčů?
Nic jednoduchého to nebude. Kvalitních útočníků máme opravdu hodně. Konkurence se vlastně ještě zvýšila, když zůstal Míša Hubník, který už byl jednou nohou v zahraničí. Cesta do základu bude těžká, musím se o ni pořádně poprat. Třeba šance přijde sama a na tu musím být nachystaný.
Jak to myslíte?
Liga je dlouhá, do toho hrajeme pohár, ve kterém chceme dojít daleko. Nikomu nepřeji nic zlého, ale může přijít zranění. Nebo problémy s karetními tresty. Proto je jedině dobře, že máme víc dobrých hráčů a případné mezery v sestavě se dají zacelit.
V lize jste dosud dal pouze dva góly. Na přesnou trefu čekáte už více než čtyři a půl roku. To je dlouhý půst. Kdy ho ukončíte?
(usměje se) Ten jsem chtěl ukončit už proti Slovácku. Tentokrát to nevyšlo. Třeba už v příštím zápase. Pokud budu hrát, udělám, co bude v mých silách.
