OBRAZEM: Malostranská beseda se po čtyřech letech otevřela veřejnosti

Po čtyřech letech rekonstrukce se opět otevřely dveře legendárního místa umělců - Malostranské besedy. Provoz bude oficiálně zahájen dnes večer představením Divadla Járy Cimrmana Akt, kterou soubor poprvé zahrál právě tady v roce 1967. Tak jak malostranská budova vypadá nyní, vypadala naposledy v roce 1828.

První návštěvníci do Besedy zavítali už o víkendu. "Už ráno v osm bylo možné si dát v kavárně místní besední kávu, v jedenáct první oběd a od dvou odpoledne zapadnout do pivnice na první zde čepované tankové pivo," řekl umělecký šéf Malostranské besedy David Hanzlík.

I když nabídka zněla lákavě, od samého rána moc hostů do uvedených zařízení nepřišlo. Možnost první snídaně, oběda či odpoledního pivečka si tak nechali ujít. O to větší nával byl před Malostranskou besedou v podvečer, kdy byla ohlášena oficiální tisková konference. To se už čepovalo plzeňské pivo zdarma.

"Chtěl bych Malostranské besedě věnovat speciální ladičku z roku 1711. To proto, aby tady to naše pivo chutnalo vždycky nejen všem umělcům, ale i hostům, kteří sem zavítají," uvedl krátce po slavnostním zahájení sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka.

Ladislav Smoljak z Divadla Járy Cimrmana zavzpomínal na to, jak tu před 43 lety jejich divadlo začínalo. "Tehdy na místě, kde je teď úžasná pivnice, byl jen neutěšený prostor. Když jsme hráli představení, museli jsme koupit ze svého pro diváky alespoň lampičky a hodně improvizovat. Mezi diváky byl i Jiří Suchý a ten se nám tehdy smál, že máme na oponě vidět šlápotu," řekl Smoljak.

Noví nájemci Malostranské besedy sázejí na to, že ze slavné budovy udělají útočiště pro všechny Pražany i návštěvníky metropole, v kterém si užijí zábavu i pochutnají na dobrém jídle, pití či jen kávě. "Vše bude v nabídce za přijatelné ceny," slibuje umělecký ředitel Besedy David Hanzlík. A i když včera zatím nikdo na oběd do Malostranské besedy nepřišel, nabídka české kuchyně by měla být víc než lákavá.

Ve čtvrtek například nabízel jídelní lístek pikantní hovězí guláš s feferonkami připravený na světlém pivu s křupavými bramboráčky nebo také kus vepřového kolena pečeného na černém pivu se sladkokyselým zelným salátem, čerstvě strouhaným křenem a pikantní hořčicí.

I ten, kdo ráno bude hledat dobré místo pro ranní kávu, může do svého seznamu zařadit Malostranskou besedu. "Chceme navázat na charakter a atmosféru dřívějšího věhlasu tohoto místa a bývalé Malostranské kavárny. Vrátit tedy na Malou Stranu typický místní kavárenský život, který tu tak teď trochu vyprchal kvůli světovým řetězcům," řekl Hanzlík. Plánují tu proto i zavedení zatím v Praze absolutní novinky.

"Chtěli bychom, aby kavárna mohla být zároveň i internetová. Jelikož jsme ale nechtěli její prostředí narušovat velkými stolními počítači, rozhodli jsme se, že hostům budeme půjčovat na dobu posezení notebooky," řekl. Na nevyřčenou, ale asi očekávanou otázku vzápětí odpověděl: "Uvidíme, kolik nám těch počítačů tady zůstane, jestli tento nápad bude životaschopný, nebo nebude," dodal s úsměvem.

Z HISTORIE BESEDY

1478 – malostranští konšelé koupili pozemek na severovýchodním rohu rynku od Jana Tovačovského z Cimburka a postavili na něm Malostranskou radnici
1541 – obrovský požár zničil dvě třetiny malostranských staveb, ale radnice vyvázla téměř nepoškozená
1611 – pasovští vojáci vydrancovali Malou Stranu včetně její radnice
1617–1622 – přestavba budovy do dnešní pozdně renesanční podoby
1628 – mezi lidmi se začínají vybírat peníze na vztyčení tří věží
1648 – radnice poničena po vpádu švédských vojsk
1660 – barokní úpravy objektu, podle jedné z hypotéz byly tři věže vztyčeny právě v této době
1784–1793 – po sloučení čtyř pražských měst a přenesení správy na Staroměstskou radnici už nemá Malostranská radnice uplatnění; její budova se přestavuje na sídlo fiskálního úřadu a berního archivu
1828 – odstraněny tři věže
1868 – vznik Malostranské besedy