Jednou pálil do libereckého gólmana Hauzra, podruhé jeho střelu odrazilo břevno. A koneckonců balon pro Richarda Dostálka, který centroval na vítěznou branku, vybojoval také on. "Věřím, že se můžu ještě zlepšovat," komentoval svůj výkon 23letý Kalabiška.
Jako by tím chtěl omluvit druhý poločas, v němž už se tak nedařilo ani jemu, ani zbytku domácího týmu. "Zaplať pánbůh, že jsme aspoň tu jednu branku dali. Ve druhé půli jsme chtěli na Liberec vlétnout stejně jako v té první, ale už se nám to nepovedlo. Zatáhli jsme se a ani brejky nám nevycházely," povzdechl si.
Na podzim dal Kalabiška ve druhé lize osm branek a moc nechybělo, aby si radost z gólu užil i v sobotu na Srbské. Střelecký neúspěch ho ale zase tak nemrzel. "Kdybychom remizovali nebo prohráli, tak nad tím přemýšlím, ale takhle ne."
Vypadá to, že si hráč s jedenáctkou na dresu zvyká na Brno dobře. Alespoň na hřišti určitě. A jinak? "Kluci jsou v pohodě. I v kabině si rozumíme," popsal Kalabiška, jehož nepřekvapila ani otázka, zda po městě jezdí tramvají, nebo šalinou.
"Autem," odvětil se smíchem fotbalista, nicméně hned dodal: "Vím, že se tady tomu tak říká, i když jsem z Čech. Brněnsky jinak vůbec neumím, ale zatím mě nikdo z kluků neokřiknul, že bych mluvil nějak divně."
Přechodný domov si Kalabiška našel v Soběšicích, kde má pronajatý byt. Zdá se, že k úplnému zabydlení už mu schází jen první ligová trefa v novém působišti. Proti Liberci ukázal, že by na ni neměl čekat dlouho.
