Váš kouč Martin Hřídel nedávno říkal, že vám musí vnutit do hlav, abyste hráli venku stejně jako doma. Takže se mu to povedlo?
Trenérský plán byl naplněn (smích). Napadali jsme, snažili se odebírat balony. Nehráli jsme tu žádnou stínohru. A splnili jsme pokyn, že máme udeřit ze standardních situací. Právě po ní padl náš gól.
Dal jste ho už ve čtvrté minutě. Asi jste netušil, že bude jediný v zápase.
No to určitě ne. Hlavně na konci utkání jsme měli obrovské štěstí. Boleslav nás přitlačila a měla takové tři velké šance včetně nastřeleného břevna.
Docházely vám síly?
Pokud mám mluvit za sebe, tak ano. Posledních dvacet minut jsem tam byl skoro za chodce. Soupeř dobře kombinoval, museli jsme ho nahánět. Bylo to náročné.
Nakolik vám tyhle tři body mohou pomoci v bojích o záchranu?
Jsou to pro nás body, s nimiž jsme zase tolik nepočítali. Co si budeme povídat. Chtěli jsme samozřejmě bodovat, ale vyhrát v Boleslavi, to se každému nepovede. My už to známe, s klukama hrajeme o záchranu čtyři roky. Musíme takhle pokračovat dál, ještě to bude tvrdé.
